33 Nd 238/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně ČSAD Tišnov, spol. s r. o. se sídlem Tišnov, Červený Mlýn 1538, proti žalované GILLEMAN LOGISTICS, société anonyme, Tournai, Rue du Bois des Hospices 1, Belgické království, o zaplacení 900 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 24 C 199/2016, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 24 C 199/2016 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno-venkov.
Žalobkyně se domáhá zaplacení 900 EUR s příslušenstvím z titulu nezaplacené ceny za přepravu zásilky ze Zwijnaarde v Belgickém království do Moravského Krumlova. Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne 17. 2. 2017, č. j. 24 C 199/2016-14, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne (§ 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. s. ř.“). Dospěl k závěru, že v projednávané věci je dána mezinárodní pravomoc českých soudů podle článku 31 odst. 1 písm. b/ Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), vyhlášené pod č. 11/1975 Sb. (dále jen „Úmluva CMR“), neboť zásilky v předmětné věci byly přepravovány z Belgického království do místa vydání v Moravském Krumlově v České republice. Ve vztahu k místní příslušnosti soudu dovodil, že žalovaná jakožto zahraniční právnická osoba se sídlem na území Belgického království, nemá v České republice obecný soud ve smyslu § 85 odst. 3 o. s. ř. Uzavřel, že chybějí podmínky pro určení místní příslušnosti, a proto věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí v souladu s § 105 odst. 2 o. s. ř. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. V projednávané věci se mezinárodní pravomoc soudů řídí čl. 31 odst. 1 písm. b/ Úmluvy CMR, dle nějž spory vzniklé z přeprav podléhajících úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě, nebo místo určené k jejímu vydání. Použití ustanovení Úmluvy CMR přitom dle výslovného znění čl. 71 nevylučuje ani nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. 5. 2010, sp. zn. C-533/08, ve věci TNT Express Nederland BV proti AXA Versicherung AG, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí č. I/2010, str. 4107). V daném případě se z obsahu spisu podává, že zásilka byla vydána na území České republiky (Moravský Krumlov), čímž je dána mezinárodní pravomoc soudů České republiky. Místní příslušnost konkrétních soudů v rámci České republiky však Úmluva CMR neurčuje. Žalovaná obchodní společnost nemá sídlo ani podnik či organizační složku svého podniku v České republice (srov. § 84 a § 85 o. s. ř.), a chybí i další podmínky místní příslušnosti stanovené § 86 až § 88 o. s. ř., přičemž zde nejsou ani skutečnosti zakládající místní příslušnost dohodou stran ve smyslu § 89a o. s. ř. Nejvyšší soud proto místní příslušnost určil podle § 11 odst. 3 o. s. ř., vycházeje ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v § 6 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012), tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud Brno-venkov, v jehož obvodu má žalobkyně sídlo a u něhož byl rovněž podán návrh na zahájení řízení. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. srpna 2017
JUDr. Blanka Moudrá předsedkyně senátu