měru příslušníků Policie České republiky** Kázeňská odměna ve formě peněžitého daru udělená podle $ 31 písm. b) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, není od- měnou ve smyslu $ 76 odst. 1 vyhlášky č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé po- drobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, a nezapočítává se tudíž do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty, ze kterého se při splnění podmínek stanovených v 6 114 odst. 1 zákona č. 286/1992 Sb., o slu- žebním poměru příslušníků Policie České republiky, vypočítává odchodné.
Nejvyšší správní soud považuje před sa- motným posouzením věci za vhodné přede- slat, že již v rozsudku ze dne 9. 5. 2007, čj. 3 Ads 50/2006-29, poukázal na to, že rozho- dovací proces, a to na kterékoli úrovni (tedy jak na úrovni správního orgánu, tak na úrovni soudů), v sobě zahrnuje několikero druhů činností. Je jimi jednak zjištění skutkového stavu včci, dále výběr právní normy, interpre- tace této normy, posouzení, zda skutečně lze zjištěný skutkový stav této normě subsumo- vat, a v případě kladného závěru samotná její aplikace.
Interpretace pak předpokládá uči- nit různé druhy výkladu, jež v daném případě připadají v úvahu (jazykový, historický, auten- tický, tj. toho, kdo normu vydal, systematický, teleologický, tj. podle smyslu a účelu předpi- su, apod.), a následný výběr toho (těch), kte- ré rozhodující orgán považuje pro danou věc za nejvhodnější. Je tedy nejen v pravomoci, ale je dokonce povinností orgánu rozhodují- cího ve věci zvážit využití všech možností výkladu, jež přicházejí v úvahu. Dojde-li pak rozhodující orgán na základě různých výkla- dových metod k odlišným závěrům, je třeba aplikovat takový výklad, který vedle samotné- ho znění předpisu zohledňuje rovněž širší souvislosti jeho přijetí, zejména pak jeho účel; nejde-li tento dovodit z konkrétního ustanovení, je třeba vycházet z předpisu jako takového, jeho vazeb na jiné předpisy, k je- jichž provedení byl například přijat, důvodo- vých zpráv, apod. Samozřejmě je nutné zahr- nout úvahu, jíž se rozhodující subjekt při tomto výběru řídil, do odůvodnění rozhod- nutí tak, aby bylo možné je následně pře- zkoumat.
Nabízí se také citovat některé nále- zy Ústavního soudu, jenž se uvedenou problematikou opakovaně ve své rozhodova- cí činnosti zabýval. Tak např. v nálezu ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97, vyjádřil Ústavní soud názor, podle něhož představuje jazykový výklad pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze výcho- diskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis, atd.).
Mechanická apli- kace abstrahující, resp. neuvědomující si smysl a účel právní normy, činí z práva ná- stroj odcizení a absurdity. Nejvyšší správní soud má za to, že pro správné posouzení věci je především nutné posoudit ve vzájemné souvislosti příslušná ustanovení služebního zákona. V hlavě druhé služebního zákona nadepsané jako „Služební kázeň“ jsou stanoveny základní povinnosti policisty a kázeňská pravomoc služebních funkcionářů. Podle $ 31 služebního zákona „Jsou kázeňskými odměnami a) písemná po- chvala, b) peněžitý nebo jiný dar, c) mimo- řádné povýšení nebo jmenování do důstojnic- ké hodnosti“ Z podaného výčtu kázeňských odměn plyne, že jediný druh kázeňské odmě- ny, při kterém jsou policistovi ve služebním poměru vyplaceny peníze, je peněžitý dar.
1111 1733 Ostatní druhy kázeňské odměny jsou buďto penězi objektivně nevyjádřitelné a neoceni- telné (písemná pochvala), mající vliv na ma- jetkovou sféru odměňovaného příslušníka pouze zprostředkovaně (při udělení kázeň- ské odměny spočívající v mimořádném pový- šení nebo jmenování do důstojnické hodnos- ti dochází ke zvýšení příplatku za hodnost, a tím i ke zvýšení příjmu policisty ve služeb- ním poměru), anebo se jedná o kázeňskou odměnu, která sice je penězi objektivně vy- jádřitelná, avšak není v penězích vyplácena (kázeňská odměna ve formě jiného daru - na- př.
hodinky, psací pero). Pod pojem kázeňská odměna tedy služební zákon zařazuje jak ká- zeňské odměny peněžité, kázeňské odměny nepeněžité, ale penězi objektivně vyjádřitel- né, tak i kázeňské odměny penězi objektivně nevyjádřitelné. Podle $ 76 odst. 1 vyhlášky č. 287/2002 Sb. je „posledním hrubým měsíč- ním služebním příjmem policisty služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služeb- ního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a od- měn, které náležely policistovi v kalendář- ním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru.
Skončí-li služební po- měr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnit- vých složek služebního příjmu a odměn z to- hoto kalendářního roku“ Stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že pod pojem odměna uve- dený v citovaném ustanovení vyhlášky spadá také kázeňská odměna ve formě peněžitého daru, což odůvodňuje především tím, že po- jem odměna uvedený v tomto ustanovení vý- hlášky není opatřen žádným přídavným jmé- nem, které by definovalo, o jaké druhy odměn se jedná.
Nejvyšší správní soud kon- statuje, že akceptace čistě jazykového výkla- du pojmu odměna v ustanovení $ 76 odst. 1 vyhlášky č. 287/2002 Sb. tak, jak jej nastínil stěžovatel, by ve svém důsledku znamenala, že by se do posledního hrubého měsíčního příjmu policisty musely započítávat všechny druhy kázeňských odměn, což s ohledem na povahu, podstatu a objektivní nemožnost vy- 1112 jádření těchto odměn v penězích, jak bylo na- stíněno výše, nepřichází v úvahu. Je tedy tře- ba uzavřít, že kázeňská odměna ve formě pe- něžitého daru není odměnou ve smyslu $ 76 odst. 1 vyhlášky č. 287/2002 Sb., což ve svém důsledku znamená, že se nezapočítává do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty, a nemá tak vliv na výši od- chodného.
Nejvyšší správní soud tedy tuto stěžovatelovu námitku neshledal důvodnou. K námitce stěžovatele, že kázeňské odmě- ny jsou odměnami ve smyslu $ 76 odst. 1 vy- hlášky č. 287/2002 Sb. také proto, že při změ- ně hodnosti v důsledku kázeňské odměny nebo kázeňského potrestání dochází ke změ- ně příplatku za hodnost, a tím i ke změně pří- jmu policisty ve stužebním poměru, Nejvyšší správní soud konstatuje, že ze skutečnosti, že zvýšení nebo snížení služební hodnosti ve svém důsledku vede ke zvýšení nebo snížení služebního příjmu policisty, nelze dovozovat, že kázeňské odměny jsou odměnami ve smys- lu $ 76 odst. 1 vyhlášky, a započítávají se tak do posledního hrubého měsíčního služební- ho příjmu policisty.
Kázeňská odměna ve for- mě mimořádného povýšení nebo jmenování do důstojnické hodnosti nebo kázeňské po- trestání ve formě snížení hodnosti je specific- kým druhem ocenění zásluh policisty či ne- dostatků v jeho práci, které posléze - jen ve svém důsledku - znamená zvýšení či snížení služebního příjmu policisty v podobě změny výše vypláceného hodnostního příplatku po- dle $ 9 zákona o platu. Kázeňskou odměnou je vlastní mimořádné povýšení nebo jmeno- vání do důstojnické hodnosti, a nikoliv jeho důsledky.
Zvýšení služebního příjmu policisty je až druhotným projevem samotného povýšení (jmenování) ve smyslu $ 9 zákona o platu. V této souvislosti lze poukázat na skutečnost, že pokud by zákonodárce v $ 9 zákona o pla- tu nestanovil rozdílné výše hodnostního příplatku, kázeňská odměna ve formě mimo- řádného povýšení nebo jmenování do důstoj- nické hodnosti by žádné zvýšení služebního příjmu neznamenala. Uvedenou argumentaci lze vztáhnout také na snížení služebního pří- jmu v důsledku kázeňského trestu snížení hodnosti o jeden stupeň až na dobu jednoho roku podle $ 33 písm. c) služebního zákona.
K argumentaci stěžovatele, který s ohle- dem na ustanovení $ 4 odst. 1 písm. n), $ 6 odst. 1 písm. a) a $ 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů dospívá k závěru, že i kázeňské od- měny mají povahu příjmu ze závislé činnosti, resp. služebního příjmu policisty, Nejvyšší správní soud konstatuje následující: příjem ve smyslu zákona o daních z příjmů a služeb- ní příjem policisty jsou odlišné pojmy a práv- ní předpisy, které je upravují (zákon o daních z příjmů a služební zákon ve spojení se záko- nem o platu) vycházejí z odlišné koncepce a východisek.
Rovněž smysl a účel právní úpravy obsažené v těchto předpisech je od- lišný. Zákon o daních z příjmů vymezuje mi- mo jiné pojem daně z příjmů fyzických a právnických osob a případy osvobození od daně z příjmů, kdežto služební zákon upravu- je veškeré náležitosti služebního poměru pří- slušníků Policie ČR. Zákon o platu upravuje platové náležitosti (platové třídy a tarify, pří- platky, odměny). Podle $ 3 odst. 1 zákona o daních z příjmů jsou předmětem daně z pří- jmů fyzických osob: a) příjmy ze závislé čin- nosti a funkční požitky, b) příjmy z podniká- ní a z jiné samostatné výdělečné činnosti, c) příjmy z kapitálového majetku, d) příjmy z pronájmu, €) ostatní příjmy.
Podle odst. 2 téhož zákona se příjmem ve smyslu odstav- ce 1 rozumí příjem peněžní i nepeněžní do- sažený i směnou. Podle odst. 3 tohoto zákona se nepeněžní příjem oceňuje podle zvláštní- ho právního předpisu, pokud tento zákon ne- stanoví jinak. Z výše uvedeného je zřejmé, že zákon o daních z příjmů vymezuje příjmy fy- zických osob značně široce, když do příjmů fyzických osob řadí příjmy povahy peněžní (peněžité) i nepeněžní (nepeněžité). Nejvyš- ší správní soud tedy nezpochybňuje závěr stěžovatele o tom, že kázeňská odměna (pe- něžitá i nepeněžitá) je zákonem o daních z příjmů považována za příjem policisty.
Usta- novení $ 4 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů však stanoví, že od daně (z příjmů) jsou osvobozeny kázeňské odměny poskyto- vané příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů. Kázeňské odměny peněžité (peněžní příjmy ve smyslu $ 3 odst. 2 zákona o daních z příjmů) i nepeněžité (ne- peněžní příjmy ve smyslu téhož ustanovení) jsou tedy zákonem o daních z příjmů považo- vány za příjmy fyzické osoby ve smyslu $ 3 odst. 1 téhož zákona, které však jsou podle $ 4 odst. 1 písm. n) citovaného zákona osvo- bozeny od daně z příjmů.
Z výše uvedeného však podle názoru Nejvyššího správního sou- du nelze žádným způsobem dovodit, že by ká- zeňská odměna měla být součástí posledního hrubého měsíčního příjmu ve smyslu $ 76 odst. 1 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Nelze to do- vodit ani z ustanovení zákona o daních z pří- jmů, na něž poukazuje stěžovatel, tedy $ 6 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, podle kterého jsou příjmy ze závislé činnosti příjmy ze sou- časného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního, nebo členského poměru a ob- dobného poměru, v nichž poplatník při vý- konu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, či z $ 6 odst. 7 téhož zá- kona, které podává výčet příjmů, jež se nepo- važují za příjmy ze závislé činnosti a nejsou předmětem daně z příjmů, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle $ 3 odst. 4 zákona o daních z příjmů.
Zákon o daních z příjmů tak dává odpověď pouze na otázku, zda jsou kázeňské odměny příjmem fyzic- kých osob podle tohoto zákona a zda jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Nejvyšší správní soud v této souvislosti konstatuje, že skutečnost, že kázeňské odmě- ny jsou podle $ 4 odst. 1 písm. n) zákona o da- ních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, nasvědčuje tomu, že kázeň- ské odměny by neměly být započítávány do výše posledního hrubého měsíčního příjmu policisty ve smyslu $ 76 odst. 1 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Je tomu tak proto, že kázeň- ské odměny jsou příjmem, který nepodléhá dani z příjmů fyzických osob, a nejedná se tak o příjem, který by mohl být zúčtován podle $ 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jako osobní vyměřovací základ po- jištěnce.
Podle $ 16 odst. 3 zákona o důcho- dovém pojištění je vyměřovacím základem pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 vy- měřovací základ pro stanovení pojistného 1113 1733 podle zvláštního zákona. Tímto zvláštním zá- konem je zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměštnanosti, který ve svém $ 5 de- finuje pojem „vyměřovací základ“ Podle $ 5 odst. 1 písm. a) tohoto zákona je vyměřova- cím základem zaměstnance úhrn příjmů zú- čtovaných mu organizací nebo malou organi- zací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojiště- ní, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, ji- miž jsou: 1.
náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmů fyzických osob, 2. náhrady škody, 3. odměny vyplacené podle zákona o vý- nálezech, průmyslových vzorech a zlepšova- cích návrzích, 4. hodnota (finanční ocenění) poskytnu- tých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmů fyzických osob. Podle $ 5 odst. 2 citovaného zákona se do vyměřovacího základu zaměstnance dále za- hrnují příjmy uvedené pod písm. a) až c) zú- čtované zaměstnanci organizací nebo malou organizací v souvislosti se zaměstnáním, kte- ré zakládá jeho účast na nemocenském pojiš- tění.
Podle písm. c) se tak do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují také plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s výjimkou plnění uvede- ných v bodech 1 až 7, přičemž pod bodem 7 je uvedeno peněžní či nepeněžní plnění, zvýhod- nění, příspěvek, příplatek, odstupné, případně další částky osvobozené od daně z příjmů. Nejvyšší správní soud má za to, že kázeň- ská odměna ve formě penčžitého daru je prá- vě takovým peněžním plněním osvoboze- ným od daně z příjmů, jak je má na mysli $ 5 odst. 2 písm. c) bod 7 zákona č. 589/1992 Sb. Takováto kázeňská odměna se tedy nezahrnu- je do vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení ve smyslu zákona č. 589/1992 Sb. Z citovaného zákona 1114 s přihlédnutím k $ 4 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů rovněž vyplývá, že do vy- měřovacího základu se nezapočítává ani ne- peněžitá kázeňská odměna objektivně vyjád- řitelná v penězích, neboť podle $ 5 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona č. 589/1992 Sb. je hod- nota (finanční ocenění) poskytnutých nepe- něžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob, nezapočitatelným příjmem [S 4 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů totiž stanoví, že od daně z příjmů jsou osvo- bozeny kázeňské odměny, z čehož vyplývá, že zákon o daních příjmů osvobozuje od daně jak kázeňské odměny vyplácené v penězích, tak kázeňské odměny, které jsou penězi ob- jektivně vyjádřitelné].
Takovéto kázeňské od- měny se tedy nezapočítávají do vyměřovací- ho základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení, neboť nejsou zdaňová- ny podle zákona o daních z příjmů. Naproti tomu plat a jeho součásti (příplatky k platu uvedené v $ 5 až 12 zákona o platu, pracovní odměna uvedená v $ 13 téhož zákona) podle zákona o daních z příjmů zdaňovány jsou, a proto se do vyměřovacího základu zaměst- nance pro pojistné na sociální zabezpečení započítávají. Z toho, že se do vyměřovacího základu započítávají pouze příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, vy- plývá další důležitý rozdíl mezi kázeňskými odměnami (které jsou osvobozeny od daně z příjmů) a platem, příplatkem k platu a pra- covní odměnou (které od daně z příjmů osvobozeny nejsou) nasvědčující tomu, že ká- zeňská odměna ve formě peněžitého daru ne- ní odměnou ve smyslu $ 76 odst. 1 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Jestliže totiž jsou kázeňské odměny osvobozeny od daně z příjmů, a ne- započítávají se proto ani do vyměřovacího zá- kladu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení, je logické, že by se neměly za- počítávat ani do posledního hrubého měsíč- ního služebního příjmu policisty podle $ 76 odst. 1 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Uvedené ustanovení vyhlášky totiž definuje poslední hrubý měsíční služební příjem policisty jako služební příjem, který mu náležel před skon- čením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou mě- síční výměrou.
Do posledního hrubého mě- síčního služebního příjmu se započítává prů- měrný měsíční úhrn jeho proměnlivých slo- žek a odměn, které náležely policistovi v ka- lendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Z této definice vy- plývá, že do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty se započítávají příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob. Kázeňské odměny dani z příjmů nepod- léhají a Nejvyšší správní soud má za to, že také výše uvedená argumentace zohledňující neza- počitatelnost kázeňské odměny do vyměřova- cího základu pro pojistné na sociální zabezpe- čení potvrzuje závěr, že kázeňské odměny se nezapočítávají do posledního hrubého měsíč- ního služebního příjmu policisty.
Je třeba rovněž přihlédnout ke skuteč- nosti, že kázeňské odměny jsou osvobozením od daně z příjmů fyzických osob určitým způsobem zvýhodněny oproti platu a jeho součástem, které zdaněny jsou. Jinými slovy kázeňská odměna ve formě peněžitého daru vyplácená policistovi ve stejné výši jako pra- covní odměna podle zákona o platu se na jeho výši platu projeví výrazněji. Také toto „zvý- hodnění“ kázeňských odměn podle Nejvyšší- ho správního soudu potvrzuje závěr, že ká- zeňská odměna ve formě peněžitého daru není odměnou ve smyslu $ 76 odst. 1 vyhlášky č. 287/2002 Sb., a je tedy logické, pokud se nezapočítává do výše posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty.
1734 Služební poměr: náhrada nákladů spojených se vzděláváním celníka k $ 12 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.» k $ 64 odst. 5 zákona č. 186/1992 Sb., o stužebním poměru příslušníků Policie České republiky** V souladu s $ 12 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, příslušela ve věcech služebního poměru celníků Ministerstvu financí působnost, která podle zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, přísluší Ministerstvu vnitra.
Pokud tedy podle $ 64 odst. 5 zákona č. 186/1992 Sb. do působnosti Ministerstva vnitra mj. náleželo stanovit prováděcím předpisem po- drobnosti o sjednávání dohod o rozšíření nebo zvýšení vzdělání policistů, ve věcech služebního poměru celníků spadalo vydání takového prováděcího předpisu do pů- sobnosti Ministerstva financí. Proto při určení výše náhrady, kterou je správní or- gán oprávněn na žalobci - bývalém celníku požadovat v důsledku nesplnění jeho zá- vazku setrvat po sjednanou dobu ve služebním poměru, nelze aplikovat výnos Ministerstva vnitra České republiky č. 374/1992 Sb., kterým se provádí zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, a v něm 2“ stanovenou maximální částku výše nákladů vynaložených na zvýšení vzdělání.
Ing. Bc. Josef B. proti Policii České republiky o odchodné, o kasační stížnosti žalobce.
3. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,
4. hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob. Podle § 5 odst. 2 citovaného zákona se do vyměřovacího základu zaměstnance dále zahrnují příjmy uvedené pod písm. a) až c) zúčtované zaměstnanci organizací nebo malou organizací v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění. Podle písm. c) se tak do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují také plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s výjimkou plnění uvedených v bodech 1 až 7, přičemž pod bodem 7 je uvedeno peněžní či nepeněžní plnění, zvýhodnění, příspěvek, příplatek, odstupné, případně další částky osvobozené od daně z příjmů. Nejvyšší správní soud má za to, že kázeňská odměna ve formě peněžitého daru je právě takovým peněžním plněním osvobozeným od daně z příjmů, jak je má na mysli § 5 odst. 2 písm. c) bod 7 zákona č. 589/1992 Sb. Takováto kázeňská odměna se tedy nezahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení ve smyslu zákona č. 589/1992 Sb. Z citovaného zákona s přihlédnutím k ustanovení § 4 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů rovněž vyplývá, že do vyměřovacího základu se nezapočítává ani nepeněžitá kázeňská odměna objektivně vyjádřitelná v penězích, neboť podle § 5 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona č. 589/1992 Sb. je hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob, nezapočitatelným příjmem (ustanovení § 4 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů totiž stanoví, že od daně z příjmů jsou osvobozeny kázeňské odměny, z čehož vyplývá, že zákon o daních příjmů osvobozuje od daně jak kázeňské odměny vyplácené v penězích, tak kázeňské odměny, které jsou penězi objektivně vyjádřitelné). Takovéto kázeňské odměny se tedy nezapočítávají do vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení, neboť nejsou zdaňovány podle zákona o daních z příjmů. Naproti tomu plat a jeho součásti (příplatky k platu uvedené v § 5 až 12 zákona o platu, pracovní odměna uvedená v § 13 téhož zákona) podle zákona o daních z příjmů zdaňovány jsou, a proto se do vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení započítávají. Z toho, že se do vyměřovacího základu započítávají pouze příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, vyplývá další důležitý rozdíl mezi kázeňskými odměnami (které jsou osvobozeny od daně z příjmu) a platem, příplatkem k platu a pracovní odměnou (které od daně z příjmu osvobozeny nejsou) nasvědčující tomu, že kázeňská odměna ve formě peněžitého daru není odměnou ve smyslu § 76 odst. 1 Vyhlášky. Jestliže totiž jsou kázeňské odměny osvobozeny od daně z příjmů a nezapočítávají se proto ani do vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení, je logické, že by se neměly započítávat ani do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty podle § 76 odst. 1 Vyhlášky. Uvedené ustanovení Vyhlášky totiž definuje poslední hrubý měsíční služební příjem policisty jako služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Z této definice vyplývá, že do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty se započítávají příjmy podléhající dani z příjmu fyzických osob. Kázeňské odměny dani z příjmů nepodléhají a Nejvyšší správní soud má za to, že také výše uvedená argumentace zohledňující nezapočitatelnost kázeňské odměny do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení potvrzuje závěr, že kázeňské odměny se nezapočítávají do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty. Je třeba rovněž přihlédnout ke skutečnosti, že kázeňské odměny jsou osvobozením od daně z příjmu fyzických osob určitým způsobem zvýhodněny oproti platu a jeho součástem, které zdaněny jsou. Jinými slovy kázeňská odměna ve formě peněžitého daru vyplácená policistovi ve stejné výši jako pracovní odměna podle zákona o platu se na jeho výši platu projeví výrazněji. Také toto „zvýhodnění” kázeňských odměn podle Nejvyššího správního soudu potvrzuje závěr, že kázeňská odměna ve formě peněžitého daru není odměnou ve smyslu § 76 odst. 1 Vyhlášky a je tedy logické, pokud se nezapočítává do výše posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty. V návaznosti na uvedené proto Nejvyšší správní soud uzavírá, že není dán žádný z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s., pro které by bylo třeba napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze zrušit, neboť se nejedná o rozhodnutí nezákonné z důvodu nesprávného posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Městský soud v Praze své rozhodnutí pečlivě, srozumitelně a důkladně odůvodnil a se žalobními námitkami se přesvědčivým způsobem vypořádal. Nejvyšší správní soud proto v souladu s ustanovením § 110 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost zamítl. Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení a úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1, § 120 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. července 2008 JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu