4 As 102/2025- 42 - text
4 As 102/2025-43 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Terezy Kučerové v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2024, č. j. MSK 68767/2023, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 3. 2025, č. j. 22 A 20/2024 27,
I. Lhůta k předložení plné moci udělené žalobkyní advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, stanovená usnesením ze dne 26. 5. 2025, č. j. 4 As 102/2025 11, a prodloužená usnesením ze dne 24. 6. 2025, č. j. 4 As 102/2025-23 a usnesením ze dne 24. 7. 2025, č. j. 4 As 102/2025-33, se neprodlužuje.
II. Kasační stížnost se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Žalobkyni se vrací soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 19. 5. 2025 kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) směřující proti výše označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „napadený rozsudek“ a „krajský soud“).
[2] Usnesením ze dne 26. 5. 2025, č. j. 4 As 102/2025 11, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatelku mimo jiné k doložení splnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem, resp. doložení, že sama má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) ve lhůtě 15 dnů od doručení uvedeného usnesení. Toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 30. 5. 2025 a konec lhůty tak připadl na 16. 6. 2025.
[3] Podáním ze dne 16. 6. 2025, doručeným soudu dne 17. 6. 2025, požádala stěžovatelka o prodloužení lhůty k doložení splnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem, tedy k předložení plné moci udělené advokátovi k jejímu zastupování v řízení o kasační stížnosti. Tuto žádost odůvodnila tím, že dne 6. 6. 2025 požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta k tomuto zastupování. K uvedenému podání připojila kopii žádosti a podacího lístku.
[4] S ohledem na popsané skutečnosti Nejvyšší správní soud vyhověl stěžovatelčině žádosti usnesením ze dne 14. 7. 2025, č. j. 4 As 102/2025-28, a prodloužil lhůtu k předložení plné moci udělené jí advokátovi pro řízení o kasační stížnosti o 3 týdny od doručení tohoto usnesení. Uvedené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 30. 6. 2025 a konec stanovené lhůty tak připadl na 21. 7. 2025.
[5] Podáním ze dne 21. 7. 2025 stěžovatelka požádala o další prodloužení výše zmíněné lhůty s odůvodněním, že Česká advokátní komora dosud o její žádosti nerozhodla a advokáta k jejímu zastupování v tomto řízení ještě neurčila. Současně poukázala na to, že lhůta, kterou jí Nejvyšší správní soud stanovil k doplnění blanketní kasační stížnosti (výše již zmíněným usnesením ze dne 26. 5. 2025, č. j. 4 As 102/2025 11), uplyne 30. 7. 2025. Nejvyšší správní soud s ohledem na tyto skutečnosti usnesením ze dne 24. 7. 2025, č. j. 4 As 102/2025-33, již prodlouženou lhůtu k předložení plné moci udělené stěžovatelkou k jejímu zastupování v řízení o kasační stížnosti opětovně prodloužil, tentokrát do 30. 7. 2025.
[6] Podáním ze dne 28. 7. 2025, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 29. 7. 2025, pak stěžovatelka sdělila, že jí žalovaná rozhodnutím ze dne 14. 7. 2025, č. j. 10.04-000071/25-0002, neurčila advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu dle § 18c zákona o advokacii. Stěžovatelka toto rozhodnutí žalované označila za nicotné s tím, že se proti němu hodlá soudně bránit. Současně požádala o další prodloužení lhůty k předložení plné moci pro řízení o kasační stížnosti podle usnesení ze dne 26. 5. 2025, č. j. 4 As 102/2025 11 a sama (včas) doplnila blanketní kasační stížnost.
[7] Stěžovatelka ve výše uvedeném podání ze dne 28. 7. 2025 uvádí, že za vážný omluvitelný důvod, pro který žádá o další (již třetí) prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené jí advokátovi ve smyslu § 40 odst. 5 s. ř. s., považuje neurčení advokáta žalovanou k její žádosti.
[8] Podle § 40 odst. 5 s. ř. s., nestanoví-li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit.
[9] Nejvyšší správní soud stěžovatelkou uváděný důvod za vážný omluvitelný důvod, pro který by jí měl opětovně, již potřetí, prodloužit lhůtu k předložení plné moci udělené jí advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nepovažuje. Stěžovatelce muselo být zřejmé nejen z dřívějších výzev a poučení Nejvyššího správního soudu (mimo jiné právě již z usnesení č. j. 4 As 102/2025
[10] Z uvedeného je zřejmé, že stěžovatelka je znalá řízení o kasační stížnosti a je si vědoma požadavku na povinné zastoupení v tomto řízení. Tudíž určení advokáta žalovanou pro ni není jedinou možností, jak získat právní zastoupení. Stěžovatelka by proto neměla spoléhat výlučně na rozhodnutí České advokátní komory o její žádosti k určení advokáta, ale pokusit se sama v mezidobí (kdy jí soud opakovaně prodloužil lhůtu k odstranění nedostatku uvedené podmínky řízení) vyhledat advokáta ke svému zastupování v řízení o kasační stížnosti. Naopak, s ohledem na lhůtu stanovenou (a posléze také opakovaně prodlužovanou) Nejvyšším správním soudem a zásadu, podle níž ochrana práv náleží těm, kdo o ně dbají, je nutné, aby stěžovatelka aktivně činila kroky k vyhledání svého zástupce, a nikoliv jen pasivně vyčkávala výsledku řízení o její žádosti k určení advokáta, zvláště pak při vědomí toho, že rozhodnutí České advokátní komory o její žádosti nemusí být kladné.
[11] Zbývá dodat, že zcela nerozhodné je v tomto ohledu stěžovatelčino přesvědčení, že výše zmíněné rozhodnutí České advokátní komory (které není nyní předmětem přezkumu) je nicotné, jakož i její tvrzení, že se proti němu hodlá bránit soudní cestou. Tyto skutečnosti důvod pro prodloužení lhůty ke splnění soudem uložené povinnosti k předložení plné moci pro řízení o kasační stížnosti založit nemohou.
[12] S ohledem na shora uvedené tudíž Nejvyšší správní soud stěžovatelce potřetí lhůtu k předložení plné moci udělené jí advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti neprodloužil (I. výrok tohoto usnesení).
[13] Nejvyšší správní soud tudíž dospěl k navazujícímu závěru, že stěžovatelka nesplnila povinnost vyplývající z § 105 odst. 2 s. ř. s., neboť na výzvu soudu nedoložila, že sama má vysokoškolské právnické vzdělání zvláštním zákonem vyžadované pro výkon advokacie, ani nepředložila plnou moc udělenou advokátovi pro své zastupování v tomto řízení.
[14] Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel není v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) a tato vada nebyla k výzvě soudu odstraněna, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. usnesení ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003-19).
[15] Jelikož nedostatek zastoupení stěžovatelky představuje nedostatek v podmínkách řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, Nejvyšší správní soud stěžovatelčinu kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl (II. výrok tohoto usnesení). O tomto důsledku nesplnění soudem uložené povinnosti ve lhůtě k tomu určené přitom byla stěžovatelka řádně poučena.
[16] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta (III. výrok tohoto usnesení).
[17] Podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Stěžovatelka včas zaplatila soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti. Kasační stížnost ale byla odmítnuta, a proto Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení tohoto soudního poplatku ve výši 5.000 Kč, jak je uvedeno ve IV. výroku tohoto usnesení. Podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích bude poplatek vrácen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 5. srpna 2025
Mgr. Petra Weissová předsedkyně senátu