33 Cdo 588/2017-474
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce
J. J., zastoupeného JUDr. Ladislavem Dusilem, advokátem se sídlem v Českých
Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 123/36, proti žalovanému M. Č.,
zastoupenému JUDr. Josefem Šírkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích,
Dr. Bureše 1185/1, o 354.360 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v
Českých Budějovicích pod sp. zn. 25 C 373/2014, o dovolání žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 10. 2016, č.j. 22 Co
91/2016-446, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení
12.148 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Josefa Šírka,
advokáta.
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v
Českých Budějovicích ze dne 26. 11. 2015, č.j. 25 C 373/2014-339, tak, že
zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 354.360 Kč s
příslušenstvím (úroky z prodlení), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou
stupňů. Odvolací soud uzavřel, že žalobce (zhotovitel) nemá právo na požadované
peněžité plnění (úplatu za objednané dílo), neboť závazek z (ústní) smlouvy o
dílo (§ 631 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.
12. 2013 /viz § 3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“) ve sjednaném
rozsahu dosud nesplnil; nebylo-li dílo dokončeno, nenastala splatnost ceny (§
634 odst. 2 obč. zák.).
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, které není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního
řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013
Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí
odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí
závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se
odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo
která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím
soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní
otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).
Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí
odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Důvod dovolání
se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za
nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (§
241a odst. 3 o.s.ř.).
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).
Odvolací soud poté, co opakoval listinné důkazy, vyšel z toho, že žalovaný
požádal žalobce, který se stal vlastníkem pozemků v dané lokalitě, aby také
jeho pozemek (parcela č. v katastrálním území H. n. V.) byl začleněn do
plánované výstavby základní občanské vybavenosti v lokalitě „U M. rybníka,“ a
to v rozsahu a způsobem umožňujícím napojení pozemku žalovaného na inženýrské
sítě včetně komunikace. Žalobce návrh akceptoval a v blíže neurčené době mezi
3. 9. a 8. 10. 2002 se dohodli na podstatných náležitostech smlouvy, jíž se
žalobce (zhotovitel) zavázal vybudovat základní technickou vybavenost ve shora
uvedeném rozsahu tak, aby žalovaný po dokončení stavby žalobce měl možnost
připojit svůj pozemek na veškeré inženýrské sítě (elektřina, kanalizace,
vodovod, veřejné osvětlení) včetně přístupu ke komunikaci. Dohodli se rovněž na
určení výše příspěvku; výsledná cena za provedení činností pro žalovaného měla
být odvozena z celkových skutečně vynaložených nákladů na vybudování základní
technické vybavenosti v dané lokalitě, a to podle poměru výměry pozemku
žalovaného k celkové výměře všech pozemků do projektu zahrnutých. Dodatečně pak
bylo ujednáno odložení splatnosti příspěvku žalovaného na dobu po skončení jeho
sporu s městem H. n. V. Podle odvolacího soudu žalobce v rozporu se sjednaným
rozsahem díla nevybudoval pro pozemek žalovaného elektrický pilíř s
elektroměrovým rozvaděčem, takže pozemek žalovaného, resp. případná stavba na
něm vybudovaná, dosud není připraven k tomu, aby byl distributorem napojen na
elektřinu.
Nejvyšší soud zdůrazňuje dvojí: 1) Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve
smyslu § 241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-
li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací
soud; skutkový stav, na němž odvolací soud založil meritorní rozhodnutí,
přezkumu nepodléhá a pro dovolací soud je závazný. 2) Samotné hodnocení důkazů
odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v §
132 /§ 211/ o.s.ř.) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem nesprávného
právního posouzení.
Tvrzení dovolatele, že technické provedení sjednaného díla umožňuje bez potřeby
dalších investic připojení (domu) na parcele č. v katastrálním území H. n. V.
k elektrorozvodné síti, je jeho skutkovou verzí odlišnou od té, k níž dospěl
odvolací soud. Rovněž argument, že žalovaný měl uplatnit „nekompletnost díla“
při jeho předání, jehož se neúčastnil, má základ v polemice se skutkovými
zjištěními odvolacího soudu. Důkazům, které byly v řízení provedeny a následně
zhodnoceny, odpovídá skutkový závěr o nedokončení sjednaného díla v tom
rozsahu, jak byl stranami dohodnut. Není zde extrémní rozpor mezi skutkovými
zjištěními a provedenými důkazy, jejichž hodnocení není založeno na libovůli;
namítané pochybení odvolacího soudu při zjišťování skutkového stavu tak nemohlo
založit porušení ústavně zaručených práv a svobod žalobce (srov. nález
Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 3093/13).
K námitce dovolatele, podle níž odvolací soud – i při chybném skutkovém
zjištění, že závazek ze smlouvy o dílo nesplnil – pominul ustanovení § 641
odst. 1 obč. zák., je třeba uvést následující. Platí, že zhotovitel svůj
závazek ze smlouvy splní, až když objednateli předá hotové dílo; výjimkou je
situace, kdy dílo sice neprovedl, ale byl ochoten tak učinit, a zabránily mu v
tom okolnosti na straně objednatele. Ochotou zhotovitele se rozumí nejen jeho
vnitřní odhodlání, nýbrž také odborná schopnost a faktická připravenost dílo
provést. Zhotovitel tedy je připraven a schopen dílo řádně dokončit a byl by
tak i učinil, nebýt okolností na straně objednatele, jimiž mohou být např.
neposkytnutí potřebné součinnosti (§ 638 obč. zák.) nebo trvání na použití
nevhodného materiálu nebo pokynů (§ 637 obč. zák.). Jsou-li tyto dvě podmínky
splněny, je zhotovitel oprávněn požadovat zaplacení ceny, i když dílo nebylo
provedeno, nikoliv však do její plné výše. V daném případě žalobce v průběhu
řízení před soudy obou stupňů netvrdil (a neprokazoval) žádnou okolnost na
straně žalovaného, která by mu v dokončení díla bránila, a nic takového
nevyplývá ani z obsahu spisu. Odvolacímu soudu proto nelze vytýkat, že věc
nepoměřoval ustanovením § 641 odst. 1 obč. zák., neměl-li proto oporu ve
skutkovém terénu.
K vadám řízení ve smyslu § 242 odst. 3, věty druhé, o.s.ř. dovolací soud
přihlédne jen, je-li dovolání přípustné; protože tato podmínka naplněna není,
jsou bezcenné výtky, že odvolací soud ignoroval žalobcovo právo vyjádřit se a
předložit nové důkazy (z obsahu spisu ostatně vyplývá, že žalovaný již v řízení
před soudem prvního stupně tvrdil, že elektrický pilíř s elektroměrovým
rozvaděčem nebyl vybudován, a žalobce se v odvolacím jednání 4. 10. 2016 k této
výhradě žalovaného vyjádřil).
Žalobce napadl rozsudek odvolacího soudu výslovně „v celém jeho rozsahu,“ tj. i
ve výroku o nákladech řízení před soudy obou stupňů; ve vztahu k němu však
žádnou argumentaci – natož tu, jež by se vázala k obligatorním údajům ve smyslu
§ 241a odst. 2 o.s.ř. doplnitelným jen ve lhůtě uvedené v § 241b odst. 3 o.s.ř.
– nevznesl.
Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního
práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř., Nejvyšší
soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3
o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může
žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 28. 12. 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu