33 Nd 405/2023-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci oprávněné České kanceláře pojistitelů, se sídlem v Praze 4, Milevská 2095/5 (identifikační číslo 700 99 618), zastoupené Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Opatovická 1695/4, proti povinnému N. C., posledně bytem XY, Slovenská republika, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 10838/2023, o určení místní příslušnosti soudu, t a k t o:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 10838/2023 projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
Mgr. Pavel Preus, soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 8, podáním doručeným dne 25. 4. 2023 požádal Okresní soud v Ostravě o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky podle exekučního titulu vydaného Okresním soudem v Ostravě dne 4. 1. 2023, č. j. 57 C 266/2022-30. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 6. 6. 2023, č. j. 94 EXE 10838/2023-17, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), předložil Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Při zjišťování pobytu povinného obvodní soud zjistil, že neprochází evidencí Ministerstva vnitra České republiky, nikdy neměl v České republice dlouhodobý pobyt a že v nalézacím řízení bylo povinnému doručováno na v záhlaví uvedenou adresu na Slovensku, kde má evidován trvalý pobyt.
Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince; není-li tomu tak, je místně příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek (srov. § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů).
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013, „[s]kutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.“ Zjišťování existence majetku povinného exekučním soudem ještě před nařízením exekuce a pověřením exekutora by podle názoru velkého senátu odporovalo cíli exekučního řízení. S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o. s. ř. – přihlížeje k zásadě hospodárnosti – rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě, u něhož bylo řízení zahájeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 8. 2023
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu