33 Nd 422/2024-76
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a Mgr. Ivy Krejčířové ve věci žalobkyně MARIS s.r.o., se sídlem v Praze 2, Odborů 10/289, identifikační číslo 471 23 435, zastoupené Mgr. Pavlem Chaloupkem, advokátem se sídlem Praha 2, Karlovo náměstí 292/14, proti žalované K. K., zastoupené opatrovnicí Mgr. Annou Jirotkovou, advokátkou, se sídlem Praha 2, Moravská 924/6, o zaplacení 290 040 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 12 C 254/2021, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 12 C 254/2021 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 1.
Žalobkyně se po žalované domáhá žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 zaplacení 290 040 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného za užívání bytu v období srpen 2021 až leden 2022 na základě nájemní smlouvy ze dne 29. 9. 2020.
Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 22. 7. 2024, č. j. 12 C 254/2021-72, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude po právní moci usnesení předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možné určit příslušný soud, chybějí nebo je nelze zjistit. Žalovaná je státní občankou XY republiky, do 29. 7. 2021 byla zaměstnankyní Velvyslanectví SRN XY. K datu podání žaloby, tj. ke dni 20. 9. 2021, se nepodařilo zjistit obecný soud žalované, neboť nebylo možné určit její faktické bydliště a k její osobě nebylo ve zkoumaném období evidováno místo trvalého pobytu v informačním systému evidence obyvatel, případně místo jiného pobytu podle jiných právních předpisů.
Nebyly splněny ani podmínky pro stanovení místní příslušnosti soudu na výběr dané dle § 87 písm. a) o. s. ř., jak požadovala žalobkyně, neboť se nepodařilo zjistit, že by žalovaná měla v době zahájení řízení na území České republiky své stálé pracoviště.
Podle § 11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. EU č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále též jen "Nařízení Brusel I bis") bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost členského státu pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází.
Pod uvedený článek spadají i řízení, jejichž předmětem je neuhrazené nájemné a další platby s nájmem spojené (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. 1. 1985, C-241/83, Erich Rösler proti Horstu Rottwinkelovi). V řízení se jedná o zaplacení neuhrazeného nájemného z nájmu nemovitosti, která se nachází na území České republiky, je tak založena pravomoc (mezinárodní příslušnost) českých soudů.
Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou místní příslušnosti konkrétního soudu v České republice.
Podle § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle § 85 odst. 1 o. s. ř. je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje.
Podle § 86 odst. 2 o. s. ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek. Podle § 87 písm. a) o. s. ř. vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu má žalovaný své stálé pracoviště.
Podle ustanovení § 88 písm. b) o. s. ř. je namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a, k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písmene a).
Žalovaná je fyzickou osobou, státní občankou XY. Ze spisu nevyplývá, že by se zdržovala na území České republiky nebo že by měla v České republice nějaký majetek, či stálé pracoviště. Na projednávaný případ se nevztahuje ani § 88 písm. b) o. s. ř., neboť příslušnost podle tohoto ustanovení je dána jen tehdy, jde-li v řízení o samotnou existenci práva k nemovitosti, jeho trvání a zánik, nikoliv pouze o práva a povinnosti z toho plynoucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 1207/2005). Podle ustanovení občanského soudního řádu o místní příslušnosti tedy nelze určit obecný soud žalované.
Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. 23 Nd 588/2020), rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Obvodní soud pro Prahu 1, u něhož bylo řízení zahájeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 10. 2024
JUDr. Václav Duda předseda senátu