Nejvyšší správní soud usnesení daňové

4 Afs 231/2024

ze dne 2024-12-12
ECLI:CZ:NSS:2024:4.AFS.231.2024.20

4 Afs 231/2024- 20 - text

 4 Afs 231/2024 - 21

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobkyně: TROMA, spol. s r.o., IČ 15544061, se sídlem U Pily 238, Žďár nad Sázavou, zast. Mgr. Tomášem Novotným, advokátem, se sídlem Havlíčkovo nám. 91, Havlíčkův Brod, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2021, č. j. 1609/21/5300-21441-702127, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2024, č. j. 29 Af 54/2022 78,

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám advokáta Mgr. Tomáše Novotného do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 1. 2021, č. j. 1609/21/5300-21441-702127, podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zamítl odvolání žalobce a potvrdil dodatečné platební výměry vydané Finančním úřadem pro Kraj Vysočina, územní pracoviště ve Žďáru nad Sázavou, ze dne 21. 1. 2020, č. j. 59565/20/2914-50522-700372, ze dne 21. 1. 2020, č. j. 59081/20/2914-50522-700372, a ze dne 21. 1. 2020, č. j. 59463/20/2914-50522-700372.

[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. 9. 2024, č. j. 29 Af 54/2022 78, žalobu proti rozhodnutí žalovaného pro opožděnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť byla podána po uplynutí dvouměsíční lhůty od okamžiku doručení rozhodnutí žalovaného stanovené v § 72 odst. 1 téhož zákona.

[3] Proti tomuto usnesení podal zástupce žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) dne 21. 10. 2024 prostřednictvím datové schránky kasační stížnost, která byla téhož dne doručena Nejvyššímu správnímu soudu, jak vyplývá z listin založených na č. l. 1 až 3 spisu kasačního soudu. Z doručenky k napadenému usnesení na č. l. 78 spisu krajského soudu je zřejmé, že toto bylo doručeno do datové schránky zástupce stěžovatelky dne 4. 10. 2024.

[4] Podle § 106 odst. 2 věty první a třetí s. ř. s., kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

[5] Podle § 40 odst. 1 s. ř. s., lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s., lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

[6] Jak již bylo výše uvedeno, usnesení krajského soudu bylo stěžovateli doručeno v pátek dne 4. 10. 2024. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti počala běžet v sobotu dne 5. 10. 2024 (§ 40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila v pátek dne 18. 10. 2024 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Napadené usnesení přitom obsahovalo řádné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti, ve kterém bylo v souladu s § 106 odst. 2 s. ř. s. uvedeno, že proti němu lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.

[7] Podle § 40 odst. 4 s. ř. s., lhůta je zachována, bylo li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví li tento zákon jinak.

[8] K zachování lhůty pro podání kasační stížnosti bylo proto zapotřebí, aby nejpozději dne 18. 10. 2024 byla kasační stížnost podána způsobem uvedeným v citovaném ustanovení. Kasační stížnost však stěžovatel odeslal do datové schránky Nejvyššího správního soudu až dne 21. 10. 2024, tedy opožděně.

[9] S ohledem na tyto skutečnosti Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona kasační stížnost pro opožděnost odmítl.

[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

[11] Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), byl li návrh na zahájení řízení (zde kasační stížnost) před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl také o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč stěžovatelce k rukám jejího zástupce, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 12. prosince 2024

JUDr. Jiří Palla v. r.

předseda senátu