33 Cdo 5179/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy
ve věci žalobce M. H., proti žalovanému J. C., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 215.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 10 C 48/2000,
o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. září 2005, č. j. 14 Co 388/2004-96, takto:
Dovolání se odmítá.
Okresní soud v Břeclavi rozsudkem ze dne 9. března 2004, č. j. 10 C 48/2000-74, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 215.000,- Kč spolu se smluvní pokutou ve výši 5% ročně za každý započatý měsíc prodlení od 1. 4. 1998 do zaplacení a současně rozhodl o nákladech řízení (rozhodl tak poté, co jeho předchozí, rovněž žalobě vyhovující, rozsudek ze dne 19. prosince 2000, č. j. 10 C 48/2000-32, Krajský soud v Brně usnesením ze dne 18. června 2003, č. j. 14 Co 194/2001-61, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení).
K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. září 2005,
č. j. 14 Co 388/2004-96, rozsudek soudu prvního stupně v části výroku, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 215.000,- Kč, potvrdil; v další jeho části, jíž bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci smluvní pokutu, a ve výroku o nákladech řízení jej zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle
§ 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění
před 1. 4. 2005 (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo dovolacím soudem shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).
Protože je přípustnost dovolání v posuzované věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, je dovolací přezkum zásadně otevřen jen
pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž výlučně důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze vytýkat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolací důvod mířící
na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci nelze v případě takového dovolání použít vůbec (srovnej výslovné znění § 241a odst. 3 o. s. ř.).
Byť žalovaný přisuzuje napadenému rozsudku zásadní právní význam ve věci samé, z obsahu jeho dovolání (tj. z vylíčení dovolacích námitek) vyplývá, že
zpochybňuje skutkové zjištění, na němž spočívá právní posouzení věci. Námitky, že soudy se jednostranně přiklonily k tvrzení žalobce, opominuly jeho tvrzení, nesprávně vyhodnotily svědeckou výpověď S. V., nevypořádaly se s jeho námitkou, že v době převzetí žalované částky nebyl v K. a neprovedly opětovný výslech žalobce, v důsledku čehož byl nesprávně zjištěn skutkový stav věci, vystihují jedině dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., který není způsobilý přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. založit. Obdobně je tomu s námitkou, že smlouva o půjčce je simulovaným právním úkonem, neboť i tato výhrada vychází výlučně z argumentace skutkového charakteru. Pokud v tomto směru žalovaný namítá nesprávné právní posouzení věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech a vzal v úvahu skutečnosti, které tvrdil, musel by návazně dospět k odlišnému právnímu závěru.
Z uvedeného je zřejmé, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, jelikož jeho rozhodnutím řízení nekončí; ve věci bude vydáno ještě konečné rozhodnutí o smluvní pokutě a o nákladech řízení - včetně nákladů dovolacího řízení (§ 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. června 2009
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu