4 As 2/2025

4 As 2/2025- 27 - text

 4 As 2/2025-30 pokračování

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Milan Stojčev, se sídlem Na Okraji 598/24, Ostrava, IČO 11529997, zast. Mgr. Michalem Miturou, advokátem, se sídlem Petřkovická 974/5a, Ostrava, proti žalovanému: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Štěpánská 796/44, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2023, č. j. ČOI 20230/23/O100/Be/Št, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 12. 2024, č. j. 25 A 23/2023 42,

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení o kasační stížnosti 6.134,70 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

[1] Česká obchodní inspekce, inspektorát pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj (dále též „inspektorát“), výrokem I. rozhodnutí ze dne 4. 5. 2022, č. j. 276R 40/22/Bir/Kot/Co, sp. zn. 128199/18/4000, uznal žalobce vinným z přestupku, kterého se dopustil tím, že v provozovně v ul. Šmídova, areál Elektroodbytu Ostrava, ve dnech 18. 5. 2018 až 20. 9. 2018 v postavení výrobce uvedl na trh celkem 8 kusů jednoho druhu (různých rozměrů) výrobku Chladírenské dveře otočné jednokřídlé. Inspektorát uvedl, jakými fakturami byl výrobek účtován. Výrobek je stanoveným stavebním výrobkem uvedeným v příloze č. 2, skupině výrobků 8: Stavební výrobky pro otvorové výplně, pořadové č. 3: Okna, dveře a vrata (s příslušným kováním a bez něho) nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. Na výrobek se vztahují další specifické požadavky, zejména ochrana proti hluku a tepelná ochrana, těsnost a bezpečnost při užívání, s prohlášením o shodě, které bylo žalobcem vydáno dne 10. 10. 2014. Toto prohlášení o shodě však výrobce vydal v rozporu s požadavky podle § 13 odst. 1 a 2 zákona č. 22/997 Sb., o technických požadavcích na výrobky (dále též „ZTPV“), když nezajistil ověření shody postupem stanoveným podle § 12 odst. 3 tohoto zákona s návazností na § 7 uvedeného nařízení vlády. Tím žalobce porušil povinnosti stanovené v § 13 odst. 1 a 2 ZTPV a naplnil tak skutkovou podstatu přestupku podle § 19a odst. 3 písm. b) téhož zákona. Za spáchání výše uvedeného přestupku inspektorát výrokem II. rozhodnutí uložil žalobci pokutu ve výši 160.000 Kč podle § 19a odst. 6 písm. a) ZTPV ve spojení s § 93 odst. 1 a § 46 odst. 1 téhož zákona a výrokem III. žalobci uložil povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1.000 Kč.

[2] Žalovaná v záhlaví uvedeným rozhodnutím změnila rozhodnutí inspektorátu v části výroku I. týkající se popisu faktur, jimiž byl výrobek účtován, a dále změnila ve výroku II. výši pokuty na 100.000 Kč. Ve zbytku žalovaná rozhodnutí inspektorátu potvrdila.

[3] Krajský soud na základě žaloby podané žalobcem nadepsaným rozsudkem zrušil toto rozhodnutí žalované. Konstatoval, že žalobce se zabývá dodávkou chladírenských dveří. Při vytýkaných jednáních používal objednávkový formulář, který vždy obsahuje mj. i objednávku kování: [OBRÁZEK]

[4] Je obecně známo, a podává se i se shodných částí vyjádření obou účastníků, že chladírenské prostory jsou prostory uvnitř staveb, které jsou tepelně izolovány a na svém vstupu osazeny chladírenskými dveřmi zabudovanými do stavby (do zdi). Oproti tomu chladírenské boxy jsou samostatnými sestavami z PUR sendvičových panelů, kde mezi dvěma hliníkovými profily (plechy) je uzavřena izolační PUR hmota.

[5] U žalobce byl dne 4. 10. 2018 proveden kontrolní nákup, kdy žalobce přijal objednávku s kováním označeným shora pod písm. D, tj. s uvedením materiálů šroub – rám – zeď. Na základě tohoto kontrolního nákupu byl žalobce vyzván k předložení objednávek od 1. 1. 2018. Žalobce doložil, že dodával vždy chladírenské dveře s kováním označeným shora pod písm. A, tj. kováním umožňujícím jejich upevnění do chladících boxů, nikoli však do zdi, tj. do chladících prostorů staveb. Žalobce nedodával chladírenské dveře bez kování.

[6] Sám žalovaný ve vyjádření k žalobě připustil, že chladící box není stavbou. Za této situace ovšem nemohou být dveře do chladících boxů stavebním prvkem majícím vliv na stavbu, což má za následek, že žalobci vytýkané jednání nemůže být přestupkem, za který byl žalobce uznán vinným. Na uvedené nemá žádný vliv, že žalobce při kontrolním nákupu přijal objednávku, kde bylo kování objednáno ve variantě D, tj. s uvedením materiálů šroub – rám – zeď. Toto jednání totiž není napadeným rozhodnutím kladeno žalobci za vinu. Podle rozhodnutí správních orgánů měl žalobce spáchat přestupek obchody realizovanými mezi 18. 5. 2018 a 20. 9. 2018, které se však vždy týkaly varianty A, tj. dveří k chladírenským boxům. Obdobně nemá vliv, že by žalobcem dodávané chladírenské dveře samotné (bez kování) mohly sloužit i k uzavírání chladírenských prostorů staveb. Takové dveře žalobce vytýkaným jednáním nedodával. Není rozhodné ani to, že upevnění dveří do chladírenských boxů je podobné upevněním dveří do chladírenských prostor staveb. Krajský soud totiž přezkoumává rozhodnutí žalovaného o správním trestání, kde je třeba podmínky naplnění skutkové podstaty přestupku vykládat restriktivně. Krajský soud uzavřel, že jednání žalobce není přestupkem, který je mu kladen za vinu, neboť žalobce v postavení výrobce neuvedl na trh stavební výrobky ve smyslu § 2 písm. b) ZTPV. Tím jsou naplněny podmínky pro zastavení řízení podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalobce

[7] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podala žalovaná (dále též „stěžovatelka”) kasační stížnost. Namítla, že krajský soud nesprávně aplikoval pojem „uvedení na trh“ dle § 2 písm. b) ZTPV. K závěru krajského soudu, že byla vždy zvolena v objednávkových formulářích varianta A do PUR panelu, z nichž jsou sestavovány chladírenské boxy, stěžovatelka uvedla, že si obsahu objednávkových listů byla plně vědoma a také se s tímto aspektem vyrovnala v odůvodnění napadeného rozhodnutí, přičemž poukazovala zejména na to, že uváděním na trh dle relevantní definice v ZTPV je již nabídka stanoveného výrobku. Stěžovatelka poukázala na své předchozí rozhodnutí, v němž mimo jiné uvedla, že z obsahu spisu nevyplývá, že by právě užití mimo stavby bylo v případě předmětných dveří jejich výlučným určením. Naopak technický list založený ve spisu v rámci kolonky „Charakteristika použití“ uvádí „chladírenské dveře pro chladírny a prostory, pro doporučenou teplotu + 8°C

10°C“ a dle typu zvolené zárubně A až E jsou zde pak vyobrazeny různé způsoby osazení předmětných dveří do panelu či zdi. Taktéž objednávky založené ve spisu obsahují obdobně koncipované výkresy. Dále poukázala na rozhodnutí inspektorátu, v němž je uvedeno, že výrobce v technické nebo průvodní dokumentaci neuvádí, že chladírenské dveře jsou pouze komponentem pro výrobu chladírenských boxů, které jsou umísťovány do interiérů staveb jako „chladírenský nábytek“. Výrobce v dokumentaci nedeklaroval upozornění na nebezpečí nebo omezení použitelnosti, neuvedl, že výrobek není vhodný pro zabudování do stavebních otvorů. Rovněž nedoložil žádnou dokumentaci, popis výrobku chladírenských dveří, technické údaje prokazující použití dveří pouze pro chladírenské boxy, které nejsou součástí stavby. Nedoložil dokumentaci, že se nejedná o stavební výrobek. Stěžovatelka dále poukázala na své rozhodnutí, v němž uvedla, že žalobce nezpochybňuje ráz předmětných dveří jako stavebního výrobku ve smyslu nařízení vlády č. 163/2002 Sb., avšak popírá, že by takovýto výrobek uváděl na trh. Ve spise jsou však o tomto jednání žalobce důkazy. Jedná se zejm. o technický list s určením chladírenských dveří pro chladírny a prostory a o formuláře objednávky s variantami zabudování rámu dveří do panelu a do zdi, jež byly užity i při sjednávání předmětných čtyř zakázek z kontrolovaného období 18. 5. 2018 až 20. 9. 2018. V rozporu s žalobcovým tvrzením je ovšem i samotná objednávka ze dne 4. 10. 2018 sjednaná s inspektory vystupujícími v pozici zákazníka při kontrole, kdy zaškrtnuta a vyplněna byla varianta D s ukotvením rámu nabízených dveří do zdi.

[7] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podala žalovaná (dále též „stěžovatelka”) kasační stížnost. Namítla, že krajský soud nesprávně aplikoval pojem „uvedení na trh“ dle § 2 písm. b) ZTPV. K závěru krajského soudu, že byla vždy zvolena v objednávkových formulářích varianta A do PUR panelu, z nichž jsou sestavovány chladírenské boxy, stěžovatelka uvedla, že si obsahu objednávkových listů byla plně vědoma a také se s tímto aspektem vyrovnala v odůvodnění napadeného rozhodnutí, přičemž poukazovala zejména na to, že uváděním na trh dle relevantní definice v ZTPV je již nabídka stanoveného výrobku. Stěžovatelka poukázala na své předchozí rozhodnutí, v němž mimo jiné uvedla, že z obsahu spisu nevyplývá, že by právě užití mimo stavby bylo v případě předmětných dveří jejich výlučným určením. Naopak technický list založený ve spisu v rámci kolonky „Charakteristika použití“ uvádí „chladírenské dveře pro chladírny a prostory, pro doporučenou teplotu + 8°C

10°C“ a dle typu zvolené zárubně A až E jsou zde pak vyobrazeny různé způsoby osazení předmětných dveří do panelu či zdi. Taktéž objednávky založené ve spisu obsahují obdobně koncipované výkresy. Dále poukázala na rozhodnutí inspektorátu, v němž je uvedeno, že výrobce v technické nebo průvodní dokumentaci neuvádí, že chladírenské dveře jsou pouze komponentem pro výrobu chladírenských boxů, které jsou umísťovány do interiérů staveb jako „chladírenský nábytek“. Výrobce v dokumentaci nedeklaroval upozornění na nebezpečí nebo omezení použitelnosti, neuvedl, že výrobek není vhodný pro zabudování do stavebních otvorů. Rovněž nedoložil žádnou dokumentaci, popis výrobku chladírenských dveří, technické údaje prokazující použití dveří pouze pro chladírenské boxy, které nejsou součástí stavby. Nedoložil dokumentaci, že se nejedná o stavební výrobek. Stěžovatelka dále poukázala na své rozhodnutí, v němž uvedla, že žalobce nezpochybňuje ráz předmětných dveří jako stavebního výrobku ve smyslu nařízení vlády č. 163/2002 Sb., avšak popírá, že by takovýto výrobek uváděl na trh. Ve spise jsou však o tomto jednání žalobce důkazy. Jedná se zejm. o technický list s určením chladírenských dveří pro chladírny a prostory a o formuláře objednávky s variantami zabudování rámu dveří do panelu a do zdi, jež byly užity i při sjednávání předmětných čtyř zakázek z kontrolovaného období 18. 5. 2018 až 20. 9. 2018. V rozporu s žalobcovým tvrzením je ovšem i samotná objednávka ze dne 4. 10. 2018 sjednaná s inspektory vystupujícími v pozici zákazníka při kontrole, kdy zaškrtnuta a vyplněna byla varianta D s ukotvením rámu nabízených dveří do zdi.

[8] Uvedení na trh ve smyslu § 2 písm. b) věty první ZTPV je přitom již nabídka výrobku. Z hlediska požadavku na předchozí posouzení shody stanoveného výrobku tak nehraje roli, pokud si výrobek, který je nabízen zákazníkům s určením, jež odůvodňuje jeho klasifikaci jako výrobku stanoveného k posouzení shody před uvedením na trh, v konkrétním případě pořídí určitý zákazník za nějakým jiným účelem (např. u výrobku nabízeného ke koupi v hračkářství s účelovým určením ke hře dětem se může stát, že nabyvateli některých kusů dotyčné hračky budou např. i dospělí sběratelé. Nic to však nemění na tom, že jde o výrobek, jehož shoda s technickým požadavky na hračky dle nařízení vlády č. 86/2011 Sb. musí být toho času již posouzena).

[9] V případě žalobcem nabízených chladírenských dveří jde o typizovaný výrobek, jejž lze z hlediska shody s příslušnými technickými požadavky předem posoudit pro nabízené užití v chladírenských prostorách budov postupem upraveným v § 7 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., jak to odpovídá jejich zatřídění v rámci přílohy tohoto nařízení. Nejedná se o zakázky jedinečného charakteru, u nichž teprve až na základě volby učiněné zákazníkem lze vůbec započít ad hoc posuzování shody v režimu § 9 ZTPV (posouzení shody při kusové výrobě) pro konkrétní kus nabízených chladírenských dveří s určením do chladírenského prostoru ve stavbě.

[10] V případě chladírenských dveří uvedených na trh žalobcem se jednalo o součást sortimentu dveří, jež mohly a měly být již ve fázi nabídky (ještě před tím, než vůbec zákazník v rámci jemu nabízených variant vyjádřil svoji preferenci stran určení daných dveří) předem posouzeny z hlediska jejich shody s požadavky nařízení vlády č. 163/2002 Sb., a také již v této fázi disponovat prohlášením o shodě ve smyslu § 13 tohoto nařízení vlády. Žalobce ostatně ohledně chladírenských dveří podobná prohlášení s ohledem na právní regulaci uvádění stanovených výrobků na trh v minulosti i vydával (jedno k datu 10. 10. 2024 a další nedatované). Ovšem učinil tak v jednom případě s odkazem na již neplatný prováděcí předpis k ZTPV (nařízení vlády č. 178/1997 Sb.) a ve druhém jen s odkazem na blíže neurčené „nařízení vlády podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb.“ V obou případech bez podkladu v podobě předchozího posouzení shody.

[11] Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že jím uvedené výrobky na trh nebyly stavebním výrobkem pro otvorové výplně ve smyslu nařízení vlády č. 163/2022 Sb., když se nejednalo o výrobky určené pro trvalé zabudování do staveb, jejichž vlastnosti by mohly ovlivnit některý ze základních požadavků na stavby, nýbrž toliko o výrobky určené pro komerční chlazení, sloužící pouze jako komponenty do chladírenských boxů. K poukazu stěžovatelky na formulář objednávky s variantami zabudování rámu dveří do panelu a do zdi, jež byly užity při sjednávání zakázek z kontrolovaného období, žalobce uvedl, že v těchto čtyřech případech stěžovatelka zcela nesprávně a protiprávně spatřovala naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 19a odst. 3 písm. b) ZTPV. Pouhý vzhled prázdného vzoru objednávkového formuláře je pro závěr o naplnění skutkové podstaty tohoto přestupku naprosto irelevantní, když v případech specifikovaných v rozhodnutí žalované byl vždy nabízen konkrétní výrobek ve variantě A, tedy chladírenské dveře určené pro chladírenský box. Žalobce zdůraznil, že uvedeného přestupku se dopustí výrobce tím, že uvede na trh stanovený výrobek s označením nebo dokumentem, který je v rozporu s § 13 ZTPV. Z definice výrobku dle § 2 písm. a) tohoto zákona vyplývá, že pojmem „výrobek“ se rozumí konkrétní kus zboží, nikoli typ či model výrobku. S poukazem na rozsudek NSS ze dne 30. 3. 2020, č. j. 3 As 59/2019 23, žalobce konstatoval, že pojem „uvedení výrobku na trh“ je nutné vykládat jako první dodání výrobku ve smyslu jednoho konkrétního kusu na trh v rámci obchodní činnosti výrobce nebo dovozce, nikoli typu výrobku. Tento názor prosazovala také stěžovatelka. Nelze tedy přisvědčit názoru stěžovatelky, že se žalobce dopustil daného přestupku tím, že ve vytýkaných případech použil pro uzavření smlouvy o dodávce chladírenských dveří do chladírenského boxu vzorový objednávkový formulář, který obsahoval i vyobrazení kování umožňující upevnění dveří do zdi, neboť takovéto výrobky (tedy chladírenské dveře určené pro trvalé zabudování do stavby) žalobcem na trh nikdy uvedeny nebyly. Žalobce ve vytýkaném období ani jindy neuvedl a neuvádí na trh stavební výrobky, nýbrž pouze chladírenský nábytek a příslušné komponenty k němu. III. Posouzení kasační stížnosti

[12] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 s. ř. s. přípustná, a za stěžovatelku v souladu s § 105 odst. 2 s. ř. s. jedná zaměstnanec s vysokoškolským právnickým vzděláním, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Poté Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti dle § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů. Neshledal vady podle § 109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

[13] Kasační stížnost není důvodná.

[14] Podle § 2 odst. 1 písm. b) ZPTV se uvedením výrobku na trh rozumí první dodání výrobku na trh v rámci obchodní činnosti, kterým se rozumí předání nebo nabídnutí k předání výrobku nebo převod vlastnického práva k výrobku za účelem distribuce, používání nebo spotřeby na trhu Evropské unie, nestanoví li zvláštní zákon jinak. Za uvedení na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců a výrobky poskytnuté k opakovanému použití, je li u nich před opakovaným použitím posuzována shoda s právními předpisy, pokud to stanoví nařízení vlády. Je li to nezbytné, vláda nařízením blíže vymezí pojem uvedení na trh pro výrobky, na které se tento technický předpis vztahuje.

[15] Z provedené rekapitulace je zřejmé, že v posuzované věci se jedná o posouzení, zda se žalobce dopustil přestupku podle § 19a odst. 3 ZTPV, podle kterého výrobce, dovozce, zplnomocněný zástupce nebo distributor se dopustí přestupku tím, že uvede na trh nebo do provozu anebo distribuuje stanovené výrobky (…) b) s označením nebo dokumentem, které jsou v rozporu s § 13. Naplnění skutkové podstaty tohoto přestupku spatřuje stěžovatelka v tom, že žalobce uváděl na trh výrobek Chladírenské dveře otočné jednokřídlé, který je zařazen mezi stavební výrobky podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., přílohy č. 2, skupina výrobků 8, pořadové č. 3, Stavební výrobky pro otvorové výplně, Okna, dveře a vrata (s příslušným kováním a bez něho) pro použití, na která se vztahují další specifické požadavky, zejména ochrana proti hluku a tepelná ochrana, těsnost a bezpečnost při užívání, s prohlášením o shodě vydaným v rozporu s požadavky podle § 13 odst. 1 a 2 ZTPV.

