U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou
ve věci žalobkyně M. K., proti žalované D. Š., o zaplacení 77.400 Kč s
příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 180 C 130/2012,
o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 4.
2015, č. j. 8 Co 135/2015-169, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení 77.400 Kč (s
příslušenstvím), které jí poskytla na základě smlouvy o půjčce uzavřené dne 18.
10. 2012; žalovaná jí ve sjednané lhůtě půjčené peníze nevrátila.
Žalobkyně podáním došlým Okresnímu soudu v Ostravě dne 1. 11.
2012 požádala o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce
z řad advokátů. Žádost odůvodnila tím, že je nezaměstnaná, pobírá částečný
invalidní důchod ve výši 5.188 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení ve výši 2.043
Kč měsíčně (do 30. 4. 2012), resp. 2.188 Kč měsíčně (od května 2012). U
Krajského soudu v Ostravě bylo dne 7. 7. 2011 pod sp. zn. KSOS 25 INS
11870/2011 zahájeno insolvenční řízení a je v úpadku s povoleným oddlužením.
Poté, co Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 8. 2014, č. j. 8
Co 678/2014, 8 Co 679/2014-149, zrušil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze
dne 7. 2. 2014, č. j. 180 C 130/2012-60, ve znění opravného usnesení ze dne 10.
4. 2014, č. j. 180 C 130/2012-87, jímž bylo přerušeno řízení, byla žalobkyně
vyzvána k aktualizaci svých osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Na
výzvu doručenou jí dne 17. 10. 2014 nereagovala.
Okresní soud v Ostravě následně usnesením ze dne 19. 1. 2015, č. j. 180
C 130/2012-156, žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřiznal (výrok I.)
a návrh žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl (výrok II.).
Dovodil, že žalobkyně neprokázala, že splňuje předpoklady pro osvobození od
soudních poplatků ve smyslu § 138 o. s. ř. a ustanovení zástupce podle § 30 o.
s. ř. Přes výzvu soudu totiž nedoložila své aktuální osobní, majetkové a
výdělkové poměry, přičemž doložené poměry z roku 2012 nemohou být podkladem pro
rozhodnutí o jejích žádostech. Žalobkyně je sice v insolvenčním řízení a bylo
jí povoleno oddlužení, je však zapsána v živnostenském rejstříku pod
identifikačním číslem 146 02 687 s předmětem podnikání zprostředkování obchodu
a služeb a je výlučnou vlastnicí rodinného domu čp. s pozemky parc. č. 555 a
parc. č. 556 v K. v. S., jež pronajímá V. K. jako administrativní sídlo firmy.
V. K. jí zřídil dispoziční právo ke svému účtu, na nějž si nechává posílat své
finanční prostředky. Žalobkyně podniká „načerno“ v oblasti insolvenčního
poradenství s odkazem na internetové stránky www.firmy.cz-www.vojtoma.mypage.cz
.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 13. 4. 2015, č. j. 8 Co
135/2015-169, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Ztotožnil se s jeho
závěrem, že žalobkyně nedostála své povinnosti prokázat věrohodným způsobem své
aktuální poměry, jež jsou rozhodné pro posouzení opodstatněnosti jejích
žádostí.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v
němž požádala o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce
z řad advokátů pro dovolací řízení. Soud prvního stupně usnesením ze dne 4. 8. 2015, č. j. 180 C
130/2012-194, žádost žalobkyně o přiznání osvobození od soudních poplatkůpro
dovolací řízení a její návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací
řízení zamítl. Odvolací soud usnesením ze dne 6. 10. 2015, č. j. 8 Co
365/2015-217, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Soud prvního stupně dále usnesením ze dne 29. 10. 2015, č. j. 180 C
130/2012-221, vyzval žalobkyni, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem
advokáta a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání. Současně ji poučil, že
pokud nepředloží do 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení plnou moc zvoleného
advokáta a jím sepsané dovolání, bude dovolací řízení zastaveno. Na usnesení
obsahující uvedenou výzvu, jež bylo žalobkyni doručeno 7. 11. 2015, reagovala
opětovnou žádostí o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz
čl. II bod 1. a 7. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2. zákona č. 293/2013
Sb.; dále opět jen „o. s. ř.“). Podle § 241 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen
advokátem nebo notářem (odst. 1 věta první). Odstavec první citovaného
ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické
vzdělání (odst. 2 písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s
výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odst. 4). Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se
dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není
možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud
vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud
řízení zastaví. Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem
osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost
zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může
tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro
řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda
senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2). Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi
zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a
nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva;
přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně,
jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má
i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však
nevracejí. Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních
poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi lze přiznat osvobození od placení
soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního
poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření
podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven
reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od
soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s
položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí
soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal
dovolateli osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. (srovnej
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014,
uveřejněné pod č. 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k
tomu, že žalobkyně není povinna uhradit soudní poplatek z podaného dovolání
proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu, jenž jí ve spojení s usnesením
soudu prvního stupně nepřiznal osvobození od soudního poplatku a neustanovil jí
advokáta pro řízení o žalobě, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o její
žádosti o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o
dovolání proti usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako
soud dovolací (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015,
uveřejněné pod č. 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V daném případě dovolací soud sdílí názor, který odvolací soud (soud prvního
stupně) přijal v napadeném usnesení, že žalobkyně neprokázala své aktuální
majetkové poměry tak, aby jí mohlo být zcela výjimečně ze závažných důvodů
přiznáno osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o. s. ř. K poměrům,
jež žalobkyně doložila v roce 2012 (jež jsou pro svou neaktuálnost
nepoužitelné), se sluší uvést jen to, že žalobkyně neuvedla všechny okolnosti,
jež jsou podstatné pro posouzení opodstatněnosti její žádosti o přiznání
osvobození od soudních poplatků. Opomněla uvést, že kromě částečného
invalidního důchodu a dalších dávek sociálního zabezpečení má příjem z
nemovitostí, které pronajímá. Nesplňuje-li žalobkyně podmínky pro osvobození od soudních poplatků, nelze u ní
pokládat za splněné ani předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro
dovolací řízení ve smyslu § 30 o. s. ř. Protože žalobkyně ani přes výzvu soudu
prvního stupně (viz usnesení ze dne 29. 10. 2015, č. j. 180 C 130/2012-221),
která jí byla doručena dne 7. 11. 2015, neodstranila nedostatek povinného
zastoupení, dovolací soud dovolací řízení podle § 241b odst. 2, části věty před
středníkem a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním
napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a
jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.