33 Cdo 5295/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci
žalobkyně P. K., zastoupené Mgr. Petrou Krnošovou, advokátkou se sídlem v České
Lípě, Arbesova 409, proti žalovaným 1) L. Z. a 2) B. Z., zastoupeným JUDr.
Milanem Štětinou, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova 614, o 100.000,-
Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 15 C
153/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem
- pobočky v Liberci ze dne 9. 7. 2009, č.j. 73 Co 373/2008-199, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v České Lípě rozsudkem ze dne 23. 7. 2008, č.j. 15 C 153/2004-181,
uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni 52.325,-
Kč s 2% úroky z prodlení od 1. 12. 2003 do zaplacení (výrok I.), žalobu v
části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 47.675,- Kč s 2% úroky z prodlení od
1. 12. 2003 do zaplacení, zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení
(výroky III., IV. a V.).
Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím rozsudek okresního soudu ve výroku
I. co do 20.325,- Kč s 2% úroky z prodlení od 1. 12. 2003 do zaplacení potvrdil
a co do 32.000,- Kč s 2% úroky z prodlení od 1. 12. 2003 do zaplacení změnil
tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok I. rozsudku odvolacího soudu), ve
výroku II. rozsudek okresního soudu potvrdil (výrok II. rozsudku odvolacího
soudu), žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovaným (oprávněným společně a
nerozdílně) náklady řízení 54.676,- Kč (výrok III. rozsudku odvolacího soudu) a
dále účastníky zavázal zaplatit státu náklady řízení, a to žalobkyni ve výši
957,- Kč a žalované společně a nerozdílně ve výši 240,- Kč (výrok IV. rozsudku
odvolacího soudu).
Rozsudek odvolacího soudu ve všech jeho výrocích napadla žalobkyně dovoláním,
které není přípustné.
Podle § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná
rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byl nárok na dělitelné plnění a soud
prvního stupně žalobě vyhověl jen zčásti, ve zbytku ji zamítl a odvolací soud
vyhovující výrok zčásti změnil a zčásti potvrdil, došlo k tzv. rozštěpení
uplatněného práva na tři práva se samostatným skutkovým základem (20.325,- Kč,
32.000,- Kč a 47.675,- Kč). Přípustnost dovolání vůči jednotlivým výrokům
rozsudku odvolacího soudu týkajícím se rozštěpených nároků se posuzuje
samostatně.
Zkoumání, zda je dovolání objektivně přípustné, předchází posouzení, zda je
podal účastník k tomu subjektivně oprávněný. K podání dovolání je oprávněn
(tzv. subjektivní přípustnost) pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím
odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto
rozhodnutí zruší (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn.
2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 3/1998 pod č. 28).
Jestliže odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části, jíž
žalobě co do 20.325,- Kč s příslušenstvím vyhověl, pak svým rozhodnutím
dovolatelce újmu nezpůsobil, a dovolání je tudíž v tomto rozsahu, tj. proti
potvrzující části výroku I. rozsudku odvolacího soudu, subjektivně nepřípustné.
Přípustnost dovolání proti měnící části výroku I. a proti potvrzujícímu výroku
II. rozsudku odvolacího soudu je vyloučena ustanovením § 237 odst. 2 písm. a/
o.s.ř., neboť ani jedním z těchto výroků nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění
převyšujícím částku 50.000,- Kč (okolnost, že součet obou těchto plnění
přesahuje částku 50.000,- Kč, je bezvýznamná).
Ani proti nákladovým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu není dovolání
objektivně přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp.
zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek
1/2003 pod č. 4).
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218
písm. b/ a c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5,
§ 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalovaným, kteří by na jejich náhradu
jinak měli právo, náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. května 2011
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu