NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
33 Odo 1635/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce B. d. V. proti žalované Č., a. s. o nahrazení projevu vůle, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 11 C 12/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. února 2006, č. j. 28 Co 494/2005-49, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
uvedeném, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. února 2006, č. j. 28 Co 494/2005-49, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o uložení povinnosti žalované uzavřít se žalobcem kupní smlouvu specifikovanou ve výroku tohoto rozsudku, zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, v němž odvolacímu soudu z
podrobně rozvedených důvodů vytkl nesprávné právní posouzení věci a dovolacímu soudu navrhl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání žalobce bylo podáno opožděně.
Podle § 240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k dovolání nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího soudu nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 2 o. s. ř.).
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že napadený rozsudek odvolacího soudu byl dne 16. 3. 2006 doručen zástupci žalobce advokátu J. K. na adresu jeho sídla v P. v souladu s § 45b odst. 1, § 48 odst. 1, 2 a § 158 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. Ve smyslu § 57 odst. 2 o. s. ř. tak v dané věci poslední den lhůty k podání dovolání připadl na úterý 16. 5. 2006. Bylo-li dovolání podáno u soudu prvního stupně (tj. osobně odevzdáno v podatelně soudu) až ve středu 17. 5. 2006, jak vyplývá z otisku podacího razítka na podaném dovolání, stalo se tak zjevně po marném uplynutí dovolací lhůty, tedy opožděně.
Dovolacímu soudu proto nezbylo, než pozdě podané dovolání odmítnout (§ 243b odst. 5 věta první o. s. ř. ve spojení s § 218a o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalované v průběhu dovolacího řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobci právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 13. prosince 2006
JUDr. Blanka Moudrá, v.r.
předsedkyně senátu