Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Odo 287/2005

ze dne 2005-03-29
ECLI:CZ:NS:2005:33.ODO.287.2005.1

33 Odo 287/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Víta Jakšiče a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně D. p. m. P., a. s., zastoupené, advokátem, proti žalovanému M. T., o zaplacení částky 408,- Kč, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. Ro 1208/2000, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. září 2004, č. j. 12 Co 609/2003-56, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací usnesením ze dne 21. září 2004, č. j. 12 Co 609/2004-56, k odvolání žalovaného potvrdil usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 11. září 2004, č. j. Ro 1208/2000-39, jímž bylo jako opožděné odmítnuto dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. ledna 2001, č. j. 9 Co 1155/2000-13.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které však není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání upravují ustanovení § 237 až 239 OSŘ. Napadené usnesení odvolacího soudu není usnesením ve věci samé, a tak nepřipadá v úvahu přípustnost dovolání podle § 237 OSŘ. Dovolání pak nemůže být přípustné ani podle § 238, § 238a a 239 OSŘ, jelikož z žádného z těchto ustanovení nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí pozdě podaného dovolání vydané podle § 241b odst. 1 ve spojení s § 208 odst. 1 OSŘ. Proto je zřejmé, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští.

Za této situace Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než toto dovolání podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) OSŘ odmítnout.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyni, která by podle § 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. března 2005

Vít Jakšič,v.r.

předseda senátu