33 Nd 203/2025-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci oprávněné České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42, proti povinné SLOVLIKER Trenčín s.r.o., se sídlem Komárňanská 410, Drietoma, Slovenská republika, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 25 EXE 2119/2024, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 25 EXE 2119/2024 projedná a rozhodne Okresní soud v Uherském Hradišti.
Oprávněná podala k Okresnímu soudu v Uherském Hradišti prostřednictvím exekutora návrh na nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením. V exekučním návrhu uvedla sídlo povinné na adrese: XY.
Okresní soud v Uherském Hradišti usnesením ze dne 28. 2. 2025, č. j. 25 EXE 2119/2024-25, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Dospěl k závěru, že pravomoc českých soudů je založena Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle jeho čl. 24 bodu 5 mají pro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, bez ohledu na bydliště stran, výlučnou příslušnost soudy členského státu, v němž byl nebo má být proveden výkon rozhodnutí.
Šetřením soudu bylo zjištěno, že povinná je společnost registrovaná ve XY republice s adresou sídla XY, v České republice není zapsána a nemá zde ani organizační složku; z obsahu spisu neplyne, zda a příp. kde má na území České republiky majetek.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Toto ustanovení se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů /exekuční řád/, ve znění pozdějších předpisů).
Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, který je právnickou osobou, sídlo. Nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (srov. § 45 odst. 2 exekuční řád).
Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce (ke zjišťování existence majetku povinného srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013).
Protože jsou splněny předpoklady stanovené v § 11 odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud
– přihlížeje k zásadě hospodárnosti – určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Uherském Hradišti, u něhož bylo řízení zahájeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 4. 2025
JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu