Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Cdo 64/2014

ze dne 2014-03-17
ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.64.2014.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve

věci žalobce Ing. M. J., zastoupeného JUDr. Milanem Vokounem, advokátem se

sídlem v České Kamenici, Náměstí 28. října 136, proti žalovanému A. M.,

zastoupenému Mgr. Josefem Berkou, advokátem se sídlem v Uherském Brodě, Bří

Lužů 114, o neúčinnost doručení písemnosti, vedené u Okresního soudu ve Zlíně

pod sp. zn. 6 C 327/2010, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu

v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 31. 7. 2013, č.j. 59 Co 172/2013-70, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí neobsahuje obligatorní

náležitost, a sice vymezení toho, v čem žalovaný spatřuje splnění předpokladů

přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského

soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), a v dovolacím

řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle

§ 237 o.s.ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje

za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení § 237

o.s.ř. (či jeho části). Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje

splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, od

řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od

ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v

rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného

nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která

taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena

jinak. Jak vyplývá z celého obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o.s.ř.), žalovaný

shora uvedenému požadavku nedostál. Nejvyšší soud proto jeho dovolání odmítl

podle § 243c odst. 1, věty první, o.s.ř., neboť v dovolacím řízení nelze pro

tuto vadu pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sp.

zn. 29 NSČR 51/2013, a ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013).

Pouze pro úplnost nutno uvést, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve

smyslu § 241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění skutkového stavu věci a námitka

existence tzv. „vady řízení“.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3

o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. března 2014

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu