33 Odo 351/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Blanky Moudré a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce
J. T., proti žalovaným 1) D. N., zastoupené, advokátem, a 2) M. N., o
21.950,- Kč, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 31 C 480/2000, o
dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. ledna 2005,
č. j. 11 Co 629/2004-116, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. května 2004, č. j. 31 C
480/2000-96, zamítl žalobu, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit
společně a nerozdílně žalobci částku 21.950,- Kč (výrok I.), žalovaným uložil
povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci do tří dnů od právní moci
rozsudku částku 1.572,50 Kč představující 23 % úrok z prodlení z částky 4.000,-
Kč od 16. 9. 1998 do 1. 6. 2000 (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení
(výroky III. a IV.).
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. ledna 2005, č. j.
11 Co 629/2004-116, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a IV. potvrdil
a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Převzal skutková zjištění soudu
prvního stupně a ztotožnil se i s jeho právním závěrem, že ujednání o smluvní
pokutě představující 228 % ročně z půjčené částky 4.000,- Kč je absolutně
neplatné pro rozpor s dobrými mravy (§ 544, § 39 a § 3 odst. 1 zákona č.
40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění - dále jen „obč. zák.“).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (nezastoupený advokátem)
dovolání, v němž vyjádřil nesouhlas s právním závěrem odvolacího soudu, že
žalobou uplatněný nárok je v rozporu s dobrými mravy.
Podle článku II bodu 3. přechodných ustanovení zákona č. 59/2005 Sb., kterým se
mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 4. 2005) nebo vydaným po
řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou
podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadený rozsudek byl vydán dne 6.
1. 2005, bylo v dovolacím řízení postupováno podle občanského soudního řádu ve
znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. (dále jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění,
že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas,
osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), shledal,
že nejsou splněny podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být
dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného
ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické
vzdělání (§ 241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Podle odstavce 4 téhož ustanovení
dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v
odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní
podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze
odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se
řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení,
který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se
nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Žalobce, který nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem (a z obsahu spisu
ani nevyplývá, že by sám měl právnické vzdělání), byl usnesením soudu prvního
stupně ze dne 7. dubna 2005, č. j. 31 C 480/2000-134, vyzván, aby si pro
dovolací řízení zvolil ve lhůtě patnácti dnů advokáta a jeho prostřednictvím
podal řádné dovolání. Současně byl poučen, že když tak ve stanovené lhůtě
neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. Zároveň mu bylo poskytnuto poučení o
možnosti podat návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků a na
ustanovení zástupce z řad advokátů na náklady státu. Usnesení bylo žalobci
doručeno dne 20. 3. 2005. Jeho návrhu na ustanovení advokáta ve smyslu § 30 o.
s. ř. soud prvního stupně usnesením ze dne 21. června 2005, č. j. 31 C
480/2000-143, ve spojení s potvrzujícím usnesením odvolacího soudu ze dne 31.
srpna 2005, č. j. 11 Co 498/2005-150, nevyhověl. Ani poté žalobce nedostatek
advokátního zastoupení neodstranil.
Z výše uvedeného plyne, že přes opatření provedená soudem prvního stupně
žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu § 241
odst. 1 věty první a odst. 4 o. s. ř. Dovolací soud proto řízení o dovolání
zastavil (§ 241b odst. 2 část věty před středníkem a § 104 odst. 2 věta třetí
o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za stavu, kdy žalovaným nevznikly
v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli právo vůči
žalobci, který procesně zavinil zastavení dovolacího řízení (§ 243b odst. 5
věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 věta první, § 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 12. dubna 2006
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu