Nejvyšší správní soud usnesení správní

4 As 24/2025

ze dne 2025-03-20
ECLI:CZ:NSS:2025:4.AS.24.2025.17

4 As 24/2025- 17 - text

 4 As 24/2025 - 18 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Smetanky v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, Praha, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 11. 2024, č. j. MMR-80389/2024-83, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2025, č. j. 51 A 4/2025-14,

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

[1] Krajský úřad Středočeského kraje rozhodnutím ze dne 1. 10. 2024, č. j. 127759/2024/KUSK odmítl poskytnout žalobci informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 11. 2024, č. j. MMR-80389/2024-83 (dále jen „napadené rozhodnutí“), zamítl.

[2] Proti napadenému rozhodnutí se žalobce bránil žalobou u Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“). Ten v záhlaví označeným usnesením (dále jen „napadené usnesení“) žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Podanou žalobu považoval za zjevné zneužití práva.

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní brojí proti napadenému rozsudku včasnou kasační stížností, jejíž součástí učinil i návrh na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

[4] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 17. 2. 2025, č. j. 4 As 24/2025-9, nepřiznal stěžovateli osvobození od soudních poplatků za řízení o kasační stížnosti, neustanovil mu zástupce pro toto řízení a současně vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení a k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo k prokázání jeho vysokoškolského právnického vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

[5] Uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu bylo doručeno do vlastních rukou stěžovatele dne 24. 2. 2025. Kasačním soudem stanovená patnáctidenní lhůta k úhradě soudního poplatku tedy počala stěžovateli běžet dne 25. 2. 2025 a uplynula dne 11. 3. 2025. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě soudní poplatek neuhradil.

[6] Podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), který v § 9 odst. 1 stanoví, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

[7] Jelikož stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.

[8] Nejvyšší správní soud pro úplnost uvádí, že po uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku podle usnesení ze dne 17. 2. 2025, č. j. 4 As 24/2025-9, konkrétně dne 13. 3. 2025, obdržel prostřednictvím krajského soudu stěžovatelovo podání datované 25. 2. 2025, v němž tento odkazuje na § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích (Pro nezaplacení soudního poplatku soud řízení nezastaví, je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit) a dodává, že na zaplacení soudního poplatku prokazatelně nemá, žije pod hranicí chudoby, pobírá starobní důchod ve výši 6.500 Kč a pokud by soudní poplatek uhradil, neměl by na obživu a nemohl by zaplatit SIPO.

[9] Skutečnosti uváděné nově v tomto podání nemohou nikterak ovlivnit postup kasačního soudu uvedený výše v odst. [7]. Je tomu tak především proto, že bylo doručeno soudu teprve poté, co marně uplynula lhůta určená Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku (přitom stěžovateli nic nebránilo podání z 25. 2. 2025 zaslat přímo kasačnímu soudu, aby bylo podáno včas), ale i proto, že postupem podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích nelze dosáhnout téhož, jako žádostí o osvobození od soudních poplatků, tedy zproštění povinnosti platit zcela či alespoň zčásti soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti, jak se zjevně stěžovatel domnívá. Postup podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích (nezastavení řízení o kasační stížnosti pro nezaplacení soudního poplatku) tudíž s ohledem na uvedené skutečnosti v daném případě nepřichází v úvahu.

[10] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití § 120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. března 2025

Mgr. Petra Weissová předsedkyně senátu