Do příjmu rozhodného pro přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvku na bydlení se zahrnují všechny příjmy uvedené v § 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, kterých dosáhla rodina žadatele o tuto dávku v celém rozhodném období předcházejícího kalendářního čtvrtletí, bez ohledu na to, že některá ze společně posuzovaných osob se přihlásila k trvalému pobytu v témže bytě jako oprávněná osoba až v průběhu rozhodného období.
Z výše uvedeného plyne, že totožnost osoby, která v rozhodné době fakticky provozo-
Státní sociální podpora: příspěvek na bydlení nosti žalobce.
Dne 12. 7. 2010 podal žalobce žádost o příspěvek na bydlení s tím, že žádal o přiznání této dávky ode dne 1. 7. 2010. Po celé rozhodné období druhého kalendářního čtvrtletí 2010 žil a byl hlášen k trvalému pobytu v bytě, který mu pronajalo město Polná. Do tohoto bytu se dne 7. 6. 2010 k žalobci přestěhovala jeho družka Eva K. spolu se svým tehdy ještě nezletilým synem Martinem K., přičemž družka se v něm přihlásila k trvalému pobytu dne 7. 6. 2010 a její syn tak učinil dne 28. 6. 2010. Orgány státní sociální podpory zahrnuly do příjmu rozhodného pro přiznání příspěvku na bydlení plný invalidní důchod žalobce v částce 26 340 Kč, invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně družky v částce 20 376 Kč, vdovský důchod družky v částce 6 231 Kč, sirotčí důchod pro syna družky v částce 16 473 Kč, příjmy ze závislé činnosti družky v částce 8 080 Kč a podporu vala (vyvážela) ČOV, není pro posouzení deliktní odpovědnosti rozhodná.
Stěžovatel postupoval správně, když vycházel z toho, že zde neexistuje subjekt, kterému bylo provozování ČOV povoleno a žalobkyně má přinejmenším spoluvlastnické právo k ČOV. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že stížní námitka nesprávného posouzení právní otázky deliktní odpovědnosti žalobkyně městským soudem je důvodná. v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci družky v částce 14 995 Kč [§ 5 odst. 1 písm. a) bod 1, písm. c), písm. d) zákona o státní sociální podpoře ve znění účinném ke dni 1.
7. 2010]. Při stanovení výše příjmu rozhodného pro přiznání příspěvku na bydlení přitom orgány státní sociální podpory vycházely z příjmů družky dosažených v celém rozhodném období druhého kalendářního čtvrtletí 2010, tedy i těch, které družka získala předtím, než se přihlásila k trvalému pobytu v bytě pronajatému žalobci. Úřad práce v Jihlavě tuto žádost zamítl svým rozhodnutím ze dne 27. 7. 2010. Proti rozhodnutí správního orgánu
I. stupně se žalobce odvolal. Krajský úřad kraje Vysočina dne 13. 10. 2010 toto odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí I. stupně. V odůvodnění rozhodnutí se neztotožnil s odvolací námitkou, podle níž se při posuzování náro- S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012
ku na příspěvek na bydlení nemělo vycházet z příjmů rodiny žalobce za celé rozhodné období druhého kalendářního čtvrtletí 2010, neboť jeho družka se v předmětném bytě přihlásila k trvalému pobytu dne 7. 6. 2010 a syn družky tak učinil dokonce až dne 28. 6. 2010.
Podle § 7 odst. 6 zákona o státní sociální podpoře totiž platí, že „[j]de-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby [...], které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu“, a to bez ohledu na to, zda spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. U všech těchto společně posuzovaných osob se započítávají jejich příjmy, které jsou taxativně stanoveny v § 5 zákona o státní sociální podpoře. Správní orgán tedy při posuzování nároku na tuto dávku nesmí vynechat žádný příjem za celé rozhodné období. Započítání pouze části příjmů společně posuzovaných osob podle odvolacího orgánu zákon o státní sociální podpoře neumožňuje.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu u Krajského soudu v Brně, který rozsudkem ze dne 5. 12. 2011, čj. 57 A 95/2010-28, žalobu zamítl.
V odůvodnění krajský soud uvedl, že od června 2010 spolu s žalobcem v předmětném bytě žili a byli hlášeni k trvalému pobytu jeho družka a syn družky. Pro účely posouzení nároku na příspěvek na bydlení tak od 1. 7. 2010 tvořily žalobce, jeho družka a syn družky rodinu. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem těchto společně posuzovaných osob, je podle § 6 zákona o státní sociální podpoře předcházející kalendářní čtvrtletí, tedy druhé kalendářní čtvrtletí 2010. Orgán státní sociální podpory pro posouzení nároku na příspěvek na bydlení proto správně započítal nejen příjem žadatele, nýbrž též příjem jeho družky. Podle závěru krajského soudu tak bylo rozhodnutí správních orgánů obou stupňů vydáno v souladu s právními předpisy.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. V ní namítl, že při posuzování nároku na příspěvek na bydlení nemělo být vycházeno z příjmů jeho družky za celé období druhého kalendářního čtvrtletí 2010. Orgán státní sociální podpory měl totiž za duben a květen 2010 vzít v úvahu S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012
faktický stav a zohlednit jen jeho příjem, neboť v této době byt užíval jednoznačně pouze on sám. Příjmy jeho družky měl orgán státní sociální podpory zohlednit a připočítat k jeho příjmu až za červen 2010. Za druhé kalendářní čtvrtletí roku 2010 vynaložil na náklady spojené s bydlením celkově v částce 23 797 Kč, což je pro něho velmi vysoký výdaj, který ho značně finančně zatížil. Příspěvek na bydlení by mu tento výdaj částečně kompenzoval, zvláště za situace, kdy byt užíval v měsících duben a květen 2010 výhradně sám. Jeho žádost o příspěvek na bydlení tedy byla důvodná a tato dávka mu měla být přiznána. Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35 a b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Příjem rozhodný pro přiznání příspěvku na bydlení se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období.
Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je u příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, případně nárok na dávku uplatňuje. Za rodinu se pro účely zákona o státní sociální podpoře považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.
Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou nezaopatřeného dítěte v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti a mládež, které jsou v témže bytě hláše- ny k trvalému pobytu; podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje. Tyto podmínky pro vznik nároku na příspěvek na bydlení jsou uvedeny v § 4, § 6 písm. b), § 7 odst. 1, odst. 6 a § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře ve znění účinném ke dni 1. 7. 2010, k němuž stěžovatel uplatnil nárok na dávku státní sociální podpory.
(...)
Orgány státní sociální podpory tedy vycházely z toho, že celkový příjem rodiny stěžovatele za rozhodné období druhého kalendářního čtvrtletí 2010 činil 92 495 Kč a průměrný měsíční příjem tak dosáhl výše 30 831,67 Kč. Součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 tedy činil 9 249,50 Kč a přesahoval náklady na bydlení i normativní náklady na bydlení, které byly v řízení o přiznání dávky státní sociální podpory stanoveny ve výši 7 932,33 Kč a 8 309 Kč. Za této situace dospěly orgány státní sociální podpory k závěru, že stěžovatel nesplnil podmínky pro nárok na příspěvek na bydlení uvedené v § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, a že mu tedy tato dávka ode dne 1. 7. 2010 nenáleží.
Výše nákladů na bydlení i výše normativních nákladů na bydlení zjištěné orgány státní sociální podpory nebyly v přezkumném soudním řízení nikterak zpochybněny, a proto z nich může Nejvyšší správní soud při posuzování nároku stěžovatele na příspěvek na bydlení vycházet. Naopak k příslušné stížnostní námitce se Nejvyšší správní soud musí zabývat stanovením rozhodného příjmu rodiny stěžovatele a posoudit, zda do něho měly být zahrnuty příjmy družky stěžovatele dosažené v celém rozhodném období druhého kalendářního čtvrtletí 2010, nebo jen její příjmy získané v červnu 2010, během něhož se spolu se svým synem přihlásila k trvalému pobytu v bytě pronajatému stěžovateli.
Příjem rozhodný pro přiznání dávky státní sociální podpory „se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných“ připadajících na rozhodné období, jak vyplývá z § 4 zákona o státní sociální podpoře. Do rozhodného příjmu se tedy podle dikce tohoto ustanovení započítávají veš-
keré příjmy rodiny dosažené v celém rozhodném období, a nikoliv jen v jeho určité části počínající dnem, v němž se určitá osoba stala součástí rodiny pro účely zákona o státní sociální podpoře. Dále podle § 6 písm. b) zákona o státní sociální podpoře ve znění účinném ke dni 1. 7. 2010 je u příspěvku na bydlení rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem rozhodný pro přiznání této dávky, „období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje“.
Podle tohoto ustanovení tedy u příspěvku na bydlení rozhodné období nezačíná běžet zvlášť u oprávněné osoby počátkem předcházejícího kalendářního čtvrtletí a zvlášť u společně posuzované osoby ode dne, kdy toto postavení podle zákona o státní sociální podpoře získala. Konečně znění § 7 odst. 6 zákona o státní sociální podpoře ve znění účinném ke dni 1. 7. 2010 nestanoví, že se určitá osoba stává pro účely příspěvku na bydlení součástí rodiny až od okamžiku přihlášení se k trvalému pobytu v témže bytě jako oprávněná osoba.
Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se totiž podle tohoto ustanovení za rodinu „všechny osoby [s výjimkou nezaopatřeného dítěte v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti a mládež], které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu“, přičemž se nevyžaduje podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby. Jazykový (gramatický) výklad uvedených ustanovení zákona o státní sociální podpoře tedy vede k závěru o nutnosti vycházet při stanovení příjmu rozhodného pro přiznání příspěvku na bydlení ze všech příjmů uvedených v § 5 téhož zákona, které oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby dosáhly v celém rozhodném období předcházejícího kalendářního čtvrtletí.
Stejný závěr je pak nutné učinit i za pomoci výkladu účelového (teleologického). Jestliže se totiž posuzuje splnění podmínek pro vznik nároku na příspěvek na bydlení za kalendářní čtvrtletí, které předchází uplatnění nároku na tuto dávku, pak zákonodárce vychází z toho, že příjmy dosažené v tomto rozhodném období budou vynalože- S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012
ny na úhradu nákladů na bydlení za následující kalendářní čtvrtletí. V něm však již společně posuzovaná osoba, která se v průběhu rozhodného období předchozího kalendářního čtvrtletí přihlásila k trvalému pobytu v témže bytě jako oprávněná osoba, byt užívá.
Proto je možné po ní spravedlivě požadovat, aby se podílela na úhradě nákladů na bydlení z prostředků, které získala v předchozím kalendářním čtvrtletí, byť nebyla v bytě hlášena k trvalému pobytu po celou tuto dobu.
V dané věci se družka stěžovatele a syn družky přihlásili v předmětném bytě k trvalému pobytu až v posledním měsíci rozhodného období druhého kalendářního čtvrtletí 2010.
Nicméně stěžovatel měl k úhradě nákladů na bydlení za duben a květen 2010 k dispozici příjmy získané v období prvního kalendářního čtvrtletí 2010. V tomto období družka ještě byt neužívala, nebyl dán u ní důvod přispívat stěžovateli na úhradu nákladů na bydlení, a její příjmy tak nemohly být zohledněny při posuzování případného nároku stěžovatele S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012 na příspěvek na bydlení či na jeho výplatu ode dne 1. 4. 2010. Ke dni 1. 7. 2010, od něhož se stěžovatel v posuzované věci domáhal přiznání příspěvku na bydlení, však již družka byla přihlášena k trvalému pobytu v témže bytě jako stěžovatel a tento byt s ním také společně užívala. Proto zde byly dány významné důvody pro započítání veškerých jejích příjmů dosažených v celém rozhodném období předcházejícího kalendářního čtvrtletí do příjmu rozhodného pro přiznání příspěvku na bydlení stěžovateli ode dne 1. 7. 2010.
Lze tedy shrnout, že do příjmu rozhodného pro přiznání dávky státní sociální podpory příspěvku na bydlení se zahrnují všechny příjmy uvedené v § 5 zákona o státní sociální podpoře, kterých dosáhla rodina žadatele o tuto dávku v celém rozhodném období předcházejícího kalendářního čtvrtletí, bez ohledu na to, že některá ze společně posuzovaných osob se přihlásila k trvalému pobytu v témže bytě jako oprávněná osoba až v průběhu rozhodného období.
Řízení před soudem: povaha výstrahy udělené znalci k § 20 písm. c) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících k § 65 odst. 1, § 82 a § 85 soudního řádu správního Žaloba proti nezákonnému zásahu, kterou se znalec domáhá zrušení rozhodnutí o udělení výstrahy znalci podle § 20 písm. c) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, je podle § 85 s. ř. s. nepřípustná. Udělení výstrahy znalci totiž není nezákonným zásahem, nýbrž rozhodnutím, které negativně zasahuje do práv žalobce (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). (Podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 12. 2009, čj. 44 Ca 33/2009-47)
Daň z příjmů: příjem společenství vlastníků bytových jednotek Svěřené finanční prostředky vlastníků bytových či nebytových jednotek, které se nestávají vlastnictvím společenství vlastníků jednotek, nemohou být příjmem (výnosem) z činnosti takového společenství či z nakládání s veškerým jeho majetkem, neboť jde pouze o dočasně svěřené cizí prostředky a nikoliv o příjem či výnos ve smyslu § 18 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. (Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 7. 2009, čj. 29 Ca 159/2007-41)
Daň z příjmů fyzických osob: k pojmu „poplatník, jemuž náleží rodičovský příspěvek“ k § 7c odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zda- k § 30 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do „Poplatníkem, jemuž náleží rodičovský příspěvek“, byla ve smyslu § 7c odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období 2005 osoba, která měla nárok na rodičovský příspěvek ve smyslu § 30 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do 31. 12. 2005, tedy alespoň po část zdaňovacího období celodenně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do čtyř let věku; nebylo však nezbytné, aby jí byl rodičovský příspěvek také skutečně vyplácen.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2009, čj. 7 Afs 103/2008-71) Prejudikatura: č. 1778/2009 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 145/2003 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 666/02); usnesení Soudního dvora ES ze dne 9. 8. 1994, La Pyramide (C-378/93, Recueil, s. I-3999), a rozsudek ze dne 16. 7. 1992, Meilicke (C-83/91, Recueil, s. I-4871). k § 18 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ňovací období 2005
31. 12. 2005*)
*) S účinností od 1. 1. 2008 změněn zákonem č. 261/2007 Sb. 2689–2691
II.
PRÁVNÍ VĚTY
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012
Václav P. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o příspěvek na bydlení, o kasační stíž- vyvážel jímku, neboť taková osoba vždy plní jen povinnost vlastníka či nájemce ČOV, na kterého dopadá objektivní odpovědnost za případný únik odpadních vod. Pokud tak činí bez dohody s vlastníkem či nájemcem, pak se uplatní povinnost vlastníka či nájemce zajistit zdroj odpadních vod, aby nedocházelo k jejich nedovolenému vypouštění. (...)