NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
33 Odo 457/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Víta Jakšiče a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně W. s. r. o. proti žalovaným: 1) V. S., 2) Z. V., 3) D. Š., a 4) J. Š., o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 9 C 512/2004, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. října 2005, č. j. 24 Co 298/2005-136, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Benešově (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. prosince 2004, č. j. 9 C 512/2004-68, uložil žalovaným povinnost uzavřít se žalobkyní kupní smlouvu v blíže specifikovaném znění a rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalovaných Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. října 2005, č. j. 24 Co 298/2005-136, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil
a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, které vzali podáním ze dne 17. května 2006 zpět.
Podle § 243b odst. 5 věty druhé občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. Jelikož nastala situace předvídaná uvedeným ustanovením, Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a OSŘ) řízení o dovolání žalovaných zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) OSŘ tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalobkyni, které by toto právo podle § 146 odst. 2 věty prvé OSŘ náleželo, v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. května 2006
Vít Jakšič,v. r.
předseda senátu