Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Odo 1098/2006

ze dne 2006-08-24
ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.1098.2006.1

33 Odo 1098/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve

věci žalobkyně I. N., proti žalované J. V. o zaplacení částky 4.650,- Kč s

příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 17 C

34/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze

dne 1. března 2006, č. j. 21 Co 623/2005-182, ve znění usnesení ze dne 27.

března 2006, č. j. 21 Co 623/2005-190, takto :

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 1. března 2006, č. j. 21 Co

623/2005-182, ve znění opravného usnesení ze dne 27. března 2006, č.j. 21 Co

623/2005-190, změnil rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. září

2005, č. j. 17 C 34/2002-152, tak, že uložil žalované povinnost zaplatit

žalobkyni částku 4.650,- Kč s 8 % úrokem z prodlení od 10. 7. 2001 do zaplacení

a současně rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů a o

nákladech řízení státu.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost

dovozovala z § 237 odst. 1 písm. a/ a c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského

soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), byť si byla vědoma

bagatelnosti přisouzené částky, jíž je omezena přípustnost dovolání ve smyslu §

237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. Odvolacímu soudu vytkla nesprávnou aplikaci § 622

odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen

„obč. zák.“). Dovolacímu soudu navrhla rozhodnutí odvolacího soudu zrušit a věc

mu vrátit k dalšímu řízení.

Dovolání žalované bylo podáno opožděně.

Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od

doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení

opravného usnesení. Zmeškání lhůty k dovolání nelze prominout. Lhůta je však

zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího soudu nebo dovolacího

soudu (§ 240 odst. 2 o. s. ř.).

V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že napadený rozsudek odvolacího

soudu, jakož i opravné usnesení byly doručovány tehdejší zástupkyni žalované

Mgr. M. D. (§ 45b odst. 1, § 48 odst. 1 a § 158 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §

211 o. s. ř.); obě tyto zásilky (tedy i zásilku s opravným usnesením) převzala

dne 6. 4. 2006 E. S. - zaměstnankyně Mgr. M. D. (§ 48 odst. 2 o. s. ř.). Ve

smyslu § 57 odst. 2 o. s. ř. tak v dané věci poslední den lhůty k podání

dovolání připadl na úterý 6. 6. 2006. Bylo-li dovolání zástupcem žalované

učiněné v elektronické podobě odesláno až dne 7. 6. 2006 (tj. tentýž den, kdy

byl jeho originál odevzdán orgánu, který má povinnost je doručit - České poště,

s. p.), stalo se tak zjevně po marném uplynutí dovolací lhůty, tedy opožděně.

Dovolacímu soudu proto nezbylo, než pozdě podané dovolání odmítnout (§ 243b

odst. 5 věta první a § 218a o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první,

§ 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 písm. c/ o. s. ř. za stavu, kdy

žalobkyni v průběhu dovolacího řízení nevznikly žádné prokazatelné náklady, na

jejichž náhradu by jinak měla vůči žalované právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 24. srpna 2006

JUDr. Blanka Moudrá, v.r.

předsedkyně senátu