Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Cdo 5612/2017

ze dne 2018-04-25
ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.5612.2017.1

33 Cdo 5612/2017-194

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve

věci žalobce V. K., zastoupeného Mgr. Pavlem Vraným, advokátem se sídlem v

Praze 2, Šmilovského 1264/5, proti žalovanému A. Š., zastoupenému Mgr. Tomášem

Šmucrem, advokátem se sídlem v Plzni, V Malé Doubravce 1242/27, o zaplacení

301.000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 18 C 97/2016, o

dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2017,

č. j. 25 Co 254/2017-144, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2017, č. j. 25 Co 254/2017-144,

a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 4. 2017, č. j. 18 C

97/2016-115, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k dalšímu

řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 7. 2017, č. j. 25 Co 254/2017-144,

potvrdil usnesení ze dne 12. 4. 2017, č. j. 18 C 97/2016-115, jímž Obvodní soud

pro Prahu 4 zastavil (pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání) dovolací

řízení a rozhodl o nákladech dovolacího řízení. Současně odvolací soud rozhodl

o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost

dovozuje z ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve

znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II

bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“). Je přesvědčen, že v

rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena otázka, zda „lze zastavit

dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku na základě výzvy soudu

prvního stupně, který nesprávným administrativním postupem účastníkovi řízení

doručil datovou zprávu, která tuto výzvu neobsahovala (namísto toho obsahovala

písemnost určenou protistraně)“. Závěr, že mu písemnost obsahující výzvu k

úhradě soudního poplatku z dovolání byla doručena, nekoresponduje s doručenkou

k předmětné datové zprávě k písemnosti. Hrubý rozpor mezi skutkovým závěrem

odvolacího soudu a tím, co se podává ze spisu, se přitom negativně promítl v

právním posouzení věci. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího

soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným (žalovaným) za splnění

podmínky jeho advokátního zastoupení (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a je přípustné

podle § 237 o. s. ř., neboť soudy nižších stupňů v posuzovaném případě

nepostupovaly v hranicích vymezených zásadou volného hodnocení důkazů a mezi

vysloveným skutkovým závěrem (že žalovanému byla doručena výzva soudu prvního

stupně k úhradě soudního poplatku z dovolání dne 9. 3. 2017 ve 14 hodin 39

minut a 25 vteřin) a provedenými důkazy, resp. tím, co se podává ze spisu, lze

konstatovat extrémní rozpor a nepodloženost závěrů provedenými důkazy. Ústavní soud ve svých nálezech ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 3093/13, ze

dne 13. 12. 2007, sp. zn. II. ÚS 2070/07, nebo ze dne 3. 5. 2010, sp. zn. I. ÚS

2864/09, dovodil, že zpochybnění správnosti skutkových závěrů odvolacího soudu

sice zásadně nemůže vést k závěru o přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř.,

nicméně dovolací soud může dospět k závěru o přípustnosti dovolání tehdy, pokud

soudy nižších stupňů nepostupují v hranicích vymezených zásadou volného

hodnocení důkazů a jestliže lze mezi vyslovenými skutkovými závěry a

provedenými důkazy konstatovat extrémní rozpor, nepodloženost závěrů

provedenými důkazy, popřípadě libovůli obecných soudů. Tyto závěry byly

akceptovány již v řadě rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ústavní soud zároveň ve své

judikatuře vyjádřil, že dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 o. s. ř. může

být i námitka, jejíž podstatou je tvrzení porušení ústavně zaručených

základních práv a svobod. K takovému porušení přitom může ve výjimečných

případech dojít i při hodnocení důkazů a zjišťování skutkového stavu. V projednávané věci se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení 301.000 Kč z

titulu smlouvy o půjčce. Usnesením ze dne 3. 10. 2016, č. j. 18 C 97/2016-72,

Obvodní soud pro Prahu 4 vyslovil svou místní nepříslušnost. Městský soud v

Praze usnesením ze dne 8. 12. 2016, č. j. 25 Co 462/2016-89, usnesení soudu

prvního stupně změnil tak, že místní nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 4

se nevyslovuje.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný včasným dovoláním ze

dne 3. 3. 2017. Protože soudní poplatek z dovolání ve výši 2.000 Kč neuhradil

současně s podáním dovolání, Obvodní soud pro Prahu 4 jej usnesením ze dne 8. 3. 2017, č. j. 18 C 97/2016-110, vyzval k jeho úhradě. Podle § 45 odst. 1 o. s. ř. písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném

soudním úkonu. Podle odst. 2 věty první nedošlo-li k doručení písemnosti podle

odstavce 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové

schránky. Pojem datové schránky definuje § 2 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o

elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů,

jako úložiště, které je určeno k a) doručování orgány veřejné moci, b)

provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci, c) dodávání dokumentů fyzických

osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob. Podle § 46 odst. 1 o. s. ř. je adresou pro doručování prostřednictvím veřejné

datové sítě adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu

(podle zákona č. 300/2008 Sb.). Podle odst. 2 prostřednictvím veřejné datové

sítě soud doručuje na elektronickou adresu, kterou adresát sdělil soudu,

jestliže soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil

souhlas. Podle § 50f odst. 3 o. s. ř. doručuje-li soud písemnost při úkonu, o němž se

nepořizuje protokol, nebo prostřednictvím doručujícího orgánu, vyznačí se

doručení písemnosti na doručence. Doručenka je veřejnou listinou. Není-li

prokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé. Toto zákonné

ustanovení zakotvuje vyvratitelnou domněnku správnosti a pravdivosti údajů na

doručence, která dopadá na každý jednotlivý údaj na ní uvedený. Podle § 50g doručenka musí obsahovat

a) označení soudu, který písemnost předal k doručení,

b) označení doručujícího orgánu,

c) označení doručované písemnosti,

d) označení adresáta a adresy, na niž má být písemnost doručena,

e) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den nebyl adresát zastižen, v

který den byla písemnost odevzdána adresátu či příjemci, v který den byla

písemnost připravena k vyzvednutí, v který den bylo přijetí písemnosti

odepřeno, nebo nebyla poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení

písemnosti,

f) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,

g) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka

doručujícího orgánu,

h) jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí

písemnosti odepřela nebo která neposkytla součinnost potřebnou k řádnému

doručení písemnosti, jsou-li tyto údaje doručujícímu orgánu známy, údaj o jejím

vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijala za adresáta, a její podpis,

i) údaj, zda je vyloučeno vhození písemnosti do schránky. Z obsahu spisu se podává, že právnímu zástupci žalobce M. V. byly doručeny

písemnosti dne 8. 3.

2017 v 15:01:52 hodin, v řádku identifikace písemnosti je

uvedeno „vz.48 + 105-107“, tuto identifikaci zadává pracovník soudu odesílající

písemnost účastníkovi řízení; v řádku doručované písemnosti je již uvedeno „osř

48 upravený 2017/03/08 08:41:09, osř 60 upravený 2010/03/08 08:54:57“, uvedené

označení písemností je skutečný název odesílaného souboru, tak jak je

pojmenován v počítači soudu, nejedná se tedy o označení zadané fyzickou osobou,

ale automaticky vyplněné počítačem. Právnímu zástupci žalovaného T. Š. byly

písemnosti doručeny dne 9. 3. 2017 v 14:39:25 hodin, v řádku identifikace

písemnosti je uvedeno „vz. 48+60“, v řádku doručované písemnosti je uvedeno

„1_20170303152031.pdf z podání d2b8a254-46bc-4932-9dab-6e3995bab758 příloha č. 1, osř 48 upravený 2017/03/08 08:41:09“. Písemnost pojmenovaná

„1_20170303152031.pdf“ byla soudu prvního stupně doručena poprvé dne 3. 3. 2017

v 15:22:12 hodin (viz č.l. 104) zástupcem žalovaného T. Š., jako „dovolání

žalovaného“. Pokud žalobce ve skutečnosti obdržel písemnosti fakticky pojmenované jako „osř

48 a osř 60“, a žalovaný obdržel písemnosti fakticky pojmenované

„1_20170303152031.pdf a osř 48“, pak je zcela zřejmé, že žalovanému nebyla

doručena výzva k zaplacení soudního poplatku z podaného dovolání, ale bylo mu

zasláno opětovně jeho dovolání. Skladba písemností určená pro žalobce byla

doručena žalovanému a naopak, písemnosti určené žalovanému, byly soudem zaslány

žalobci. Název souboru zapsaný fyzickou osobou odesílající písemnosti

nekoresponduje se skutečně přiloženými písemnostmi, které byly obsahem

odeslaných zpráv do datových schránek právních zástupců žalobce a žalovaného. Vzal-li tedy odvolací soud z doručenky adresované T. Š. (zástupci žalovaného)

za prokázané, že mu bylo mimo jiné dne 9. 3. 2017 (ve 14 hodin 39 minut a 25

vteřin) doručeno usnesení soudu prvního stupně o výzvě k zaplacení soudního

poplatku, je mezi vysloveným skutkovým závěrem a provedenými důkazy extrémní

rozpor. Protože dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 o. s. ř. může být i

námitka, jejíž podstatou je tvrzení porušení ústavně zaručených základních práv

a svobod, nezbylo než konstatovat, že dovolací důvod nesprávného právního

posouzení věci podle § 241a odst. 1 o. s. ř. odvolacím soudem byl žalovaným

uplatněn právem. Správná je námitka, že nelze zastavit dovolací řízení pro

nezaplacení soudního poplatku na základě výzvy soudu prvního stupně, pokud mu

nesprávným administrativním postupem nebyla datovou zprávou do datové schránky

tato výzva doručena, resp. mu byla doručena zpráva, která tuto písemnost

neobsahovala, ač ji obsahovat měla. Nejvyšší soud proto napadené usnesení

odvolacího soudu zrušil, a protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí

odvolacího soudu, platí rovněž pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i

toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e

odst. 1 a 2 o. s. ř.). Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1, věta první, § 226 odst. 1 o. s. ř.).

O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů tohoto dovolacího řízení, bude

rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. dubna 2018

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu