33 Cdo 749/2022-82
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně VANAK s.r.o., se sídlem v Mostě, V Sadech 3327 (identifikační číslo 254 93 418), zastoupené Mgr. Patrikem Bauerem, advokátem se sídlem v Chomutově, Chelčického 97/1, proti žalované ESSOX s.r.o., se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 52 (identifikační číslo 267 64 652), o 145.225,77 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 27 C 350/2020, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 9. 2021, č. j. 19 Co 845/2021-65, t a k t o:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.
Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 5. 2021, č. j. 27 C 350/2020-43, odmítl (§ 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). O tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3, věta první, o.
s. ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu § 237 o. s. ř. či jeho části. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.
Rovněž Ústavní soud potvrdil, že „[n]áležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou (…) v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II ÚS 2716/13).
Ústavní soud se dále k otázce náležitostí dovolání vyjádřil v usnesení ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, kde přiléhavě vysvětlil účel povinnosti dovolatele uvést, v čem konkrétně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Účelem zavedení této povinnosti je podle Ústavního soudu „regulace vysokého počtu problematicky formulovaných dovolání a preventivní působení na advokáty potenciálních dovolatelů, aby se otázkou přípustnosti dovolání odpovídajícím způsobem zabývali. To mělo vést k tomu, že dovolání nakonec podáno nebude, neboť advokát při reflexi dosavadní judikatury Nejvyššího soudu sám zjistí, že dovolání rozumný smysl podávat nemá.“ Dovolatelka ocitovala § 237 o.
s. ř. a poté dodala, že „v daném případě má být dovolacím soudem posouzena vyřešená právní otázka jinak.“ Pomíjí, že Nejvyšší soud není další soudní instancí obecně přezkoumávající rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým se dovolací soud zabývá pouze v případě splnění stanovených kritérií. Jedním z nich je přípustnost dovolání, respektive její řádné vymezení. Tomuto požadavku však dovolatelka výše citovanou formulací nedostála.
Nejblíže je kritérium, podle kterého je dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu přípustné proto, že otázka, na které rozhodnutí odvolacího soudu stojí, byla v minulosti dovolacím soudem již vyřešena a dovolatel žádá, aby se v souzené věci dovolací soud od této své judikatury odchýlil a rozhodl jinak. Žádná taková právní otázka, na které je napadené rozhodnutí založeno, však v dovolání vymezena není, natožpak judikatura, od které by se měl dovolací soud v právě projednávané věci odchýlit.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 11. 4. 2022
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu