33 Odo 257/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Víta Jakšiče a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce M. V., proti žalované B. a f. s. D. s. r. o., zastoupené, advokátem, o zaplacení částky 14.700,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 19 C 71/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. září 2004, č. j. 59 Co 42/2004-72, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Rozsudkem ze dne 8. září 2004, č. j. 59 Co 42/2004-72, potvrdil Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 5. února 2004, č. j. 19 C 71/2001-45, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 14.700,- Kč, a ve výroku o nákladech řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce nezastoupený advokátem dovolání, které však není přípustné.
Podle § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Napadeným výrokem ve věci samé bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 14.700,- Kč, a tak i kdyby byly splněny podmínky § 237 odst. 1 OSŘ, v němž je upravena přípustnost dovolání proti meritorním rozhodnutím odvolacího soudu, brání přípustnosti dovolání žalobce ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) OSŘ. Podle něj totiž dovolání podle odst. 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Dovolání proti výroku, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, rovněž není přípustné (srov. blíže usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2003), a tak nezbývá než konstatovat, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští.
Za této situace Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než toto dovolání podle § 243b odst. 5 věty prvé a § 218 písm. c) OSŘ odmítnout, aniž bylo třeba činit kroky k odstranění nedostatku povinného zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 OSŘ).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto s přihlédnutím k tomu, že žalované, která by podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. března 2005
Vít Jakšič,v.r.
předseda senátu