Nejvyšší správní soud usnesení spravni Zelená sbírka

38 Ca 706/2002

ze dne 2004-03-23

Rozhodnutí, jímž stavební úřad nařídí stavebníkovi podle $ 102 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, zastavit práce na nepovolené stavbě, je z přezkumu ve správním soudnictví vyloučeno jakožto rozhod- nutí předběžné povahy. Soud k žalobě přezkoumá až rozhodnutí 0 nařízení odstranění stavby nebo o jejím dodatečném povolení, které následuje a kte- ré teprve je konečné.

- Řízení o žalobě nemohlo proběhnout a soud žalobu odmítl z následujících důvodů: Ustanovením čl. 36 odst. 2 Listiny zá- kladních práv a svobod je garantováno právo na ochranu před zásahem do sub- jektivního práva mocenským aktem státu, tedy aktem vydaným ve veřejnoprávní sfé- ře příslušným orgánem vůči adresátům ta- kového aktu. Stanoví se, že ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhod- nutím orgánu veřejné správy, může se ob- rátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon ji- nak.

Obecně se tak lze dovolat ochrany svých práv (nikoli cizích), a to stanoveným postupem. Je tedy zřejmé, že osoba dovo- lávající se zásahu-do práv musí nositelem takových práv - a to věcných nebo pro- cesních - být, a pak může využít zákonem stanovený postup k jejich ochraně. Postup, jakým se lze dovolat ochrany svých veřejných subjektivních práv, do 779 637 nichž bylo zasaženo rozhodnutím orgá- „nu veřejné správy, stanoví $ 65 a násl. s. ř. s. Podle $ 65 odst. 1 s. ř. s. se může (je legitimován k podání žaloby) ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mě- ní, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnu- tí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě 'vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

Podle odst. 2 uvede- ného ustanovení může podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu i účastník řízení před správním orgá- nem, který není k žalobě oprávněn po- dle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na prá- vech, která jemu příslušejí, takovým způ- sobem, že to mohlo mít za následek ne- zákonné rozhodnutí. Ochrana takto poskytovaná veřejným subjektivním právům však není neome- zená, žalobce je legitimován jako účast- ník správního řízení brojit proti rozhod- nutí ve smyslu zákonné | definice vymezené v'$ 65 odst. 1, 2 s.

ř. s. nikoli však bez výjimky, neboť dle ustanovení $ 68 písm. e) s. ř. s. se nelze domáhat ochrany žalobou proti rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle $ 70 písm. b) s. ř. s. jsou ze soudního pře- zkoumání vyloučeny úkony správního orgánu předběžné povahy. Zákonodárce tak některá rozhodnutí, resp. úkony, z kognice soudu vyloučil; obdobně jako tomu bylo i podle dřívější právní úpravy správního soudnictví, kdy byla z pře- zkoumání soudem vyloučena podle $ 248 odst. 2 písm. €) o.

s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002, rozhodnutí předběžné povahy. : 780 "V daném případě má soud za nespotr- né, že napadené rozhodnutí má povahu úkonu předběžné povahy. K tomuto zá- věru dospěl na základě tohoto právního posouzení institutů stavebního zákona: Obecně platí, že rozhodnutí o „před- běžné otázce“ je vždy rozhodnutím před- běžné povahy; na tuto jeho povahu nemá vliv, zda je učiní na počátku řízení ve věci samé orgán, který v tomto řízení rozhodu- je, nebo jiný orgán příslušný posoudit ta- kovou otázku samostatně (viz Soudní judi- katura ve věcech správních č. 201/1998).

Pokud jde o zhotovení stavby nebo odstranění stavby, stanoví stavební zá- kon 'kogentními ustanoveními (až na vý- slovně uvedené výjimky, kdy není třeba ani ohlášení stavebnímu úřadu), že ke zřízení stavby (ale i k jejímu odstranění) je třeba povolení stavebního úřadu (ne- bo ohlášení). A contrario veškerá staveb- ní činnost bez povolení (bez ohlášení), až na stanovené výjimky, je zakázána. Vlastnické právo k pozemku je tak co do jeho využití ke zřízení stavby či provádě- ní stavební činnosti na něm omezeno; vůle vlastníka se v tomto směru musí podřídit zákonem stanovenému režimu.

Stavební zákon pak v $ 88 odst. 1 písm. b) stanoví, že stavební úřad nařídí vlastní- ku stavby postavené bez stavebního po- volení či ohlášení nebo v rozporu s ním odstranění takové stavby, a neučiní tak jen za podmínek dále tímto ustanove- ním stanovených. Před vydáním rozhod- nutí o odstranění stavby (nebo o doda- tečném povolení. stavby) musí být tak najisto postaveno, zda se v daném kon- krétním případě jedná o stavbu postave- nou bez povolení (ohlášení) nebo v rozporu s ním, a pak lze nařídit její od- stranění a stanovit podmínky pro tento postup (popř. rozhodnout o dodateč- ném povolení při splnění stanovených dalších zákonných podmínek).

Jako předběžná otázka, která je podmínkou sine gua non dalšího postupu v tomto ří- zení, musí být tedy učiněn závěr o tom, zda jde o stavbu bez povolení (či ohláše- ní), ač je zákon vyžaduje. Stavební zákon však současně upra- vuje i postup, v rámci něhož přísluší tuto otázku rovněž, a to předběžně, posuzo- vat, a to v rámci výkonu státního staveb- ního dohledu, tedy před případným za- hájením. řízení dle $ 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, jehož výsledkem je pak konečné rozhodnutí o odstranění nebo dodatečném povolení stavby.

Ve smyslu $ 98 stavebního zákona slouží institut státního stavebního do- hledu k tomu, aby byla při stavební čin- nosti veškerého druhu respektována ochrana veřejných zájmů, jakož i práv a právem chráněných zájmů právnic- kých a fyzických osob, vyplývající z to- hoto zákona, z předpisů vydaných k jeho provedení a zvláštních předpisů, z územ- ně plánovací dokumentace, z územních rozhodnutí, z provádění stavby nebo její změny, z vlastností stavby při jejím uží- vání atd.; ve svém souhrnu to znamená, že jde o kontrolu nad tím, zda faktická stavební činnost a důsledky z ní plynou- cí jsou ve shodě s požadavky stanovený- mi stavebním zákonem a dalšími předpi- sy a zda nedochází k činnosti v rozporu se stavebním zákonem.

Jde tak o speciál- ní kontrolní činnost. Oprávnění orgánu státního stavebního dohledu a oproti tomu povinnosti staveb- níka a dálších subjektů vymezuje ustanove- ní $ 100 až $ 102 stavebního zákona mimo jiné i tak, že orgán státního stavebního do- hledu je oprávněn vstupovat na staveniště a nahlížet do dokumentace (a tudíž i její předložení požadovat); stavebník je povi- nen umožnit tento dohled, a tedy i doložit, že stavbu provádí v souladu s ohlášením či stavebním povolením. Orgánu státního stavebního dohledu tak přísluší i zjištění, zda je stavba prováděna bez potřebného povolení (ohlášení) či v rozporu s ním; a je nadán učinit další opatření.

Základní formou zásahu státního sta- vebního.dohledu je výzva k odstranění zjištěných závad (faktických stavebních čt právních), a to jako operativní pro- středek před použitím opatření přísněj- ších [$'102 odst. 1, odst. 5 písm. a) sta- vebního zákona], neboť neuposlechne-li stavebník výzvy, lze mu zjednání nápra- vy, popř. i zastavení veškeré činnosti na stavbě, nařídit. V případě, kdy je zjištěno provádění nepovolené stavby (tj. stavby bez ohláše- ní, ač je taková stavba vyžaduje, či stavby bez stavebního povolení, ač je takové po- volení třeba) nebo její provádění v roz- poru s ohlášením či stavebním povole- ním (nebo.

jiné závady na rozestavěné stavbě) a stavebník nedoloží ani na vý- zvu, že ohlášení podal či stavební povo- lení bylo vydáno, či není shledána shoda stavební činnosti s ohlášenou činností či projektovou dokumentací schválenou v řízení o povolení stavby, a stavebník přes výzvu, aby práce na takové stavbě bezodkladně zastavil (nebo závady od- stranil), neuposlechne, je orgán státního stavebního dohledu oprávněn mu zasta- vení prací nařídit rozhodnutím; existen- ci rozestavěné nepovolené stavby pak oznámí příslušnému stavebnímu úřadu.

V takovém případě pak následuje zaháje- ní řízení o odstranění stavby (resp. o je- jím dodatečném povolení, Ize-li jej podle podmínek dosáhnout); stavební úřad přitom již vychází; pokud jde o zjištění nepovolené stavby, ze zjištění provede- ného orgánem státního stavebního do- 781 637 hledu (a není-li toto zjištění dodatečně vyvráceno, řízení dokončí následně naří- zením odstranění stavby či jejím doda- tečným povolením). Rozhodnutím o nařízení zastavení stavební činnosti ($ 102 odst. 2, 5 sta- vebního zákona) je tak jednak předběž- ně řešena otázka, zda jde o nepovolenou stavbu, jednak je dočasně zamezeno v pokračování jednání contra legem (v další nepovolené či povolením nedo- ložené stavební činnosti).

Na omezenou dobu je před tím, než bude rozhodnuto o nutnosti odstranit či možnosti dokon- čit stavbu, stanoveno zachovat stávající stav rozestavěnosti. Proto zákon rovněž výslovně vylučuje odkladný účinek od- volání proti takovému rozhodnutí. Jde sice nesporně o uložení povinnosti něčeho se zdržet, avšak vynucováno je zdržení se neoprávněné činnosti, tj. Činnosti, k níž je třeba povolení, za situace, kdy zde takové povolení není. Městský soud v Praze dospěl proto k závěru, že žalobou napadené rozhod- nutí vydané podle $ 102 odst. 2 stavební- ho zákona je z přezkumu ve správním soudnictví vyloučeno: je totiž rozhodnu- tím nesporně předběžné povahy, jímž se ve vztahu k rozhodnutí o nařízení odstra- nění stavby nebo o jejím dodatečném po- volení, které následuje a které teprve je konečné, předběžně řeší otázka, zda je stavba prováděna bez povolení nebo v rozporu s ním (bez ohlášení nebo v roz- poru s ním), a při zjištění protizákonné- ho stavu se jím dočasně zakazuje pokra- čovat v zakázaném jednání (provádět na takové stavbě další stavební činnost).

Pokud jde o uvedenou výluku ze soudního přezkumu, nemá ji soud za protiústavní a je toho názoru, že dané omezení předběžné a dočasné povahy je 782 nutno strpět; ochrana práv stavebníka je zajištěna tím, že proti rozhodnutí ve věci samé (rozhodnutí o odstranění stavby ne- bo o dodatečném povolení stavby) může brojit žalobou u soudu. V daném případě tak žalobce učinil žalobou vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 38 Ca 667/2002 podanou proti rozhodnutí o odstranění předmětné stavby; tato žalo- ba byla rozsudkem ze dne 4.

12. 2003, na který lze pro úplnost odkázat, zamítnuta. Na margo problému se poznamenává, že pokud jde o aplikovanou výluku ze soudního přezkumu ve správním soud- nictví, neshledal tuto výluku protiústavní ani Ústavní soud; v tomto směru je proto nutno odkázat na nález Ústavního soudu uveřejněný pod č. 291/1999 Sb., jímž byl zamítnut návrh na zrušení ustanovení $ 248 odst. 2 písm. e) o. s. ř., ve znění účin- ném k 31. 12. 2002, pokud jde o tam za- kotvenou výluku „rozhodnutí správních orgánů předběžné povahy“, neboť - struč-: ně řečeno - ochrana práv zajištěná soudní kontrolou -konečného rozhodnutí byla shledána dostatečnou.

Pokud jde o před- běžnou povahu rozhodnutí, byla pod sta- novený institut podřazena i samostatná rozhodnutí (např. rozhodnutí dle $ 17 odst. 6 zákona o půdě, kdy Ústavní soud pod sp. zn. III. ÚS 1/96 ústavní stížnost od- mítl); rozhodující pro určení ústavnosti uvedené výluky tak podle názoru tohoto soudu při užití výkladu. konformního s Ústavou je, zda aplikací uvedené výluky nedojde k odmítnutí soudní ochrany v re- žimu daného zákona vůbec. V daném pří- padě, jak shora uvedeno, tomu tak není: dovolat se ochrany práv proti konečnému rozhodnutí je možné; zákon proto dupli- citní, a navíc jen předběžný, prostředek ochrany vylučuje a takovou žalobu prohla- šuje za nepřípustnou.

(thá)

Ing. Radomír V.v P proti Magistrátu hlavního města Prahy o zastavení staveb-