Nejvyšší správní soud usnesení správní

4 As 105/2025

ze dne 2025-06-27
ECLI:CZ:NSS:2025:4.AS.105.2025.18

4 As 105/2025- 18 - text

 4 As 105/2025 - !Neočekávaný konec výrazu pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: J. H., proti žalovanému: Magistrát města Mostu, se sídlem Radniční 1/2, Most, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2023, č. j. MmM/142372/2023/OSČ-P/HM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 5. 2025, č. j. 54 A 22/2024-20,

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

[1] Krajský soud v Ústí nad Labem shora označeným usnesením (dále jen „napadené usnesení“) odmítl žalobu, v níž se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí (příkazu o uložení pokuty) žalovaného, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), kterého se měl dopustit tím, že jako provozovatel vozidla registrační značky 1UL 7724 (dále jen „vozidlo“) v rozporu s § 10 odst. 3 téhož zákona nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byla dodržována pravidla provozu na pozemních komunikacích. Blíže nezjištěný řidič totiž dne 21. 7. 2023 v čase 17:09 hodin v obci Most na ulici Jana Palacha u č. p. 1534, při řízení tohoto vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 3 km/h, když mu byla silničním rychloměrem naměřena rychlost 56 km/h, takže s přihlédnutím k možné odchylce rychloměru +/- 3 km/h při rychlostech do 100 km/h činila rychlost vozidla 53 km/h, čímž tento řidič porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, a naplnil tak skutkovou podstatu přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 téhož zákona. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 1 500 Kč.

[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní brojí proti napadenému usnesení včasnou kasační stížností.

[3] Současně s podáním kasační stížnosti žalobce nezaplatil soudní poplatek a nepředložil Nejvyššímu správnímu soudu plnou moc udělenou jím advokátovi ke svému zastupování v řízení o kasační stížnosti či doklad o svém vysokoškolském právnickém vzdělání. Nejvyšší správní soud jej proto usnesením ze dne 2. 6. 2025, č. j. 4 As 105/2025-10, vyzval ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení k úhradě soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti (výrok I.), a k doložení splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s. (výrok II.).

[4] Uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu bylo doručeno do datové schránky stěžovatele dne 2. 6. 2025. Kasačním soudem stanovená patnáctidenní lhůta tedy počala stěžovateli běžet dne 3. 6. 2025 a uplynula dne 17. 6. 2025. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě soudní poplatek neuhradil, ani nedoložil splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s.

[5] Podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), který v § 9 odst. 1 stanoví, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

[6] Jelikož stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.

[7] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití § 120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[8] Vzhledem k tomu, že v nyní projednávané věci byly dány důvody pro zastavení řízení, Nejvyšší správní soud již samostatně neposuzoval splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s., neboť to bylo bez významu k výsledku tohoto řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. června 2025

Mgr. Petra Weissová předsedkyně senátu