33 Nd 179/2024-531
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně P. K., proti žalovanému O. K., zastoupenému Mgr. et Mgr. Kamilou Mesiarkinovou, advokátkou se sídlem Brno, Josefská 8, o výživné manželky, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 10 C 62/2021, o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. t a k t o:
Věc vedená u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 10 C 62/2021 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Svitavách.
Žalobkyně podáním ze dne 5. 2. 2024 navrhla, aby věc – nyní projednávaná u Okresního soudu ve Vyškově – byla přikázána Okresnímu soudu ve Svitavách z důvodu, že od zahájení řízení došlo k významné změně poměrů, když na základě dohody o úpravě rodičovské odpovědnosti uzavřené s žalovaným (otec nezletilých dětí) dne 12. 6. 2022 má jejich nezletilé děti ve výhradní péči. Přitom ani jeden z účastníků „nemá k Vyškovu žádný vztah“ v podobě „faktického“ bydliště, zaměstnání a péče o nezletilé děti. S ohledem na délku řízení (uvádí 2,5 roku) je pro ni „nadále finančně nemožné dopravovat se k Okresnímu soudu ve Vyškově k jednání, nahlížení a dále také časově náročné s ohledem na vzdálenost a zajištění péče o nezletilé“.
Žalovaný s přikázáním věci Okresnímu soudu ve Svitavách nesouhlasí. S poukazem na § 11 o. s. ř. namítá, že pro místní příslušnost soudu jsou rozhodné okolnosti, které tu byly v době zahájení řízení. Žalobkyní uvedené okolnosti neodůvodňují učinění výjimky z ústavně zaručeného práva na zákonného soudce. Domnívá se, že přikázání věci jinému soudu řízení ještě prodlouží (nutnost seznámit se obsahem spisu, nové dokazování). Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený soudu příslušnému a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o.
s. ř.), dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu. Podle § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „o. s. ř.“), věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (odst. 2). Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odst. 3 věta druhá). Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech.
Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. Okolnosti, pro něž žalobkyně navrhla přikázání věci označenému soudu, neobstojí.
Situace, že některý účastník musí překonat mezi místem bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost (v kontextu projednávané věci jde o vzdálenost mezi Moravskou Třebovou a Vyškovem) nebo že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013). Jinak řečeno - žalobkyní tvrzené důvody nejsou samy o sobě důvodem pro přikázání věci jinému soudu, pokud nelze dovodit, že řízení bude vedeno hospodárněji a rychleji.
Nadto platí, že k poměrům na straně účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by navrhované přikázání věci jinému soudu nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v nyní posuzované věci došlo k jejímu přikázání Okresnímu soudu ve Svitavách, šlo by o rozhodnutí procesně nepříznivé pro žalovaného, který s návrhem na delegaci nesouhlasil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. 4 Nd 418/2009, nebo ze dne 18. 6. 2008, sp. zn. 4 Nd 153/2008).
Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 3. 2024
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu