33 Nd 252/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Společenství vlastníků jednotek domu Mošnerova 1305/16, 16A, Olomouc, Nová Ulice se sídlem v Olomouci, Nová Ulice, Mošnerova 1305/16A, zastoupeného JUDr. Michaelem Bartončíkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Koliště 55, proti žalované DEVELOP BUILDING, s.r.o., se sídlem v Praze 3, Žižkov, Kubelíkova 1224/42, zastoupené Mgr. Gabrielou Dudášovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 859/22, o 128.994,36 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 66/2011, o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 3 na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 66/2011 se Okresnímu soudu v Olomouci nepřikazuje.
Obvodní soud pro Prahu 3 předložil v záhlaví označenou věc k rozhodnutí o delegaci vhodné. Svůj návrh odůvodnil tak, že žalobce má „bydliště“ v Olomouci, zástupce žalobce má sídlo v Brně, žalovaná společnost vyvíjí svou činnost převážně v Olomouci, kde se nalézá i její kancelář, a s ohledem na charakter věci se řízení patrně neobejde bez znaleckého zkoumání; projednání věci před Okresním soudem v Olomouci by tedy zřejmě vedlo k rychlejší a hospodárnější ochraně práv účastníků. Žalobce nemělo proti přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci námitek. Žalovaná s přikázáním věci nesouhlasila, neboť má sídlo v Praze, kde vyvíjí i část své podnikatelské činnosti, v Olomouci měla kanceláře jen po dobu výstavby; zástupkyně žalované má rovněž sídlo v Praze. Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. Z pohledu právě podaného výkladu okolnosti, pro něž Obvodní soud pro Prahu 3 navrhl přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci, neobstojí, obzvláště je-li zde negativní stanovisko žalované. Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§ 12 odst. 3, věta první, o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. září 2012
JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu