Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Odo 1118/2005

ze dne 2006-05-24
ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.1118.2005.1

33 Odo 1118/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.

Ivany Zlatohlávkové a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobců

a) M. K., a b) Mgr. V. K., proti žalovaným 1) J. B., a 2) RNDr. M. B., o

zaplacení 9.985,54 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně

pod sp. zn. 13 C 1750/2003, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského

soudu v Brně ze dne 12. dubna 2005, č. j. 20 Co 889/2004-84, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům na náhradě nákladů dovolacího

řízení společně a nerozdílně částku 7.650,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto

usnesení k rukám jejich zástupce JUDr. M. Ch., advokáta se sídlem ve S.

Dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. dubna

2005, č. j. 20 Co 889/2004-84, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v

Hodoníně ze dne 25. června 2004, č. j. 13 C 1750/2003-59, ve věci samé, není

přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno

přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený

rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3

o. s. ř). V dovolání byl totiž uplatněn - jak vyplývá z jeho obsahu -výlučně

dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 3 o. s. ř. mířící na pochybení při

zjišťování skutkového stavu věci, který nelze v případě dovolání přípustného

podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. použít (srov. výslovné znění § 241a odst.

3 o. s. ř.); dovolatelé (při velmi podrobném popisu vlastní verze skutku a

rozboru namítaných logických rozporů v hodnocení provedených důkazů) vytkli

odvolacímu soudu pouze nesprávně, resp. nedostatečně zjištěný skutkový stav

věci ústící v nesprávný závěr, že žalobcům vypůjčené peníze nevrátili.

Protože dovolání žalovaných směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není

tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl

věcí dále zabývat – podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/

o. s. ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty

první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaným, jejichž

dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobcům náklady,

které jim vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím

advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 7.500,- Kč (§ 3

odst. 1, § 10 odst. 3, § 15 v návaznosti na § 14 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17

odst. 2 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění) a z paušální

částky náhrad hotových výdajů ve výši 150 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č.

177/1996 Sb., v platném znění).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat

návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 24. května 2006

JUDr. Ivana

Zlatohlávková,v.r.

předsedkyně

senátu