USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudkyň JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně ČSOB Leasing, a.s., se sídlem Praha 5, Radlice, Výmolova 353/3, identifikační číslo osoby 63998980, zastoupené Mgr. Janem Ševčíkem, advokátem, se sídlem Praha, Na Královně 862, proti žalovanému Mgr. Martin Sadílek, místem podnikání Praha 1, Nové Město, Václavské náměstí 802/56, identifikační číslo osoby 66235685, zastoupenému JUDr. Andreou Kobzovou, advokátkou, se sídlem Trnovany, Jankovcova 1230/48, o zaplacení 276 458 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 16 C 5/2023, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2024, č. j. 23 Co 154/2024-276,
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 11 761,20 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta Mgr. Jana Ševčíka.
1. Okresní soud Praha – západ (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 11. 3. 2024, č. j. 16 C 5/2023-238, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 276 458 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně od 21. 5. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a rozhodl o nákladech řízení.
2. Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 24. 9. 2024, č. j. 23 Co 154/2024-276, rozsudek soudu prvního stupně s upřesněním správné výše úroku z prodlení (ve výši 0,05 % denně) potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
3. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně shledal důvodným právo žalobkyně - pronajímatelky osobního vozidla, jehož nájemcem byl žalovaný - na úhradu skutečně vynaložených nákladů na servis pronajímaného vozidla, k níž se žalovaný v nájemní smlouvě zavázal.
4. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, jehož přípustnost dovozoval z § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí podle jeho přesvědčení spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Na přípustnost dovolání usuzuje z toho, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky „důležitého důvodu pro odročení soudního jednání“ a dále otázky „uzavření platné smlouvy o dílo o opravě vozidla a z ní navazující povinnosti úhrady kupní ceny“, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dále má za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci – a to otázky dosud v rozhodovací praxi neřešené, „zda plánované ukončení těhotenství je důležitým důvodem pro odročení jednání, je-li řádně a včas tato skutečnost doložena, jakož i to, zda byla právní zástupkyně oprávněna převzít právní zastoupení z důvodu tohoto přechodného zdravotního stavu“. V neposlední řadě předkládá k přezkumu otázku, zda byly nalézací soudy povinny zkoumat, zda byly služby skutečně poskytnuty a zda byly na předmětném vozidle provedeny. Dovolatel dále namítá zásah do svých základních práv, zejména práva dle čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Kromě uvedeného dovolatel vytýká nepřezkoumatelnost a překvapivost rozhodnutí. Z výše uvedených důvodů navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil k dalšímu řízení. Součástí dovolání učinil návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, který odůvodnil tím, že jeho neprodleným výkonem mu hrozí závažná újma.
5. Žalobkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání jako nedůvodné zamítl.
6. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
7. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).
8. Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
9. Dovolání není přípustné.
10. Pokud dovolatel k přezkumu předkládá otázku „důležitého důvodu pro odročení soudního jednání“ s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na dosud neřešené otázce, zda plánované ukončení těhotenství je důležitým důvodem pro odročení jednání, je-li řádně a včas tato skutečnost doložena, a současně s tím prosazuje, že zdravotní stav zástupkyně žalovaného představuje důležitý důvod pro odročení jednání, přehlíží, že na řešení této otázky není napadené rozhodnutí založeno. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že žalovaný změnil právního zástupce v okamžiku, kdy bylo ve věci nařízeno jednání, jehož se nově zmocněná zástupkyně osobně zúčastnit nemohla. Při posouzení důvodnosti žádosti o odročení jednání odvolací soud vycházel z toho, že změna právního zastoupení - sama o sobě - není důvodem pro odročení jednání, přičemž vysvětlil, že důvodem pro nevyhovění žádosti o odročení je to, že ke změně zastoupení žalovaného došlo za situace, kdy věc přebírající advokátka i žalovaný věděli, že zdravotní stav advokátky brání tomu, aby žalovaného řádně zastupovala, tedy že existuje důvod (plánovaný zdravotní zákrok), který jí v řádném poskytnutí právní služby (zde účast při jednání) brání. Uvedený právní závěr není založen na úvaze, zda plánovaný zdravotní zákrok je třeba považovat za důležitý důvod pro odročení jednání, jak se domnívá dovolatel, ale na úvaze, zda oním důležitým důvodem pro odročení jednání je změna právního zástupce, který se nařízeného jednání nemůže zúčastnit. Argumentace žalovaného se proto míjí s tím, jak věc posoudil odvolací soud, který zcela přiléhavě odkázal na závěr uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2008, sp. zn. 29 Nd 152/2008, podle něhož změna právního zastoupení u účastníka řízení vyvolaná vypovězením plné moci zástupce nebo jejím odvoláním účastníkem je důvodem pro odročení soudního jednání jen výjimečně, přičemž odpovědnost za volbu právního zástupce nese při zastoupení na základě plné moci účastník. Postup účastníka, který změní zástupce v okamžiku, kdy je nařízeno jednání, přičemž si nově zvolí zástupce, který se již nařízeného jednání osobně nemůže zúčastnit, aniž by mu umožnil substituci, jak to předjímá jím udělená plná moc tomuto zástupci, jde na jeho vrub; o důležitý důvod pro odročení jednání se nejedná.
11. K vadám řízení ve smyslu § 242 odst. 3, věty druhé, o. s. ř. dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné; protože tato podmínka naplněna není, jsou bezcenné výtky, že nalézací soudy „jeho zástupci neumožnily účast na jednání“.
12. Přípustnost dovolání nezakládá řešení otázky „uzavření platné smlouvy o dílo o opravě vozidla a z ní navazující povinnosti úhrady kupní ceny“. Prosazuje-li dovolatel, že v souvislosti s uzavřenými smlouvami o dílo je povinným k úhradě ceny zhotoviteli pouze objednatel, přičemž v projednávané věci žalovaný objednatelem servisních oprav nebyl, pomíjí, že předmětem řízení v projednávané věci není nárok zhotovitele vůči objednateli na úhradu ceny díla v rámci závazkového vztahu mezi zhotovitelem a objednatelem, nýbrž jeho předmětem je nárok vyplývající ze smlouvy o nájmu vozidla uzavřené mezi pronajímatelem a nájemcem, v níž se žalovaný -nájemce věci - k úhradě vynaložených servisních nákladů zavázal.
13. Výtkami ohledně nepřezkoumatelnosti a překvapivosti rozhodnutí
dovolatel nenapadá žádný právní závěr, na němž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno, nýbrž mu vytýká vady, které lze uplatnit pouze v případě přípustného dovolání, což není daný případ.
14. Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
15. Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o dovolání. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí [§ 243 písm. a) o. s. ř.]. O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle § 243 o. s. ř. lze uvažovat teprve tehdy, jsou-li splněny podmínky dovolacího řízení, dovolání je bezvadné a alespoň na základě předběžného posouzení se dovolání jeví jako pravděpodobně úspěšné.
16. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 16. 4. 2025
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu