33 Cdo 5612/2017-194
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu
JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve
věci žalobce V. K., zastoupeného Mgr. Pavlem Vraným, advokátem se sídlem v
Praze 2, Šmilovského 1264/5, proti žalovanému A. Š., zastoupenému Mgr. Tomášem
Šmucrem, advokátem se sídlem v Plzni, V Malé Doubravce 1242/27, o zaplacení
301.000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 18 C 97/2016, o
dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2017,
č. j. 25 Co 254/2017-144, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2017, č. j. 25 Co 254/2017-144,
a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 4. 2017, č. j. 18 C
97/2016-115, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k dalšímu
řízení.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 7. 2017, č. j. 25 Co 254/2017-144,
potvrdil usnesení ze dne 12. 4. 2017, č. j. 18 C 97/2016-115, jímž Obvodní soud
pro Prahu 4 zastavil (pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání) dovolací
řízení a rozhodl o nákladech dovolacího řízení. Současně odvolací soud rozhodl
o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost
dovozuje z ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve
znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II
bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“). Je přesvědčen, že v
rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena otázka, zda „lze zastavit
dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku na základě výzvy soudu
prvního stupně, který nesprávným administrativním postupem účastníkovi řízení
doručil datovou zprávu, která tuto výzvu neobsahovala (namísto toho obsahovala
písemnost určenou protistraně)“. Závěr, že mu písemnost obsahující výzvu k
úhradě soudního poplatku z dovolání byla doručena, nekoresponduje s doručenkou
k předmětné datové zprávě k písemnosti. Hrubý rozpor mezi skutkovým závěrem
odvolacího soudu a tím, co se podává ze spisu, se přitom negativně promítl v
právním posouzení věci. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího
soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným (žalovaným) za splnění
podmínky jeho advokátního zastoupení (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a je přípustné
podle § 237 o. s. ř., neboť soudy nižších stupňů v posuzovaném případě
nepostupovaly v hranicích vymezených zásadou volného hodnocení důkazů a mezi
vysloveným skutkovým závěrem (že žalovanému byla doručena výzva soudu prvního
stupně k úhradě soudního poplatku z dovolání dne 9. 3. 2017 ve 14 hodin 39
minut a 25 vteřin) a provedenými důkazy, resp. tím, co se podává ze spisu, lze
konstatovat extrémní rozpor a nepodloženost závěrů provedenými důkazy. Ústavní soud ve svých nálezech ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 3093/13, ze
dne 13. 12. 2007, sp. zn. II. ÚS 2070/07, nebo ze dne 3. 5. 2010, sp. zn. I. ÚS
2864/09, dovodil, že zpochybnění správnosti skutkových závěrů odvolacího soudu
sice zásadně nemůže vést k závěru o přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř.,
nicméně dovolací soud může dospět k závěru o přípustnosti dovolání tehdy, pokud
soudy nižších stupňů nepostupují v hranicích vymezených zásadou volného
hodnocení důkazů a jestliže lze mezi vyslovenými skutkovými závěry a
provedenými důkazy konstatovat extrémní rozpor, nepodloženost závěrů
provedenými důkazy, popřípadě libovůli obecných soudů. Tyto závěry byly
akceptovány již v řadě rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ústavní soud zároveň ve své
judikatuře vyjádřil, že dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 o. s. ř. může
být i námitka, jejíž podstatou je tvrzení porušení ústavně zaručených
základních práv a svobod. K takovému porušení přitom může ve výjimečných
případech dojít i při hodnocení důkazů a zjišťování skutkového stavu. V projednávané věci se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení 301.000 Kč z
titulu smlouvy o půjčce. Usnesením ze dne 3. 10. 2016, č. j. 18 C 97/2016-72,
Obvodní soud pro Prahu 4 vyslovil svou místní nepříslušnost. Městský soud v
Praze usnesením ze dne 8. 12. 2016, č. j. 25 Co 462/2016-89, usnesení soudu
prvního stupně změnil tak, že místní nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 4
se nevyslovuje.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný včasným dovoláním ze
dne 3. 3. 2017. Protože soudní poplatek z dovolání ve výši 2.000 Kč neuhradil
současně s podáním dovolání, Obvodní soud pro Prahu 4 jej usnesením ze dne 8. 3. 2017, č. j. 18 C 97/2016-110, vyzval k jeho úhradě. Podle § 45 odst. 1 o. s. ř. písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném
soudním úkonu. Podle odst. 2 věty první nedošlo-li k doručení písemnosti podle
odstavce 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové
schránky. Pojem datové schránky definuje § 2 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o
elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů,
jako úložiště, které je určeno k a) doručování orgány veřejné moci, b)
provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci, c) dodávání dokumentů fyzických
osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob. Podle § 46 odst. 1 o. s. ř. je adresou pro doručování prostřednictvím veřejné
datové sítě adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu
(podle zákona č. 300/2008 Sb.). Podle odst. 2 prostřednictvím veřejné datové
sítě soud doručuje na elektronickou adresu, kterou adresát sdělil soudu,
jestliže soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil
souhlas. Podle § 50f odst. 3 o. s. ř. doručuje-li soud písemnost při úkonu, o němž se
nepořizuje protokol, nebo prostřednictvím doručujícího orgánu, vyznačí se
doručení písemnosti na doručence. Doručenka je veřejnou listinou. Není-li
prokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé. Toto zákonné
ustanovení zakotvuje vyvratitelnou domněnku správnosti a pravdivosti údajů na
doručence, která dopadá na každý jednotlivý údaj na ní uvedený. Podle § 50g doručenka musí obsahovat
a) označení soudu, který písemnost předal k doručení,
b) označení doručujícího orgánu,
c) označení doručované písemnosti,
d) označení adresáta a adresy, na niž má být písemnost doručena,
e) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den nebyl adresát zastižen, v
který den byla písemnost odevzdána adresátu či příjemci, v který den byla
písemnost připravena k vyzvednutí, v který den bylo přijetí písemnosti
odepřeno, nebo nebyla poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení
písemnosti,
f) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,
g) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka
doručujícího orgánu,
h) jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí
písemnosti odepřela nebo která neposkytla součinnost potřebnou k řádnému
doručení písemnosti, jsou-li tyto údaje doručujícímu orgánu známy, údaj o jejím
vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijala za adresáta, a její podpis,
i) údaj, zda je vyloučeno vhození písemnosti do schránky. Z obsahu spisu se podává, že právnímu zástupci žalobce M. V. byly doručeny
písemnosti dne 8. 3.
2017 v 15:01:52 hodin, v řádku identifikace písemnosti je
uvedeno „vz.48 + 105-107“, tuto identifikaci zadává pracovník soudu odesílající
písemnost účastníkovi řízení; v řádku doručované písemnosti je již uvedeno „osř
48 upravený 2017/03/08 08:41:09, osř 60 upravený 2010/03/08 08:54:57“, uvedené
označení písemností je skutečný název odesílaného souboru, tak jak je
pojmenován v počítači soudu, nejedná se tedy o označení zadané fyzickou osobou,
ale automaticky vyplněné počítačem. Právnímu zástupci žalovaného T. Š. byly
písemnosti doručeny dne 9. 3. 2017 v 14:39:25 hodin, v řádku identifikace
písemnosti je uvedeno „vz. 48+60“, v řádku doručované písemnosti je uvedeno
„1_20170303152031.pdf z podání d2b8a254-46bc-4932-9dab-6e3995bab758 příloha č. 1, osř 48 upravený 2017/03/08 08:41:09“. Písemnost pojmenovaná
„1_20170303152031.pdf“ byla soudu prvního stupně doručena poprvé dne 3. 3. 2017
v 15:22:12 hodin (viz č.l. 104) zástupcem žalovaného T. Š., jako „dovolání
žalovaného“. Pokud žalobce ve skutečnosti obdržel písemnosti fakticky pojmenované jako „osř
48 a osř 60“, a žalovaný obdržel písemnosti fakticky pojmenované
„1_20170303152031.pdf a osř 48“, pak je zcela zřejmé, že žalovanému nebyla
doručena výzva k zaplacení soudního poplatku z podaného dovolání, ale bylo mu
zasláno opětovně jeho dovolání. Skladba písemností určená pro žalobce byla
doručena žalovanému a naopak, písemnosti určené žalovanému, byly soudem zaslány
žalobci. Název souboru zapsaný fyzickou osobou odesílající písemnosti
nekoresponduje se skutečně přiloženými písemnostmi, které byly obsahem
odeslaných zpráv do datových schránek právních zástupců žalobce a žalovaného. Vzal-li tedy odvolací soud z doručenky adresované T. Š. (zástupci žalovaného)
za prokázané, že mu bylo mimo jiné dne 9. 3. 2017 (ve 14 hodin 39 minut a 25
vteřin) doručeno usnesení soudu prvního stupně o výzvě k zaplacení soudního
poplatku, je mezi vysloveným skutkovým závěrem a provedenými důkazy extrémní
rozpor. Protože dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 o. s. ř. může být i
námitka, jejíž podstatou je tvrzení porušení ústavně zaručených základních práv
a svobod, nezbylo než konstatovat, že dovolací důvod nesprávného právního
posouzení věci podle § 241a odst. 1 o. s. ř. odvolacím soudem byl žalovaným
uplatněn právem. Správná je námitka, že nelze zastavit dovolací řízení pro
nezaplacení soudního poplatku na základě výzvy soudu prvního stupně, pokud mu
nesprávným administrativním postupem nebyla datovou zprávou do datové schránky
tato výzva doručena, resp. mu byla doručena zpráva, která tuto písemnost
neobsahovala, ač ji obsahovat měla. Nejvyšší soud proto napadené usnesení
odvolacího soudu zrušil, a protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí
odvolacího soudu, platí rovněž pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i
toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e
odst. 1 a 2 o. s. ř.). Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1, věta první, § 226 odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů tohoto dovolacího řízení, bude
rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. dubna 2018
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu