Jestliže provozovatel potravinářského podniku na obalu svého výrobku (kečupu) slovně i graficky zdůrazní, že je vyroben z rajčat, pak je podle § 9 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, povinen na obalu výrobku uvést množství rajčat v něm obsažených (použitých při výrobě) a nepostačuje pouze informace, že kečup obsahuje rajčatový koncentrát.
[27] Mezi účastníky řízení je nesporné, že stěžovatelka uváděla do oběhu potravinu „Kečup Hellman‘s jemný 490 g“ . Na přední etiketě tohoto výrobku je zdůrazněno, že je vyroben z rajčat uzrálých na slunci . V údajích o složení je obsažena informace, že k výrobě je použito rajčatového koncentrátu (27 %) . S přihlédnutím k těmto skutečnostem má Nejvyšší správní soud za to, že stěžovatelka měla na obalu výrobku uvést množství rajčat obsažených v předmětném výrobku (použitých při výrobě) . Tato povinnost vyplývá z § 9 odst . 1 písm . a) a z § 9 odst . 1 písm . b) vyhlášky č . 113/2005 Sb ., neboť stěžovatelka složku rajče zdůraznila slovně („vyrobeno z rajčat uzrálých na slunci“) . Stěžovatelka však množství rajčat obsažených v kečupu neuvedla, neboť v údajích o složení výrobku uvedla „rajčatový koncentrát (27 %)“ . Nejvyšší správní soud tak má stejně jako krajský soud za to, že bylo-li na 490g výrobku Jemný kečup Hellmann‘s použito 27 % rajčatového protlaku (koncentrátu), pak to nevypovídá nic o tom, kolik na něj bylo použito rajčatových plodů, které jsou na obale výrobku
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 3 /2016
slovně zdůrazňovány . Výrobek stěžovatelky tak nebyl označen v souladu se zákonem o potravinách a jeho prováděcí vyhláškou č . 113/2005 Sb . [znění § 9 odst . 1 písm . a) a b) vyhlášky č . 113/2005 Sb . odpovídá čl . 7 odst . 2 písm . a) a b) směrnice], a proto byl-li takový výrobek uváděn do oběhu, pak jde skutečně o jednání naplňující znaky skutkové podstaty správního deliktu dle § 17a odst . 1 písm . f) zákona o potravinách .
[28] Nejvyšší správní soud ovšem musí dát částečně stěžovatelce za pravdu v její námitce, že krajský soud vyšel mj . z nesprávné úvahy, že posuzovaný výrobek není vyroben z rajčat, nýbrž protlaku, respektive, že označení výrobku informací, že je vyroben z rajčat uzrálých na slunci je způsobilé vyvolat u spotřebitelů mylnou domněnku, že kečup je vyroben z rajčat, nikoli z protlaku (který je odlišnou surovinou) . Krajský soud tak dovozuje, že stěžovatelka spotřebitele de facto klamala . Krajský soud totiž poukázal na skutečnost, že rajčatový protlak (koncentrát) obsažený v kečupu stěžovatelky je sice vyroben z rajčat, nejedná se však již o přirozený nezpracovaný produkt ale zpracovaný produkt, který se tak svým složením liší od přírodní suroviny (samotných plodů rajčat) . Byť stěžovatelka použila pro výrobu kečupu protlak, jako určitý polotovar, nelze jí vytýkat, že by klamala spotřebitele údajem o tom, že její výrobek obsahuje rajčata . Nejvyšší správní soud sdílí názor stěžovatelky, že je obecně známou skutečností, že rajčata přirozeně dozrávají v určité časově omezené sezóně, kdy je třeba plody urychleně sklidit a zpracovat, neboť jde o zeleninu podléhající rychlé zkáze . Z tohoto důvodu je z plodů v sezóně připravován protlak (koncentrát), který je následně používán k výrobě potravin obsahujících rajčatovou složku . S takovým postupem je podle názoru Nejvyššího správního soudu průměrný spotřebitel srozuměn a nelze jej považovat za nekorektní, byť by výrobek obsahoval sdělení, že je vyroben z rajčat . Ostatně ani správní orgány stěžovatelce nevytýkaly to, že kečup vyrobila z protlaku (koncentrátu) namísto z rajčat (bez použití meziproduktu v podobě koncentrátu) .
[29] To nic nemění na samotném meritu věci, kterým je pouze posouzení otázky, zda označení o složení posuzovaného výrobku distribuovaného stěžovatelkou bylo v souladu s právními předpisy . Ty vyžadovaly v § 9 odst . 1 písm . a) a b) vyhlášky č . 113/2005 Sb . uvedení množství rajčat obsažených v předmětném výrobku, mj . s ohledem na již zmíněný způsob, jakým stěžovatelka na obalu výrobku tuto skutečnost graficky a slovně zdůraznila . Tento závěr je nepochybně i v souladu s účelem směrnice, která v preambuli (bod 6) uvádí: „Prvotním zřetelem jakékoli právní úpravy označování potravin musí být potřeba informovat a chránit spotřebitele.“ Bod 8 preambule téže směrnice pak uvádí, že „[n]ejvhodnější je používat podrobné označování, zejména uvádění přesných údajů o povaze a charakteristických znacích výrobků, které umožní spotřebiteli vybírat výrobky se znalostí věci, neboť vytváří nejméně překážek volnému obchodu“ . Nejvyšší správní soud v této souvislosti konstatuje, že rajčatový protlak (koncentrát) může obsahovat refraktometrickou sušinu v různé míře (srov . přílohu 6 písm . F body 4 a 5 vyhlášky č . 157/2003 Sb .), což má posléze vliv na kvalitu samotného kečupu, neboť čím vyšší je obsah refraktometrické sušiny vnesené rajčatovou surovinou, tím větší množství rajčat je třeba použít k jeho výrobě, což má posléze vliv na kvalitu kečupu . V návaznosti na obsah sušiny se ostatně může lišit také označení kečupu, neboť u kečupů označených Prima, Extra, Speciál s refraktometrickou sušinou nejméně 30 % musí činit nejméně 10 % refraktometrické sušiny refraktometrická sušina vnesená rajčatovou surovinou . Stěžovatelkou uváděný údaj 27% rajčatového koncentrátu však nevyjeví srozumitelným způsobem spotřebiteli obsah samotných rajčat, jakožto stěžovatelkou graficky i slovně zdůrazňované složky kečupu . Proto tento údaj neumožní spotřebiteli vybírat výrobky se znalostí věci, a to ani při vynaložení péče, kterou lze předpokládat u přiměřeně informovaného, pozorného a rozumného spotřebitele (srov . např . rozsudek Soudního dvora ze dne 16 . 7 . 1998, Gut Springenheide GmbH, C-210/96, Recueil, s . I-4657 a navazující judikaturu Soudního dvora) . Stěžovatelce
je tedy třeba přisvědčit potud, že rajčatový koncentrát se vyrábí z rajčat . Nelze však již přisvědčit její navazující úvaze, že pokud by součástí výrobní linky kečupu byla i linka na výrobu koncentrátu pak by podle krajského soudu problém nenastal . Jak již totiž bylo několikrát řečeno, podstata věci spočívá v uvedení složení výrobku v rozporu s § 9 odst . 1 písm . a) a b) vyhlášky č . 113/2005 Sb ., nikoli v jeho výrobním postupu, či nedostatečné kvalitě výrobku .
[29] To nic nemění na samotném meritu věci, kterým je pouze posouzení otázky, zda označení o složení posuzovaného výrobku distribuovaného stěžovatelkou bylo v souladu s právními předpisy . Ty vyžadovaly v § 9 odst . 1 písm . a) a b) vyhlášky č . 113/2005 Sb . uvedení množství rajčat obsažených v předmětném výrobku, mj . s ohledem na již zmíněný způsob, jakým stěžovatelka na obalu výrobku tuto skutečnost graficky a slovně zdůraznila . Tento závěr je nepochybně i v souladu s účelem směrnice, která v preambuli (bod 6) uvádí: „Prvotním zřetelem jakékoli právní úpravy označování potravin musí být potřeba informovat a chránit spotřebitele.“ Bod 8 preambule téže směrnice pak uvádí, že „[n]ejvhodnější je používat podrobné označování, zejména uvádění přesných údajů o povaze a charakteristických znacích výrobků, které umožní spotřebiteli vybírat výrobky se znalostí věci, neboť vytváří nejméně překážek volnému obchodu“ . Nejvyšší správní soud v této souvislosti konstatuje, že rajčatový protlak (koncentrát) může obsahovat refraktometrickou sušinu v různé míře (srov . přílohu 6 písm . F body 4 a 5 vyhlášky č . 157/2003 Sb .), což má posléze vliv na kvalitu samotného kečupu, neboť čím vyšší je obsah refraktometrické sušiny vnesené rajčatovou surovinou, tím větší množství rajčat je třeba použít k jeho výrobě, což má posléze vliv na kvalitu kečupu . V návaznosti na obsah sušiny se ostatně může lišit také označení kečupu, neboť u kečupů označených Prima, Extra, Speciál s refraktometrickou sušinou nejméně 30 % musí činit nejméně 10 % refraktometrické sušiny refraktometrická sušina vnesená rajčatovou surovinou . Stěžovatelkou uváděný údaj 27% rajčatového koncentrátu však nevyjeví srozumitelným způsobem spotřebiteli obsah samotných rajčat, jakožto stěžovatelkou graficky i slovně zdůrazňované složky kečupu . Proto tento údaj neumožní spotřebiteli vybírat výrobky se znalostí věci, a to ani při vynaložení péče, kterou lze předpokládat u přiměřeně informovaného, pozorného a rozumného spotřebitele (srov . např . rozsudek Soudního dvora ze dne 16 . 7 . 1998, Gut Springenheide GmbH, C-210/96, Recueil, s . I-4657 a navazující judikaturu Soudního dvora) . Stěžovatelce
je tedy třeba přisvědčit potud, že rajčatový koncentrát se vyrábí z rajčat . Nelze však již přisvědčit její navazující úvaze, že pokud by součástí výrobní linky kečupu byla i linka na výrobu koncentrátu pak by podle krajského soudu problém nenastal . Jak již totiž bylo několikrát řečeno, podstata věci spočívá v uvedení složení výrobku v rozporu s § 9 odst . 1 písm . a) a b) vyhlášky č . 113/2005 Sb ., nikoli v jeho výrobním postupu, či nedostatečné kvalitě výrobku .
[30] Argumentace stěžovatelky, že rajčata sama ve smyslu legislativy nejsou složkou kečupu, jelikož jsou surovinou pro výrobu koncentrátu, ze kterého je následně vyroben kečup, a předmětný výrobek je tudíž označen v souladu s platnou legislativou, neboť jeho hlavní složka – rajčatový koncentrát, je doplněna údajem o množství použitém ve výrobku v deklarovaném složení v souladu s § 9 odst . 1 písm . b) vyhlášky č . 113/2005 Sb ., není správná . Stěžovatelka totiž slovně a graficky zdůraznila, že její výrobek je vyrobený z rajčat, a byla tudíž v souladu s citovaným ustanovením vyhlášky povinna uvést přímo obsah rajčat, nikoli pouze obsah rajčatového protlaku .
[31] K námitce stěžovatelky, že zvláštní právní předpis stanovující požadavky pro zpracovanou zeleninu (vyhláška č . 157/2003 Sb .) nevyžaduje podávání dalších informací na předmětném výrobku, např . jaké je množství rajčat použitých pro výrobu 100 g hotového výrobku, Nejvyšší správní soud uvádí, že vyhláška č . 157/2003 Sb . takovou povinnost skutečně nestanoví, tato povinnost však vyplývá z § 9 odst . 2 vyhlášky č . 113/2005 Sb ., který upravuje uvádění složek výrobku v případech, kdy celkové množství všech složek v hotovém výrobku překračuje 100 % . K tomu Nejvyšší správní soud dodává, že stěžovatelce nic nebrání, aby (s ohledem na jí namítaný kolísavý obsah sušiny v rajčatových plodech) výrobek opatřila informací o možném rozmezí v množství rajčat použitých k výrobě 100 g kečupu způsobem, který uváděla v žalobě, tj . např . „K výrobě 100 g kečupu bylo použito 135 až 210 g rajčat.“ Takový způsob označení by jistě vyhovoval požadavku na srozumitelné a zároveň přesné informování spotřebitele . Na dru-
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 3/2 016
Společnost s ručením omezeným UNILEVER ČR proti Státní zemědělské a potravinářské inspekci – ústřednímu inspektorátu, o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně . její svobody projevu bylo vzhledem ke sledovanému cíli neproporcionálně dlouhé . Současně je třeba zopakovat, že stěžovatelka nebyla omezena v jakémkoliv politickém projevu, nýbrž pouze v publikaci předvolebních a volebních průzkumů . S ohledem na to Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že postih stěžovatelky podle § 65 zákona o volbách do zastupitelstev obcí byl přiměřený (k přiměřenosti sankce viz níže) a že se v celkovém ohledu jednalo o omezení svobody projevu v souladu s čl . 17 odst . 4 Listiny a čl . 10 odst . 2 Úmluvy .
[27] Co se týče přiměřenosti uložené sankce, magistrát při rozhodování o výši pokuty mimo jiné uvážil, že deník Mladá fronta DNES vycházel v říjnu 2010 v průměrném tištěném nákladu 1 779 600 kusů s tím, že průměrný prodaný náklad byl 1 418 032 kusů . Městský soud však zjistil, že magistrát vycházel z nesprávných údajů, neboť průměrný denní náklad v daném období činil 296 600 kusů, přičemž prodáno bylo průměrně 236 339 kusů denně . Městský soud tak přisvědčil stěžovatelce, že magistrát vycházel z nesprávných údajů a že žalovaný