[16] Ze spisového materiálu vyplývá, že žalobce ve správními orgány popsaných případech dodával pouze variantu chladírenských dveří uvedenou v objednávkových formulářích pod písmenem A, která je určena pro sestavování chladících boxů. Za prodej tohoto typu chladírenských dveří mu byla uložena pokuta. Krajský soud tudíž při posouzení věci zcela správně vycházel z toho, že žalobce dodával pouze tento typ chladírenských dveří. S ohledem na vymezení přestupku v rozhodnutích správních orgánů (obchody realizované od 18. 5. 2018 do 20. 9. 2018 spočívající vždy v dodání varianty A – dveří k chladírenským boxům) proto neobstojí námitka stěžovatelky, že krajský soud nesprávně aplikoval pojem „uvedení na trh“ dle § 2 písm. b) ZTPV. Ve vztahu k dalším variantám chladírenských dveří uvedených v objednávkových formulářích pod písm. B až E správní orgány ve výroku rozhodnutí o přestupků žalobci nevytkly žádné obchodní případy, kdy by tyto výrobky uváděl na trh.

[17] Konstatování stěžovatelky, že se s touto skutečností vyrovnala zejména tím, že uváděním na trh dle ZTPV je již nabídka stanoveného výrobku, nic nemění na tom, že žalobce ve všech případech, které mu jsou správními orgány kladeny za vinu, dodal, tj. uvedl na trh, chladírenské dveře ve variantě A, která se od ostatních variant chladírenských dveří (B až E) uvedených v žalobcových objednávkových formulářích liší tím, že je určena pro chladící boxy, nikoli stavby. V případě varianty A chladírenských dveří se tudíž nejednalo o stavební výrobek. Žalobce tak pro tuto variantu chladírenských dveří nemusel disponovat prohlášením o shodě pro stavební výrobek dle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., což však stěžovatelka nesprávně nereflektuje. Neobstojí proto navazující závěr stěžovatelky, že prohlášení o shodě pro tuto variantu chladírenských dveří je v rozporu s požadavky ZTPV.

[18] Na tomto závěru nic nemění ani poukaz stěžovatelky na technický list vyobrazující různé způsoby osazení chladírenských dveří do panelu či zdi a na obsah technické nebo průvodní dokumentace, v souvislosti s čímž uvádí, že výrobce v dokumentaci nedeklaroval upozornění na nebezpečí nebo omezení použitelnosti, neuvedl, že výrobek není vhodný pro zabudování do stavebních otvorů, nedoložil žádnou dokumentaci, popis výrobku chladírenských dveří, technické údaje prokazující použití dveří pouze pro chladírenské boxy, které nejsou součástí stavby a nedoložil dokumentaci, že se nejedná o stavební výrobek. Z výše uvedeného je dále zřejmé, že neobstojí ani argumentace stěžovatelky, že v případě žalobcem nabízených chladírenských dveří jde o typizovaný výrobek, jenž lze z hlediska shody s příslušnými technickými požadavky předem posoudit pro nabízené užití v chladírenských prostorách budov a nejedná se o zakázky jedinečného charakteru. Jelikož stěžovatelka nesprávně vychází z toho, že chladírenské dveře dodávané stěžovatelem byly stavebním výrobkem, není důvodná ani námitka stěžovatelky, že v případě chladírenských dveří uvedených na trh žalobcem se jednalo o součást sortimentu dveří, jež mohly a měly být již ve fázi nabídky předem posouzeny z hlediska jejich shody s požadavky nařízení vlády č. 163/2002 Sb., a také již v této fázi disponovat prohlášením o shodě ve smyslu § 13 tohoto nařízení vlády, přičemž žalobce v minulosti prohlášení obdobná prohlášení o shodě vydával.

[19] Jak již výstižně konstatoval krajský soud, na posouzení věci nemá vliv, že by žalobcem dodávané chladírenské dveře samotné (bez kování) mohly sloužit i k uzavírání chladírenských prostorů staveb, jelikož takové chladírenské dveře žalobce správními orgány vytýkaným jednáním nedodával. Nejvyšší správní soud v této souvislosti konstatuje, že přiléhavý pro posuzovanou věc je poukaz žalobce v jeho vyjádření ke kasační stížnosti na rozsudek ze dne 30. 3. 2020, č. j. 3 As 59/2019 23, v jehož bodu [22] zdejší soud uvedl, že povinnost uvádět na trh bezpečné výrobky se vztahuje „na každý jednotlivý výrobek, nikoli typ výrobku, bez ohledu na to, zda je vyroben jako samostatná jednotka nebo součást série (Klabusayová, N.: Zákon o obecné bezpečnosti výrobků. Zákon o technických požadavcích na výrobky. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2016, s. 57). Smyslem právní úpravy je zajistit vysokou míru ochrany spotřebitele, v tomto případě dětí, před výrobky nesplňujícími bezpečnostní kritéria. To znamená, že tato kritéria musí splňovat každý konkrétní výrobek, nikoli pouze jeho typ.“

[20] Ke konstatování stěžovatelky, že žalobce nezpochybňuje ráz předmětných dveří jako stavebního výrobku ve smyslu nařízení vlády č. 163/2002 Sb., avšak popírá, že by takovýto výrobek uváděl na trh, Nejvyšší správní soud uvádí, že je zapotřebí od sebe odlišit jednotlivé varianty chladírenských dveří uvedených v objednávkovém formuláři žalobce. Varianta A chladírenských dveří dodávaná žalobcem je určena pro chladicí boxy, tudíž není stavebním výrobkem. Stěžovatelka se mýlí, když má za to, že z obsahu spisu nevyplývá, že by právě užití mimo stavby bylo v případě předmětných dveří jejich výlučným určením. K objednávce ze dne 4. 10. 2018 sjednané s inspektory vystupujícími v pozici zákazníka při kontrole, kdy zaškrtnuta a vyplněna byla varianta D s ukotvením rámu nabízených dveří do zdi, Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem konstatuje, že toto jednání nebylo správními orgány žalobci kladeno za vinu. Nejvyšší správní soud se jím proto nezabýval.

[21] Argumentace stěžovatelky, že z hlediska požadavku na předchozí posouzení shody stanoveného výrobku nehraje roli, zda si výrobek, který je nabízen zákazníkům s určením, jež odůvodňuje jeho klasifikaci jako výrobku stanoveného k posouzení shody před uvedením na trh, v konkrétním případě pořídí určitý zákazník za nějakým jiným účelem, není v posuzované věci důvodná, neboť varianta A chladírenských dveří byla určena k použití v chladicích boxech, z čehož vyplývá, že si zákazníci tento typ chladírenských dveří kupovali od žalobce právě za tímto účelem.

[22] Nejvyšší správní soud v návaznosti na výše uvedené ve shodě s krajským soudem uzavírá, že žalobci vytýkané jednání není přestupkem, za který byl žalobce uznán vinným. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

[23] Nejvyšší správní soud shledal nedůvodnými všechny stěžovatelkou uplatněné námitky, kasační stížnost je proto nedůvodná. Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud dle § 110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. kasační stížnost zamítl.

[24] O nákladech řízení o kasační stížnosti pak Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby (vyjádření ke kasační stížnosti), podle § 11 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 5 písm. d) ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025] ve výši 4.620 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Zástupce žalobce již v řízení před krajským soudem doložil, že je plátcem DPH, proto se náklady ve výši 5.070 Kč zvyšují o 21% DPH na 6.134,70 Kč. Celkově tedy je stěžovatelka povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení o kasační stížnosti 6.134,70 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. července 2025

Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu