Prejudikatura: srov. č. 662/2005 Sb. NSS. Věc: Honební společenstvo B. proti Krajskému úřadu Libereckého kraje o uvedení honitby do souladu se zákonem. Rozhodnutím ze dne 20. 1. 2004 nevyho- věl Městský úřad Frýdlant žádosti žalobce o uvedení společenstevní honitby B. do sou- ladu se zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivos- ti. Správní orgán prvního stupně považoval za hlavní nedostatek podání skutečnost, že navržená hranice honitby není v souladu s $ 17, $ 18 a $ 19 zákona o myslivosti a není dosaženo minimální výměry honitby 500 ha souvislých honebních pozemků.
Souvislost honebních pozemků je totiž přerušena sou- vislým pruhem pozemků, které jsou ve vlast- nictví Lesů České republiky, s. p., a Pozemko- vého fondu České republiky. Tento pruh honebních pozemků dělí honitbu na dvě čás- ti, z nichž žádná nedosahuje souvislých 500 ha honebních pozemků. Odvolání proti tomuto rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 7. 2004; do- spěl k závěru, že předložený návrh na uvede- ní žalobcovy honitby do souladu se zákonem o myslivosti nelze potvrdit pro rozpor s $ 17 odst. 2 zákona o myslivosti, a ztotožnil se s ná- zorem správního orgánu prvního stupně ohledně přerušení souvislosti honebních po- zemků.
Žalovaný dále uvedl, že uvedení honi- teb do souladu se zákonem o myslivosti bylo posuzováno podle toho, zda splňují ostatní požadavky na tvorbu honitby, přičemž se vy- cházelo komplexně z celého zákona o mysli- vosti, zejména pak z části čtvrté pod názvem „Tvorba a využití honiteb“. Podle $ 17 odst. 2 zákona o myslivosti je honitba tvořena sou- vislými honebními pozemky. V $ 19 odst. 1 písm. a) je uvedeno, že honební společenstvo je právnickou osobou, založenou podle záko- na o myslivosti, jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci souvislých ho- nebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované zákonem o myslivosti pro vznik společenstevní honit- by.
Minimální výměra honitby je podle $ 17 odst. 7 tohoto zákona stanovena na 500 ha. Honební společenstvo mělo zaktualizovat stav k podání návrhu podle $ 69 odst. 1 a 2 zá- kona o myslivosti, aby bylo možné honitbu a honební společenstvo uvést do souladu se zákonem o myslivosti, tzn. honební společen- stvo musí splňovat 500 ha souvislých honeb- ních pozemků ve vlastnictví svých členů. Ža- lovaný uzavřel, že nesouhlasí s názorem žalobce, že souvislost honebních pozemků je 1023 1369 založena pozemkem p.
č. 2845. Tento pozemek je cestou (ostatní komunikace) a je typickým příkladem úzkého pozemkového pruhu, který dle $ 2 písm. g) zákona o myslivosti nezakládá souvislost mezi pozemky jím spojenými. Jak žalobce namítl v žalobě proti tomuto rozhodnutí, z $ 69 odst. 1 zákona o myslivosti vyplývá, že osobě, které honitba byla uznána podle předchozích předpisů, je honitba za- chována v případě, že zašle příslušnému úřa- du sdělení - oznámení, že honitba zůstává za- chována. Žalobce je přesvědčen, že takovým sdělením - oznámením nemůže být zahájeno správní řízení, a namítá proto neplatnost a ni- cotnost jak rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, tak rozhodnutí žalovaného.
Nová právní úprava, obsažená v zákoně o myslivosti, se podle žalobce v převážné mí- ře vztahuje - z hlediska otázky posuzované V tomto případě - na ta honební společen- stva, která byla založena po účinnosti tohoto zákona, to však není případ Honebního spo- lečenství B., které bylo založeno před účin- ností tohoto zákona. Z toho vyplývá, že v již existující honitbě příslušný správní orgán ne- může zkoumat, kdo je členem honebního společenstva, a ani zda honební pozemky čle- nů společenstva spolu souvisejí.
