33 Cdo 5277/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v právní věci žalobce Ing. L. M., zastoupeného JUDr. Pavlem Jařabáčem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Puchmajerova 7, proti žalované A.S.A., spol. s r.o., se sídlem v Praze 8, Ďáblická 791/89, zastoupené JUDr. Tomášem Vrchlabským, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 87/1216, o 137.500,- s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Cm 318/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 7. 2008, č.j. 12 Cmo 388/2007-241, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 9.564,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Tomáše Vrchlabského, advokáta.
Dovolání žalobce, směřující proti v záhlaví citovanému rozsudku v části, jíž vrchní soud potvrdil rozsudek ze dne 20. 2. 2007, č.j. 5 Cm 318/2001-193, ve výroku II., jímž Městský soud v Praze zamítl žalobu o zaplacení 137.500,- Kč „s příslušenstvím“, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř).
Těžiště dovolatelovy argumentace tvoří výhrady proti (skutkovému) závěru o nedostatku příčinné souvislosti mezi porušením závazku žalované postoupit existující a dobytnou pohledávku a náklady, které žalobce vynaložil na úhradu soudního poplatku. Tyto námitky vystihují dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř., jenž míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci, a v řízení o dovolání přípustném jen podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. jsou proto nevýznamné (srov. výslovné znění § 241a odst. 3 o.s.ř.). Namítá-li dovolatel
nesprávné právní posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), pak výlučně v souvislosti s chybným posouzením skutkové otázky příčinné souvislosti.
Při zvažování přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. nemůže být přihlédnuto (vyjma případu, o který zde nejde, kdy by samotná vada řízení splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních) ani k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Takovou je námitka dovolatele, jíž vytýká, že rozhodnutí soudů obou stupňů jsou nepřezkoumatelná.
Nejvyšší soud proto nepřípustné dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 2, § 3 odst. 1 bodu 4., § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 7.670,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.594,- Kč (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 29. července 2010
JUDr. Pavel K r b e k , v. r. předseda senátu