33 Odo 612/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců a) K. F. a b) M. F., obou zastoupených, advokátem, proti žalované D. F., zastoupené, advokátem, o zaplacení částky 33 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 8 C 156/96, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. října 1999 č. j. 10 Co 421/99-94,
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
části týkající se částky 3 000 Kč s příslušenstvím zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalované Krajský soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 18. října 1999 č. j. 10 Co 421/99-94 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které považuje za přípustné podle § 238 odst. 1 písm. b) o. s. ř., když má za to, že její dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozsudek zrušil. Dovolatelka namítla, že napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu a nesprávného právního hodnocení věci. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12. 2000 - dále jen „o. s. ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán dne 18. října 1999.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle § 211 a § 159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem doručení. V daném případě byl rozsudek odvolacího soudu doručen žalobcům dne 6. ledna 2000, žalované dne 7. ledna 2000, právní moci tedy nabyl dne 7. ledna 2000.
Podle ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. končí lhůty určené podle měsíců uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty takto stanovený na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Posledním dnem k podání dovolání byl tedy 7. únor 2000. Dovolání ze dne 8. února 2000 předané žalovanou poště k přepravě 8. února 2000 bylo tudíž opožděné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) proto podle § 243b odst. 4 a 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšným žalobcům žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 22. října 2003
JUDr. Zdeněk Des, v.r.
předseda senátu