33 Odo 598/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Vladimíra Velenského ve věci žalobkyně o. R., zastoupené, advokátem, proti žalované D. K., zastoupené, advokátem, o zaplacení částky 24.300,- Kč, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 7 C 1014/97, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. října 2003, č.j. 16 Co 42/2000-91, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.115,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce, advokáta.
Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 24.300,- Kč. Uváděla, že žalované byla v době, kdy působila v obci jako starostka, uvedená částka přeplacena na odměnách a žalovaná jí odmítla vrátit s tvrzením, že na ni měla nárok.
Okresní soud v Jihlavě rozsudkem ze dne 4. listopadu 1999, č.j. 7C 1014/97-54, žalobu o zaplacení částky 24.300,- Kč zamítl a uznal žalobkyni povinnou zaplatit žalované na nákladech řízení částku 13.050,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 13. října 2003, č.j. 16 Co 42/2000-91, rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, potvrdil, ve výroku o nákladech řízení ho změnil tak, že žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně nepřiznal, a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Usnesením ze dne 14. ledna 2004, č.j. 16 Co 42/2000-101, rozhodl o nákladech odvolacího řízení státu.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání s tím, že se jedná o věc, která nebyla judikaturou řešena, a má proto zásadní právní význam pro obdobné věci. V dovolání vytýká odvolacímu soudu zejména, že provedl dokazování, které je „v klíčovém důkazu (pokud jde o výpověď svědka Z. F.) evidentně nevěrohodné, a že provedením nových důkazů žalobkyni zbavil možnosti procesní obrany. Žalobkyně je nadále přesvědčena – a v tomto směru provádí podrobný rozbor jednotlivých důkazů - že „z věrohodných důkazů vyplynulo, že řádně neproběhlo zastupitelstvo, které by schválilo uvolnění žalované do funkce uvolněné starostky“.Zároveň vyjadřuje nesouhlas s tím, že jí odvolací soud vůči žalované nepřiznal právo na náhradu nákladů. Navrhla, aby dovolací sodu zrušil rozsudek odvolacího soudu a žalobkyni přiznal náklady dovolacího řízení.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 - dále jen „o. s. ř.“). Tak je tomu i v posuzovaném případě, kdy byl dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních předpisů (rozsudek soudu prvního stupně byl vydán již dne 4. 11. 1999); skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních předpisů mimo jiné znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení § 240 odst. 1, věty první o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 240 odst. 2, věty druhé o. s. ř. je lhůta zachována, bude-li podáno ve lhůtě u odvolacího soudu nebo dovolacího soudu.
Podle ustanovení § 211 a § 159 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem, kdy byl doručen všem účastníkům řízení.
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že zástupci žalobkyně, JUDr. T. M., advokátu se sídlem v J., H. 30 byl rozsudek, jímž odvolací soud rozhodl ve věci samé a o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky řízení, doručen dne 19. února 2004, zástupci žalované, JUDr. J. H., advokátu se sídlem v J., F. 21, dne 18. února 2004 (doplňující usnesení, jímž bylo odvolacím soudem rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení státu, bylo oběma účastnickým stranám doručeno již dne 12. ledna 2004). Uvedený rozsudek tak nabyl právní moci dnem 19. února 2004. Lhůta k podání dovolání uplynula (v pátek) 19. března 2004. Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno k poštovní přepravě jako doporučená zásilka R 009774 na poště … J. l dne 16. dubna 2004.
Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§ 240 odst. 2, věta první o. s. ř.), bylo v souladu s ustanoveními § 243b odst. 4, věta první a § 218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. - aniž byl dovolací soud oprávněn se jím věcně zabývat - odmítnuto.
V dovolacím řízení vznikly žalované v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které v rozsahu, v jakém byly potřebné k účelnému bránění jejího práva, spočívají v odměně advokáta za vyjádření k dovolání ve výši 2.040,- Kč (srov. část dvanáctou, hlavu první zákona č. 30/2000 Sb., § 3 odst. 1, § 10 odst. 3, § 15 v návaznosti na § 14 odst. 1, § 16 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazba výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo
notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení /advokátní tarif/), po připočtení částky 75,- Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem ve výši 2.115,- Kč. V dovolacím řízení neúspěšné žalobkyni dovolací soud podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. uložil, aby tyto náklady žalované uhradila; ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna náhradu nákladů zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou v tomto řízení zastupoval.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.
V Brně 22. června 2004
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.
předsedkyně senátu