Nejvyšší správní soud usnesení daňové

4 Afs 250/2021

ze dne 2021-10-14
ECLI:CZ:NSS:2021:4.AFS.250.2021.53

4 Afs 250/2021- 53 - text

 4 Afs 250/2021 - !Neočekávaný konec výrazu pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: Česká televize, se sídlem Na Hřebenech II 1132/4, Praha 4, zast. JUDr. Pavlem Dejlem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2018, č. j. 5914/18/5300 22444

711887, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2021, č. j. 10 Af 9/2018 107,

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

[1] Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem zrušil tamtéž uvedené rozhodnutí žalovaného, jímž zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil dodatečné platební výměry Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 27. 6. 2017, č. j. 5244725/17/2004 52522 105535, č. j. 5244860/17/2004 52522 105535, č. j. 5244900/17/2004 52522 105535, č. j. 5244931/17/2004 52522 105535, č. j. 5244959/17/2004 52522 105535, č. j. 5244985/17/2004 52522 105535, č. j. 5245013/17/2004 52522 105535, č. j. 5245054/17/2004 52522 105535, č. j. 5245101/17/2004 52522 105535, č. j. 5245123/17/2004 52522 105535, č. j. 5245150/17/2004 52522 105535 a č. j. 5245226/17/2004 52522 105535, jimiž doměřil žalobkyni daň z přidané hodnoty za měsíce leden až prosinec 2015 a dodatečnými platebními výměry č. j. 5244725/17/2004 52522 105535 a č. j. 5245226/17/2004 52522 105535 uložil žalobkyni povinnost uhradit penále z částky doměřené daně.

[2] Proti tomuto rozsudku podal žalovaný (dále též „stěžovatel”) kasační stížnost.

[3] Dříve než mohl zdejší soud o kasační stížnosti rozhodnout, stěžovatel ji vzal zpět podáním ze dne 7. 10. 2021.

[4] Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal li navrhovatel svůj návrh zpět.

[5] Poněvadž projev vůle stěžovatele, jímž jednoznačně došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, že jím stěžovatel zamýšlí ukončit řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud usnesením v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s. řízení zastavil.

[6] O náhradě nákladů řízení bylo za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 14. října 2021

Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu