Nejvyšší správní soud usnesení daňové

4 Afs 394/2021

ze dne 2022-01-07
ECLI:CZ:NSS:2022:4.AFS.394.2021.20

4 Afs 394/2021- 20 - text

 4 Afs 394/2021 - !Neočekávaný konec výrazu pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: TAPEX EU s.r.o., IČO: 287 63 661, se sídlem Dělnická 385, Pardubice, zast. JUDr. Ondřejem Moravcem, Ph.D., advokátem, se sídlem Malé náměstí 124/15, Hradec Králové, proti žalovanému: Finanční úřad pro Pardubický kraj, se sídlem Boženy Němcové 2625, Pardubice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2020, č. j. 1691167/20/2801-52522-609809, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 20. 10. 2021, č. j. 52 Af 69/2020 - 47,

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.000 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení.

[1] Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, v níž žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného, kterým byly zamítnuty žádosti žalobce o prominutí penále v souvislosti s doměřením daně z přidané hodnoty dodatečnými platebními výměry ze dne 3. 6. 2019 za zdaňovací období prosinec 2013 a leden až říjen 2014.

[2] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel”) včas kasační stížnost.

[3] Dříve, než mohl zdejší soud o kasační stížnosti rozhodnout, stěžovatel ji vzal zpět podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 29. 12. 2021.

[4] Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

[5] Poněvadž projev vůle stěžovatele, jímž jednoznačně došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, že jím stěžovatel zamýšlí ukončit řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud usnesením v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. řízení zastavil.

[6] O náhradě nákladů řízení bylo dle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.

[7] Výrok o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost se opírá o § 10 odst. 3 větu první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jelikož řízení bylo zastaveno před prvním jednáním. Podle tohoto ustanovení totiž platí, že „soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.“ Vzhledem k tomu, že stěžovatel zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, soud mu vrací tento poplatek snížený o 20 %, tedy 4.000 Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 7. ledna 2022

Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu