U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně B., spol. s r.o. zastoupené advokátem, proti žalované H. H., zastoupené advokátkou, o 2,103.442,08 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 9 C 545/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. března 2007, č. j. 29 Co 29/2007-408, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. března 2007, č. j. 29 Co 29/2007-408, kterým byl ve vztahu k žalované a V. P. potvrzen rozsudek Okresního soudu v Kolíně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 30. června 2006, č. j. 9 C 545/2002-375, jímž byla žalované, V. P. a společnosti R., spol. s r. o. uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2,103.442,08 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím, s tím, že v rozsahu plnění jednoho z nich zaniká povinnost ostatních, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Přestože žalovaná v dovolání označuje dovolací důvod podle § 241 odst. 2 písm. b) o. s. ř., jímž lze odvolacímu soudu vytýkat, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, ve skutečnosti uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř.; podstatu jejích dovolacích námitek tvoří výtky týkající se nesprávně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Bezcenné jsou - z hlediska přípustnosti dovolání - její výhrady vůči úplnosti a závěrům zpracovaného znaleckého posudku, vůči skutečnosti, že odvolací soud nepřihlédl k jednání původního úvěrového věřitele (Č. s. a. s.), že se ukázalo nepravdivým tvrzení společnosti R. spol. s r. o., že nedisponuje účetnictvím za období let 1995 až 1998, ani námitka, že nebylo najisto postaveno, kdy se společnost P. spol. s r. o. stala věřitelem postoupené pohledávky. Uvedené výhrady vystihují dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., jehož uplatnění je zde vyloučeno [srov. výslovné znění § 241a odst. 3 o. s. ř., omezujícího tento dovolací důvod na dovolání přípustná podle § 237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.]. Zásadně právně významným nečiní rozhodnutí odvolacího soudu ani posouzení toho, zda v projednávané věci jde o výkon práva v rozporu s poctivým obchodním stykem, event. v rozporu s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák., neboť řešení této otázky nemá judikatorní přesah, když je významné právě a jen pro projednávanou věc. Z uvedeného je zřejmé, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Podle § 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. je žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, povinna nahradit žalobkyni náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [§ 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], stanovená podle § 3 odst. 1 bod 5., § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. částkou 10.000,- Kč, paušální částka náhrady výdajů podle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a 20 % DPH ve výši 2.060,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně 28. ledna 2010
JUDr. Václav D u d a předseda senátu