Podle pře- chodných ustanovení $ 69 odst. 1 zákona o myslivosti je totiž zřejmé, že honitba uznaná podle dosavadních předpisů zůstává zachová- na. Znění zákona nelze s odkazem na přechod- ná ustanovení vykládat jako výzvu k přezkou- mání celistvosti a velikosti již uznané honitby a rovněž není možné pokládat oznámení ho- nebního společenství za návch na zahájení správního řízení podle zákona o myslivosti. Žalobce tvrdí, že honitba vždy, tedy i k da- tu 31. 12. 2002 či 31. 3. 2003, splňovala a splňuje podmínky souvislosti honebních pozemků a že souvislost přerušena nebyla.
V napadeném rozhodnutí jsou vyjmenovány pozemky, které přerušují souvislost honeb- ních pozemků a podle názoru správního or- gánu dělí honitbu na dvě Části, z nichž ani jedna nedosahuje souvislých 500 ha honeb- ních pozemků. Žalobce však tvrdí, že souvis- lost pozemků přerušena není a že spojujícími pozemky jsou pozemky p. č. 2845, p. č. 2870/4, p. č. 2894/1 a p. č. 2910/3. 1024 Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že Honební společenstvo B. zaslalo na tehdejší Okresní úřad Liberec žádost o uznání honit- by a její aktualizaci s tím, že předloží podkla- dy podle $ 17 zákona o myslivosti.
Žalovaný považuje za nesporné, že dosavadní „statut honitby“ je nutno doplnit minimálně o nově požadované údaje. Jedná se především o sta- novení minimálních a normovaných stavů. Vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou povin- nou součástí rozhodnutí o uznání honitby (5 29 odst. 3 zákona o myslivosti), které je vy- dáno ve správním řízení, je i doplnění původ- ního rozhodnutí o tyto „nové náležitosti“ nut- no vést ve správním řízení. Za zahájení řízení je pak nutno nezbytně považovat doručení návrhu na uvedení do souladu příslušnému orgánu dle $ 18 odst. 2 tehdy platného a účin- ného správního řádu (vydaného pod č. 71/1967 Sb.).
Žalovaný také nesouhlasí s ná- zorem žalobce, že již nemůže zkoumat, kdo je členem honebního společenstva a zda ho- nební pozemky členů společenstva spolu souvisejí. Správní orgán, který rozhoduje o uvedení honitby, uznané podle předchozí právní úpravy, do souladu se zákonem o mys- livosti, je povinen zjistit, zda honitba splňuje všechny požadavky stanovené zákonem o myslivosti na tvorbu honiteb, což je mimo ji- né i vlastnictví souvislých honebních pozem- ků o výměře stanovené zákonem o myslivosti, ať již jednoho vlastníka, nebo honebního spo- lečenstva, a to podle podmínek stanovených zákonem o myslivosti.
Žalovaný setrval na tom, že souvislost ho- nebních pozemků není založena pozemkem Pp. č. 2845, který je cestou (ostatní komunika- cí) ve smyslu $ 2 písm. g) zákona o myslivosti; i další v žalobě uváděné pozemky jsou cha- rakterem ostatní komunikace. Konečně žalo- vaný uzavřel, že honební společenstvo bylo povinno zaktualizovat stav k podání návrhu podle $ 69 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti, aby bylo možné honitbu a honební společenstvo uvést do souladu se zákonem o myslivosti. Po- kud však honební společenstvo nesplňuje podmínku 500 ha souvislých honebních po- zemků ve vlastnictví svých členů, nelze je uvést do souladu se zákonem o myslivosti, a tudíž dochází i k zániku honitby.
Krajský soud v Ústí nad Labem žalobu zamítl. Z odůvodnění: Podle $ 69 odst. 1 zákona o myslivosti zů- stávají honitby a obory uznané podle dosa- vadních předpisů zachovány; to platí i pro obory o výměře nižší než 50 ha a samostatné bažantnice uznané podle dosavadních před- pisů, které se stávají honitbami podle toho zá- kona, i když nedosahují výměry 500 ha. Po- kud honitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné vý- měry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je oso- ba, které byla honitba uznána podle dosavad- ních předpisů, povinna podat do 31.
12. 2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uve- dení honitby do souladu s tímto zákonem, ji- nak honitba zaniká k 31. 3. 2003. Podle $ 69 odst. 2 zákona o myslivosti se právní povaha honebních společenstev vzniklých podle dosavadních předpisů řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne jeho účinnosti. Honební společenstvo přijme sta- novy, popřípadě je přizpůsobí úpravě podle tohoto zákona, a zvolí orgány nejpozději do devíti měsíců ode dne účinnosti tohoto záko- na, jinak honební společenstvo a společen- stevní honitba zanikají.
Po zániku honebního společenstva se provede likvidace. Z citovaných přechodných ustanovení zá- kona o myslivosti vyplývá, že stávající honeb- ní společenstva, tj. honební společenstva vzniklá před dnem účinnosti zákona o mysli- vosti, tj. vzniklá podle zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, nezanikají, nýbrž zůstávají za- chována, a nejedná-li se o obory nebo samo- statné bažantnice, pak musí splňovat pod- mínku minimální výměry honitby 500 ha. Právní povaha honebního společenstva se ří- dí zákonem o myslivosti ode dne jeho účin- nosti.
Stávajícímu honebnímu společenstvu je uložena povinnost přijmout stanovy, popř. je přizpůsobit zákonu o myslivosti, do 31. břez- na 2003, jinak přímo ze zákona bez dalšího zanikají. Z uvedených přechodných ustano- vení tedy vyplývá povinnost honebního spo- lečenstva uvést do souladu své orgány a rovněž nezbytnost dodržet základní výměru honitby v rozsahu 500 ha, a to k 31. 3. 2003. Při posuzování jednotlivých žalobních ná- mitek dospěl soud k následujícím závěrům: Pokud jde o první žalobní námitku, je z výše uvedeného patrno, že v případě návr- hu na uvedení honitby do souladu se záko- nem se nejedná o pouhé oznámení o tom, že honitba zůstává zachována, jak tvrdí žalobce.
Jak již bylo uvedeno výše, podle ustanovení $ 69 odst. 1 zákona o myslivosti, pokud ho- nitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné výměry podle to- hoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je osoba, které byla honit- ba uznána podle dosavadních předpisů, po- vinna podat do 31. 12. 2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu se zákonem, jinak honitba zaniká k 31.3.2003. Tyto podmínky je správní orgán povinen přezkoumat v rámci správního říze- ní a návrh dle ustanovení $ 69 odst. 1 zákona o myslivosti je nutno chápat jako návrh účast- níka na zahájení řízení dle $ 18 tehdy platného správního řádu.
Pro jiný závěr nedává ustano- vení $ 69 zákona o myslivosti oporu. Ostatními požadavky na tvorbu honitby (vedle výměry) jsou ustanovení $ 17 odst. 1 až 6 zákona o mys- livosti. Jednou z podmínek je podle ustanovení $ 17 odst. 2 zákona o myslivosti v daném přípa- dě sporná souvislost honebních pozemků. Při posuzování druhé žalobní námitky je třeba odkázat na ustanovení $ 2 písm. £) zá- kona o myslivosti, které stanoví, že souvislý- mi honebními pozemky se rozumí takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jed- noho na druhý bez překročení cizího pozem- ku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými.
Tímto ustanovením nedochází ke změně pojmu oproti dosavadní právní úpra- vě. Již $ 9 dříve platného zákona o myslivosti obdobnou úpravu obsahoval. Žalobce v žalo- bě nerozporuje závěr žalovaného, že souvis- lost honebních pozemků je přerušena souvis- lým pozemkovým pruhem ve směru SZ - JZ od hranice s Polskem po zastavěnou část ob- ce B., pouze tvrdí, že souvislost honebních 1025 1370 pozemků je založena pozemkem p. č. 2845, p. č. 2870/4, p. č. 2894/1 a p. č. 2910/3, a vyjme- novává navazující pozemky.
Podle map Ka- tastrálního úřadu v Liberci, pracoviště Frýd- lant, bylo ověřeno, že pozemek p. č. 2845 je skutečně cestou (ostatní komunikací), a je te- dy úzkým pozemkovým pruhem, který ve smyslu ustanovení $ 2 písm. g) zákona o mys- livosti leží ve směru podélném, a nezakládá tak souvislost mezi pozemky jím spojenými. Totéž platí o ostatních výše uváděných po- zemcích p. č. 2870/4, p. č. 2894/1 a p. č. 2910/3. 1370 Důchodové pojištění: výše dávky důchodového zabezpečení 2ev k čl. 30 a 41 Listiny základních práv a svobod k zákonu č. 155/1995 Sb., o důvodovém pojištění k zákonu č. 463/1991 Sb., o životním minimu* Z žádného ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (ani záko- na č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení), nevyplývá, že by výše dávky důchodo- 2x2 X: stanoveného zákonem č. 463/1991 Sb., o životním minimu, resp. že by musela dosa- hovat jeho výše.
Prejudikatura: srov. č. 662/2005 Sb. NSS. Věc: Honební společenstvo B. proti Krajskému úřadu Libereckého kraje o uvedení honitby do souladu se zákonem. Rozhodnutím ze dne 20. 1. 2004 nevyho- věl Městský úřad Frýdlant žádosti žalobce o uvedení společenstevní honitby B. do sou- ladu se zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivos- ti. Správní orgán prvního stupně považoval za hlavní nedostatek podání skutečnost, že navržená hranice honitby není v souladu s $ 17, $ 18 a $ 19 zákona o myslivosti a není dosaženo minimální výměry honitby 500 ha souvislých honebních pozemků.
Souvislost honebních pozemků je totiž přerušena sou- vislým pruhem pozemků, které jsou ve vlast- nictví Lesů České republiky, s. p., a Pozemko- vého fondu České republiky. Tento pruh honebních pozemků dělí honitbu na dvě čás- ti, z nichž žádná nedosahuje souvislých 500 ha honebních pozemků. Odvolání proti tomuto rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 7. 2004; do- spěl k závěru, že předložený návrh na uvede- ní žalobcovy honitby do souladu se zákonem o myslivosti nelze potvrdit pro rozpor s $ 17 odst. 2 zákona o myslivosti, a ztotožnil se s ná- zorem správního orgánu prvního stupně ohledně přerušení souvislosti honebních po- zemků.
Žalovaný dále uvedl, že uvedení honi- teb do souladu se zákonem o myslivosti bylo posuzováno podle toho, zda splňují ostatní požadavky na tvorbu honitby, přičemž se vy- cházelo komplexně z celého zákona o mysli- vosti, zejména pak z části čtvrté pod názvem „Tvorba a využití honiteb“. Podle $ 17 odst. 2 zákona o myslivosti je honitba tvořena sou- vislými honebními pozemky. V $ 19 odst. 1 písm. a) je uvedeno, že honební společenstvo je právnickou osobou, založenou podle záko- na o myslivosti, jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci souvislých ho- nebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované zákonem o myslivosti pro vznik společenstevní honit- by.
Minimální výměra honitby je podle $ 17 odst. 7 tohoto zákona stanovena na 500 ha. Honební společenstvo mělo zaktualizovat stav k podání návrhu podle $ 69 odst. 1 a 2 zá- kona o myslivosti, aby bylo možné honitbu a honební společenstvo uvést do souladu se zákonem o myslivosti, tzn. honební společen- stvo musí splňovat 500 ha souvislých honeb- ních pozemků ve vlastnictví svých členů. Ža- lovaný uzavřel, že nesouhlasí s názorem žalobce, že souvislost honebních pozemků je 1023 1369 založena pozemkem p.
č. 2845. Tento pozemek je cestou (ostatní komunikace) a je typickým příkladem úzkého pozemkového pruhu, který dle $ 2 písm. g) zákona o myslivosti nezakládá souvislost mezi pozemky jím spojenými. Jak žalobce namítl v žalobě proti tomuto rozhodnutí, z $ 69 odst. 1 zákona o myslivosti vyplývá, že osobě, které honitba byla uznána podle předchozích předpisů, je honitba za- chována v případě, že zašle příslušnému úřa- du sdělení - oznámení, že honitba zůstává za- chována. Žalobce je přesvědčen, že takovým sdělením - oznámením nemůže být zahájeno správní řízení, a namítá proto neplatnost a ni- cotnost jak rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, tak rozhodnutí žalovaného.
Nová právní úprava, obsažená v zákoně o myslivosti, se podle žalobce v převážné mí- ře vztahuje - z hlediska otázky posuzované V tomto případě - na ta honební společen- stva, která byla založena po účinnosti tohoto zákona, to však není případ Honebního spo- lečenství B., které bylo založeno před účin- ností tohoto zákona. Z toho vyplývá, že v již existující honitbě příslušný správní orgán ne- může zkoumat, kdo je členem honebního společenstva, a ani zda honební pozemky čle- nů společenstva spolu souvisejí.
Podle pře- chodných ustanovení $ 69 odst. 1 zákona o myslivosti je totiž zřejmé, že honitba uznaná podle dosavadních předpisů zůstává zachová- na. Znění zákona nelze s odkazem na přechod- ná ustanovení vykládat jako výzvu k přezkou- mání celistvosti a velikosti již uznané honitby a rovněž není možné pokládat oznámení ho- nebního společenství za návch na zahájení správního řízení podle zákona o myslivosti. Žalobce tvrdí, že honitba vždy, tedy i k da- tu 31. 12. 2002 či 31. 3. 2003, splňovala a splňuje podmínky souvislosti honebních pozemků a že souvislost přerušena nebyla.
V napadeném rozhodnutí jsou vyjmenovány pozemky, které přerušují souvislost honeb- ních pozemků a podle názoru správního or- gánu dělí honitbu na dvě Části, z nichž ani jedna nedosahuje souvislých 500 ha honeb- ních pozemků. Žalobce však tvrdí, že souvis- lost pozemků přerušena není a že spojujícími pozemky jsou pozemky p. č. 2845, p. č. 2870/4, p. č. 2894/1 a p. č. 2910/3. 1024 Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že Honební společenstvo B. zaslalo na tehdejší Okresní úřad Liberec žádost o uznání honit- by a její aktualizaci s tím, že předloží podkla- dy podle $ 17 zákona o myslivosti.
Žalovaný považuje za nesporné, že dosavadní „statut honitby“ je nutno doplnit minimálně o nově požadované údaje. Jedná se především o sta- novení minimálních a normovaných stavů. Vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou povin- nou součástí rozhodnutí o uznání honitby (5 29 odst. 3 zákona o myslivosti), které je vy- dáno ve správním řízení, je i doplnění původ- ního rozhodnutí o tyto „nové náležitosti“ nut- no vést ve správním řízení. Za zahájení řízení je pak nutno nezbytně považovat doručení návrhu na uvedení do souladu příslušnému orgánu dle $ 18 odst. 2 tehdy platného a účin- ného správního řádu (vydaného pod č. 71/1967 Sb.).
Žalovaný také nesouhlasí s ná- zorem žalobce, že již nemůže zkoumat, kdo je členem honebního společenstva a zda ho- nební pozemky členů společenstva spolu souvisejí. Správní orgán, který rozhoduje o uvedení honitby, uznané podle předchozí právní úpravy, do souladu se zákonem o mys- livosti, je povinen zjistit, zda honitba splňuje všechny požadavky stanovené zákonem o myslivosti na tvorbu honiteb, což je mimo ji- né i vlastnictví souvislých honebních pozem- ků o výměře stanovené zákonem o myslivosti, ať již jednoho vlastníka, nebo honebního spo- lečenstva, a to podle podmínek stanovených zákonem o myslivosti.
Žalovaný setrval na tom, že souvislost ho- nebních pozemků není založena pozemkem Pp. č. 2845, který je cestou (ostatní komunika- cí) ve smyslu $ 2 písm. g) zákona o myslivosti; i další v žalobě uváděné pozemky jsou cha- rakterem ostatní komunikace. Konečně žalo- vaný uzavřel, že honební společenstvo bylo povinno zaktualizovat stav k podání návrhu podle $ 69 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti, aby bylo možné honitbu a honební společenstvo uvést do souladu se zákonem o myslivosti. Po- kud však honební společenstvo nesplňuje podmínku 500 ha souvislých honebních po- zemků ve vlastnictví svých členů, nelze je uvést do souladu se zákonem o myslivosti, a tudíž dochází i k zániku honitby.
Krajský soud v Ústí nad Labem žalobu zamítl. Z odůvodnění: Podle $ 69 odst. 1 zákona o myslivosti zů- stávají honitby a obory uznané podle dosa- vadních předpisů zachovány; to platí i pro obory o výměře nižší než 50 ha a samostatné bažantnice uznané podle dosavadních před- pisů, které se stávají honitbami podle toho zá- kona, i když nedosahují výměry 500 ha. Po- kud honitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné vý- měry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je oso- ba, které byla honitba uznána podle dosavad- ních předpisů, povinna podat do 31.
12. 2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uve- dení honitby do souladu s tímto zákonem, ji- nak honitba zaniká k 31. 3. 2003. Podle $ 69 odst. 2 zákona o myslivosti se právní povaha honebních společenstev vzniklých podle dosavadních předpisů řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne jeho účinnosti. Honební společenstvo přijme sta- novy, popřípadě je přizpůsobí úpravě podle tohoto zákona, a zvolí orgány nejpozději do devíti měsíců ode dne účinnosti tohoto záko- na, jinak honební společenstvo a společen- stevní honitba zanikají.
Po zániku honebního společenstva se provede likvidace. Z citovaných přechodných ustanovení zá- kona o myslivosti vyplývá, že stávající honeb- ní společenstva, tj. honební společenstva vzniklá před dnem účinnosti zákona o mysli- vosti, tj. vzniklá podle zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, nezanikají, nýbrž zůstávají za- chována, a nejedná-li se o obory nebo samo- statné bažantnice, pak musí splňovat pod- mínku minimální výměry honitby 500 ha. Právní povaha honebního společenstva se ří- dí zákonem o myslivosti ode dne jeho účin- nosti.
Stávajícímu honebnímu společenstvu je uložena povinnost přijmout stanovy, popř. je přizpůsobit zákonu o myslivosti, do 31. břez- na 2003, jinak přímo ze zákona bez dalšího zanikají. Z uvedených přechodných ustano- vení tedy vyplývá povinnost honebního spo- lečenstva uvést do souladu své orgány a rovněž nezbytnost dodržet základní výměru honitby v rozsahu 500 ha, a to k 31. 3. 2003. Při posuzování jednotlivých žalobních ná- mitek dospěl soud k následujícím závěrům: Pokud jde o první žalobní námitku, je z výše uvedeného patrno, že v případě návr- hu na uvedení honitby do souladu se záko- nem se nejedná o pouhé oznámení o tom, že honitba zůstává zachována, jak tvrdí žalobce.
Jak již bylo uvedeno výše, podle ustanovení $ 69 odst. 1 zákona o myslivosti, pokud ho- nitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné výměry podle to- hoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je osoba, které byla honit- ba uznána podle dosavadních předpisů, po- vinna podat do 31. 12. 2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu se zákonem, jinak honitba zaniká k 31.3.2003. Tyto podmínky je správní orgán povinen přezkoumat v rámci správního říze- ní a návrh dle ustanovení $ 69 odst. 1 zákona o myslivosti je nutno chápat jako návrh účast- níka na zahájení řízení dle $ 18 tehdy platného správního řádu.
Pro jiný závěr nedává ustano- vení $ 69 zákona o myslivosti oporu. Ostatními požadavky na tvorbu honitby (vedle výměry) jsou ustanovení $ 17 odst. 1 až 6 zákona o mys- livosti. Jednou z podmínek je podle ustanovení $ 17 odst. 2 zákona o myslivosti v daném přípa- dě sporná souvislost honebních pozemků. Při posuzování druhé žalobní námitky je třeba odkázat na ustanovení $ 2 písm. £) zá- kona o myslivosti, které stanoví, že souvislý- mi honebními pozemky se rozumí takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jed- noho na druhý bez překročení cizího pozem- ku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými.
Tímto ustanovením nedochází ke změně pojmu oproti dosavadní právní úpra- vě. Již $ 9 dříve platného zákona o myslivosti obdobnou úpravu obsahoval. Žalobce v žalo- bě nerozporuje závěr žalovaného, že souvis- lost honebních pozemků je přerušena souvis- lým pozemkovým pruhem ve směru SZ - JZ od hranice s Polskem po zastavěnou část ob- ce B., pouze tvrdí, že souvislost honebních 1025 1370 pozemků je založena pozemkem p. č. 2845, p. č. 2870/4, p. č. 2894/1 a p. č. 2910/3, a vyjme- novává navazující pozemky.
Podle map Ka- tastrálního úřadu v Liberci, pracoviště Frýd- lant, bylo ověřeno, že pozemek p. č. 2845 je skutečně cestou (ostatní komunikací), a je te- dy úzkým pozemkovým pruhem, který ve smyslu ustanovení $ 2 písm. g) zákona o mys- livosti leží ve směru podélném, a nezakládá tak souvislost mezi pozemky jím spojenými. Totéž platí o ostatních výše uváděných po- zemcích p. č. 2870/4, p. č. 2894/1 a p. č. 2910/3. 1370 Důchodové pojištění: výše dávky důchodového zabezpečení 2ev k čl. 30 a 41 Listiny základních práv a svobod k zákonu č. 155/1995 Sb., o důvodovém pojištění k zákonu č. 463/1991 Sb., o životním minimu* Z žádného ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (ani záko- na č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení), nevyplývá, že by výše dávky důchodo- 2x2 X: stanoveného zákonem č. 463/1991 Sb., o životním minimu, resp. že by musela dosa- hovat jeho výše.
Nutno souhlasit s krajským soudem i se žalovanou v tom, že dávka důchodového po- jištění je součástí systému důchodového po- jištění a v žádném případě není odvislá od stanovení částky životního minima. Zákon č. 155/1995 Sb. a stejně tak i zákon č. 100/1988 Sb., který pro dávky důchodového pojištění (za- bezpečení) byl účinný před účinností zákona č. 155/1995 Sb., zahrnoval mezi dávky důcho- dového pojištění starobní důchod, přičemž v obou případech ($ 28 zákona č. 155/1995 Sb. a $ 20 zákona č. 100/1988 Sb.) byla podmín- kou nároku na tento důchod potřebná doba pojištění a dosažení stanoveného (důchodo- vého) věku.
Výše důchodu byla pak odvislá od délky doby pojištění a výše dosahovaných příjmů. V žádném případě výše starobního důchodu nebyla odvislá od částky životního minima, jak dovozuje stěžovatelka, neboť ta- kové kritérium žádný u uvedených předpisů nezná. Nejnižší výměra starobního důchodu podle zákona č. 100/1988 Sb. (tento zákon neznal ještě rozlišení na základní a procentní výměru) činila naposledy nejméně 550 Kč měsíčně ($ 25). Ze zákona č. 155/1995 Sb. pak pouze vyplývá, že pojištěnec má při spl nění podmínek nároku zajištěnu výši důcho- du, jen pokud jde o základní výmětu, a to ve výši 1310 Kč měsíčně, od ledna 2004 uprave- nou na 1400 Kč měsíčně a od ledna 2006 na 1470 Kč měsíčně ($ 33 odst. 1), a procentní výměru důchodu, jejíž výše činí nejméně 770 Kč měsíčně.
Nelze v žádném případě hle- dat souvislost či vázanost důchodu s dávkami sociální péče či státní sociální podpory, je- jichž výše je odvislá od částky životního mini- ma podle zákona č. 463/1991 Sb. Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti a ži- votním minimu, ostatně stejně jako zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, jímž byl předchozí zákon o sociální potřeb- nosti zrušen od 1. 1. 2007, upravovaly Cupra- vují) poskytování jednorázových nebo měsíč- ně se opakujících peněžitých nebo věcných dávek pomoci k zajišťování základních život- ních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, pokud jejich pří- jem nedosahuje částek životního minima, sta- 1027 1371 novených zvláštním zákonem, přičemž mezi příjmy patří i dávky důchodového pojištění.
Pokud tedy dávky důchodového pojištění ne- dosahují částek životního minima, měl (má)
Barbara R. proti České správě sociálního zabezpečení o starobní důchod, o kasační stíž-