NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
33 Odo 830/2001-73
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně Z. I. s. r. o., proti
žalované M. P., o zaplacení částky 74 826,50 Kč s příslušenstvím, vedené u
Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou pod sp. zn. 5 C 54/96, o dovolání žalované
proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. března 2001 č. j. 37 Co
614/98-60, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. března 2001 č.
j. 37 Co 614/98-60 změnil zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně
tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 74 826,50 Kč s 16%
úrokem od 10. 11. 1994 do zaplacení, zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně
domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z
prodlení z částky 74 826,50 Kč ve výši 3% od 16. 7. 1993 do 15. 7. 1994 a ve
výši 16 % od 16. 7. 1994 do 9. 11. 1994, změnil výrok o náhradě nákladů řízení
a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které bylo osobně
předáno na podatelnu soudu prvního stupně dne 13. 7. 2001.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým
se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím
odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001)
nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů
projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle
občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 – dále jen „o. s.
ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po
řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle občanského
soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních
předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti
dovolání.
Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho
měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v
prvním stupni.
Podle § 211, § 151 a § 159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze
napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího
soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem, kdy byl doručen všem
účastníkům řízení. V daném případě bylo tento rozsudek doručen zástupci
žalobkyně dne 21. května 2001 a zástupci žalované dne l5. května 200l. Právní
moci tedy rozsudek odvolacího soudu nabyl dne 21. května 2001.
Podle ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. končí lhůty určené podle měsíců
uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke
skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty takto stanovený na
sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující
pracovní den. Posledním dnem k podání dovolání byl tedy 21. červen 200l.
Dovolání ze dne 12. 7. 2001 podané žalovanou na podatelnu soudu prvního
stupně dne 13. července 2001 bylo tudíž opožděné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) proto
podle § 243b odst. 4 a 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání
odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst.
4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné
žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 18. prosince 2001
JUDr. Zdeněk Des, v. r.
předseda senátu