33 Nd 348/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci oprávněné České republiky – Okresního soudu v Českých Budějovicích, se sídlem v Českých Budějovicích, Lidická 20, proti povinnému T. S., o nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 11619/2013, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 11619/2013 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Berouně.
Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 16. října 2013, č. j. 26 EXE 11619/2013-13, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po marném uplynutí lhůty k podání odvolání bude věc podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Konstatoval, že povinný nemá na území České republiky povolen žádný druh pobytu ani zde nemá žádný majetek, přičemž se nyní nachází ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Všehrdy, okres C. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 105 odst. 1 o. s. ř. soud zkoumá místní příslušnost před tím, než začne jednat o věci samé. Příslušnost se určuje podle okolností, které jsou tu v době zahájení řízení a trvá až do jeho skončení. Zkoumání místní příslušnosti se tedy soustřeďuje jen na začátek řízení. Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště v České republice, ani se v ní nezdržuje, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný majetek; má-li majetek v obvodu více soudů, je příslušným soud, kterému byla jako prvnímu doručena žádost exekutora o udělení pověření [srov. § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád)]. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Protože jsou splněny předpoklady stanovené v § 11 odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud - přihlížeje k zásadě hospodárnosti - určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Berouně, v jehož obvodu má sídlo exekutor, jehož pověření provedením exekuce oprávněná navrhla (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, publikované pod č. 4/2013 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. ledna 2014
JUDr. Václav D u d a předseda senátu