33 Cdo 618/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce J. J., zastoupeného advokátem, proti žalovanému O. F. zastoupenému E. K., o 44.660,- Kč,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 21 C 73/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. března 2006, č. j. 22 Co 578/2005-59, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Dovolání žalobce proti části výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. března 2006, č. j. 22 Co 578/2005-59, kterým byl ve výroku o věci samé potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu ze dne 10. února 2005, č. j. 21 C 73/2004-34, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 44.660,- Kč s 2 % úrokem z prodlení
od 1. 2. 2004 do zaplacení a 2 % úrokem z prodlení z částky 3.474,- Kč a 10.818,- Kč od 1. 2. 2004 do 11. 5. 2004, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).
Předpokladem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která
je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Žalobcem předestřená otázka výše slevy z ceny zájezdu je vždy založena
na zcela konkrétních a individuálně daných skutkových okolnostech, a proto postrádá potřebný judikatorní přesah do obecné rozhodovací praxe soudů.
Dovoláním zpochybněnou otázku okamžiku, od něhož byl žalovaný v prodlení s úhradou slevy z ceny zájezdu, vyřešil odvolací soud (a před ním soud prvního stupně) v souladu s § 563 obč. zák. a jeho rozhodnutí tak neodporuje hmotnému právu.
Lze tudíž uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud jeho dovolání – aniž se mohl věcí dále zabývat – jako nepřípustné odmítl [§ 243a odst. 1 věta první, § 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř.].
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalovanému, který by podle 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. měl právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. dubna 2009
JUDr. Václav D u d a , v. r.
předseda senátu