Řízení před krajským soudem nelze považovat za zmatečné pro nedosta- tek podmínek řízení podle $ 103 odst. 1 písm. ©) s. ř. s., nedostaví- li se řádně předvolaný účastník řízení k jednání.
Kasační stížností byl rozsudek kraj- ského soudu napaden v celém rozsahu, a to z jediného důvodu - zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení. Jde o dů- vod uvedený v $ 103 odst. 1 písm. ©) s. Č. s., přičemž jiný z důvodů uvedených v $ 103 s. ř. s. žalobce neuplatnil. Po- dle uvedeného ustanovení lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené zma- tečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popř. by- lo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce.
Na rozdíl od stěžovatele je Nejvyšší správ- ní soud přesvědčen, že žádný z těchto důvodů v projednávané věci není dán. Z obsahu spisu totiž vyplývá, že usnese- ním krajského soudu ze dne 24. 10. 2002 bylo ve věci nařízeno jednání na 20. 11. 2002 v 9 hodin v jednací síni č. 27 ve čtvrtém patře budovy Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, U Soudu 540/3. Žalobce i žalovaný by- li k tomuto jednání řádně předvoláni, přičemž žalobci bylo předvolání k uve- denému jednání doručeno do vlastních rukou dne 31.
10. 2002, o čemž svědčí pí- semný záznam na doručence od obálky, v níž bylo předvolání doručeno, spolu s podpisem žalobce. Z protokolu o jed- nání vyplývá, že k nařízenému jednání se žalobce, ač řádně obeslán, v devět hodin nedostavil a dostavila se pouze pověřená pracovnice žalovaného. Jed- nání proto proběhlo v nepřítomnosti ža- lobce a byl při něm vyhlášen napadený rozsudek. Podle záznamu na protokolu 1008 o jednání bylo jednání skončeno a pode- psáno soudkyní Mgr. Danielou Z. a zapi- sovatelkou Lucií S.
v devět hodin dvacet minut. Podle úředního záznamu soudu z téhož dne se v devět hodin dvacet mi- nut dostavil do jednací síně navrhova- tel (žalobce) a uvedl, že zmeškal začátek jednání, neboť si zapomněl předvolání doma a nemohl najít jednací síň. Byl mu sdělen výrok rozsudku a dáno poučení o odvolání. Navrhovatel souhlasil s po- stupem soudu a uvedl, že po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí zváží možnost podání opravného prostředku. Sepis úředního záznamu byl skončen v devět hodin třicet minut a podepsala jej opět přítomná soudkyně i zapisova- telka.
Uvedené skutečnosti bylo pak třeba posoudit z hlediska uplatněného kasač- ního důvodu, tedy tvrzené zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení. Nejvyšší správní soud je vázán tímto jediným dů- vodem této kasační stížnosti a jen z jeho hlediska je oprávněn o kasační stížnosti rozhodnout. Na rozdíl od stěžovatele je však přesvědčen, že řízení před kraj- ským soudem ani jeho rozhodnutí tvr- zenou vadou řízení netrpí. Zmatečnost řízení spočívající v tom, že chyběly pod- mínky řízení, v projednávané věci zjiš- těna nebyla.
Podmínkami řízení podle soudního řádu správního, stejně jako podle občanského soudního řádu, jsou totiž jiné skutečnosti než nepřítomnost řádně předvolaného účastníka při jed- nání soudu. V daném případě jednání probíhalo ještě před účinností soudní- ho řádu správního a pro rozhodování ve věcech správního soudnictví platila zákonná úprava v části páté občanského soudního řádu v jeho tehdejším znění. Ta neměla zvláštní ustanovení týkající se podmínek řízení, avšak ve smyslu usta- novení $ 246c o.
s. ř. se v takových přípa- dech užilo přiměřeně ustanovení části první a třetí občanského soudního řádu. Mezi tato ustanovení patří i zkoumání podmínek řízení ($ 103 a násl. o. s. ř). Nedostatkem podmínek řízení se rozu- mí především skutečnost, že věc nepatří do pravomoci soudů nebo k projednání věci není dána věcná či místní přísluš- nost soudu, dále překážka litispendence (probíhající jiné řízení u soudu o téže věci) či překážka věci pravomocně roz- souzené. Porušení těchto podmínek ří- zení v projednávané věci v žádném pří- padě zjištěno nebylo 4 ostatně to ani nebylo namítáno.
Nepřítomnost účastní- ka řízení při jednání, k němuž byl řádně předvolán; není nedostatkem podmínky řízení, a pokud je tvrzen jen tento důvod kasační stížnosti, je nutno kasační stíž- nost pokládat za nedůvodnou. K tomu nutno pro úplnost připomenout, že stej- ně jako podle ustanovení $ 101 odst. 3 o. s. ř, tak ani podle $ 49 odst. 3 s. ř. s. nebrání neúčast řádně předvolaných účastníků: projednání a skončení věci. Podle ustanovení $ 101 odst. 3 o. s. ř. pla- tí, že nedostavíli se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádá z dů- ležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítom- nosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
V projednávané věci byl žalobce nepo- chybně řádně k jednání soudu předvo- lán a nelze konstatovat, že by jeho neú- čast při jednání zavinila nekvalifikovaná činnost pracovníků soudu, neboť sám žalobce ji zavinil tím, že zapomněl do- ma předvolání k jednání, což vyplynulo z úředního záznamu soudu a Což ostatně žalobce v kasační stížnosti vůbec nezpo- chybňuje. I když nelze pochybovat, že vyhledání příslušné jednací síně probí- halo tak, jak popisuje v kasační stížnosti stěžovatel, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži pracovníků justiční stráže, neboť ti byli odkázáni při pomoci žalobci jen na údaje jím poskytnuté a při množství jednacích síní v budově se nacházejících nelze potíže s vyhledáním jednací síně bez předložení předvolání vyloučit.
(gr)
Jaromír B. v J. proti České správě sociálního zabezpečení o plný invalidní dů-
Uvedené skutečnosti bylo pak třeba posoudit z hlediska uplatněného kasačního důvodu, tedy tvrzené zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení. Nejvyšší správní soud je vázán tímto jediným důvodem této kasační stížnosti a jen z jeho hlediska je oprávněn o kasační stížnosti rozhodnout. Na rozdíl od stěžovatele je však přesvědčen, že řízení před krajským soudem ani jeho rozhodnutí tvrzenou vadou řízení netrpí. Zmatečnost řízení, spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, v projednávané věci zjištěna nebyla.
Podmínkami řízení podle soudního řádu správního, stejně jako podle občanského soudního řádu, jsou totiž jiné skutečnosti než nepřítomnost řádně předvolaného účastníka při jednání soudu. V daném případě jednání probíhalo ještě před účinností zákona č. 150/2002 Sb. (soudního řádu správního) a pro rozhodování ve věcech správního soudnictví platila zákonná úprava v části páté občanského soudního řádu v jeho tehdejším znění. Ta neměla zvláštní ustanovení týkající se podmínek řízení, avšak ve smyslu ustanovení § 246c o.
s. ř. užilo se v takových případech přiměřeně ustanovení části první a třetí o. s. ř. Mezi tato ustanovení patří i zkoumání podmínek řízení (§ 103 a násl. o. s. ř.). Nedostatkem podmínek řízení se rozumí především skutečnost, že věc nepatří do pravomoci soudů, nebo k projednání věci není dána věcná či místní příslušnost soudu, dále překážka litispendence (probíhající jiné řízení u soudu o téže věci), či překážka věci pravomocně rozsouzené. Patří sem rovněž skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, nebo že byl soud nesprávně obsazen, popř. bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce.
Porušení těchto podmínek řízení v projednávané věci v žádném případě zjištěno nebylo a ostatně to ani nebylo namítáno. Nepřítomnost účastníka řízení při jednání, k němuž byl řádně předvolán není nedostatkem podmínky řízení a pokud je tvrzen jen tento důvod kasační stížnosti, je nutno jí pokládat za nedůvodnou. K tomu nutno pro úplnost připomenout, že stejně jako podle ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu, tak i podle § 49 odst. 3 s. ř. s., nebrání neúčast řádně předvolaných účastníků projednání a skončení věci.
Podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. platí, že nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V projednávané věci byl žalobce nepochybně řádně k jednání soudu předvolán a nelze konstatovat, že by jeho neúčast při jednání zavinila nekvalifikovaná činnost pracovníků soudu, neboť sám žalobce jí zavinil tím, že zapomněl doma předvolání k jednání, což vyplynulo z úředního záznamu soudu a což ostatně žalobce v kasační stížnosti vůbec nezpochybňuje.
I když nelze pochybovat, že vyhledání příslušné jednací síně probíhalo tak, jak popisuje v kasační stížnosti stěžovatel, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži pracovníků justiční stráže, neboť ti byli odkázání při pomoci žalobci jen na údaje jím poskytnuté a při množství jednacích síní v budově se nacházejících nelze potíže s vyhledáním jednací síně bez předložení předvolání vyloučit.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná a proto ji zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Protože žalovaný náklady řízení neúčtoval a Nejvyšší správní soud ani žádné mu vzniklé náklady ze spisu nezjistil, přičemž žalobce byl v řízení neúspěšný, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u přípustné opravné prostředky. V Brně dne 28. 1. 2004
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu