I. Po dobu dočasného vyřazení vozidla z registru silničních vozidel po- dle $ 13 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na po- zemních komunikacích, nelze ohledně tohoto vozidla provádět změny úda- jů v registru; změny lze provádět pouze u vozidla zaregistrovaného. II. Dojde-li v průběhu dočasného vyřazení vozidla z registru k převodu vlastnického práva k vozidlu, může o ukončení režimu dočasného vyřazení z registru silničních vozidel podle $ 13 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., o pod- mínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, žádat ten, kdo je v době podání žádosti vlastníkem vozidla, i když jím nebyl v době, kdy bylo vozidlo z registru dočasně vyřazeno. © HII. Provozovatelem ve smyslu $ 4 odst. 2 věty druhé zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je vlastník vo- zidla. Místní příslušnost správního orgánu k ukončení režimu dočasného vyřazení vozidla z registru se proto i v těchto případech řídí bydlištěm, resp. místem podnikání (lišíli se od bydliště), nebo sídlem vlastníka vozidla.
I. Po dobu dočasného vyřazení vozidla z registru silničních vozidel po- dle $ 13 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na po- zemních komunikacích, nelze ohledně tohoto vozidla provádět změny úda- jů v registru; změny lze provádět pouze u vozidla zaregistrovaného. II. Dojde-li v průběhu dočasného vyřazení vozidla z registru k převodu vlastnického práva k vozidlu, může o ukončení režimu dočasného vyřazení z registru silničních vozidel podle $ 13 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., o pod- mínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, žádat ten, kdo je v době podání žádosti vlastníkem vozidla, i když jím nebyl v době, kdy bylo vozidlo z registru dočasně vyřazeno. © HII. Provozovatelem ve smyslu $ 4 odst. 2 věty druhé zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je vlastník vo- zidla. Místní příslušnost správního orgánu k ukončení režimu dočasného vyřazení vozidla z registru se proto i v těchto případech řídí bydlištěm, resp. místem podnikání (lišíli se od bydliště), nebo sídlem vlastníka vozidla.
Podle $ 4 a násl. zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na po- zemních komunikacích, ve znění účin- ném k 31. 12. 2002 (viz $ 75 odst. 1 ve spojení s $ 120 s. ř. s.), se zřizuje registr silničních vozidel jako evidence silnič- ních motorových vozidel, přípojných vo- zidel a provozovatelů těchto vozidel ($ 4 odst. 3 citovaného zákona). Až na určité velmi omezené výjimky je každý, kdo hodlá provozovat na území České repub- liky silniční motorové vozidlo nebo pří- pojné vozidlo, povinen vozidlo přihlásit k registraci u příslušného okresního úřa- du ($ 6 odst. 1 citovaného zákona). Re- gistrovat lze jen vozidla splňující záko- nem předepsané podmínky, zejména na úseku technické způsobilosti a na úseku pojištění odpovědnosti z provozu vozid- la, přičemž splnění těchto podmínek je nutno stanoveným způsobem doložit (viz $ 6 odst. 2 až 4 citovaného zákona). Zákon č. 56/2001 Sb. tedy vytváří veřej- noprávní systém evidence silničních motorových vozidel, jehož hlavním účelem je zajistit, aby na pozemních komunika- cích byla provozována pouze vozidla splňující předepsané technické podmín- ky a s uzavřeným pojištěním odpověd- nosti z jejich provozu. Registrace vozidla nemá sama o sobě žádné právní násled- ky v oboru soukromého práva, přede- vším -práva vlastnického, třebaže osoba vlastníka vozidla se v registru eviduje [$ 4 odst. 4 písm. a) citovaného zákona] a údaje mj. i o vlastníku vozidla musí být v případě změny uvedeny v předepsané lhůtě do souladu se skutečným stavem ($ 11 a $ 12 citovaného zákona), přesně- ji řečeno musí povinná osoba v přede- psané lhůtě požádat o provedení změny údaje o vlastníku v registru. Zákon č. 56/2001 Sb. obsahuje legál- ní definice základních pojmů; zejména definuje různé typy silničních vozidel a jejich technické prvky, jakož i. osoby vozidlo provozující, dovážející či vyrábě- jící (viz $ 2 citovaného zákona). Vymezu- je i pojem provozovatele silničního vozidla registrovaného v registru silnič- ních vozidel České republiky, jímž se ro- zumí fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného po- bytu v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vo- zidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla anebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silnič- 437 543 ního vozidla. Pojem vlastníka vozidla, třebaže jej zákon č. 56/2001 Sb. na řadě míst užívá jako jeden z klíčových pojmů, v něm však legálně definován není, takže nutno mít za to, že i pro obor působnos- ti zákona č. 56/2001 Sb. platí v tomto ohledu příslušná ustanovení občanské- ho zákoníku, tj. zejména jeho $ 123 a násl. Vlastníkem vozidla, ať již v registru vozi- del registrovaného či nikoli, je tedy oso- ba, která je podle předpisů práva občan- ského (viz zejména $ 132 občanského zákoníku) nabyla a má k vozidlu vlastnic- ké právo. Pro nabývání a pozbývání vlastnictví k silničním vozidlům, bez ohledu na skutečnost, zda jsou v okamži- ku nabytí či pozbytí vlastnictví v registru vozidel registrována či nikoli, platí stejná pravidla jako pro jakékoli jiné movité vě- ci, neboť žádný k občanskému zákoníku speciální právní předpis nestanoví jinak. Při nabývání vlastnictví na základě smlouvy tedy platí ustanovení $ 133 odst. 1 občanského zákoníku, podle ně- hož v takovém případě vlastnictví pře- chází převzetím věci, není-li mezi účast- níky dohodnuto jinak. Možný rozpor mezi skutečným stavem věci ohledně to- ho, kdo je vlastníkem vozidla registrova- ného v registru vozidel, a údaji evidova- nými v registru řeší zákon č. 56/2001 Sb. - jak již zmíněno - tím, že příslušným osobám ukládá (v relativně krátké lhůtě od doby, kdy nastanou skutečnosti roz- hodné pro změnu osoby vlastníka) inici- ovat provedení změny údajů o vlastníko- vi v registru. Zákon č. 56/2001 Sb. zná ve vztahu ke skutečnosti, zda je určité vozidlo v re- gistru silničních vozidel evidováno či ni- koli, dvě základní kategorie - evidenci vozidla v registru a jeho neevidování v registru. Kvůli usnadnění přechodu mezi těmito dvěma režimy zákon v pří- padě vyřazení vozidla z registru rozlišuje 438 mezi vyřazením trvalým ($ 13 odst. 1a2, $ 14 citovaného zákona) a dočasným ($ 13 odst. 3 a 4 citovaného zákona). Podstatou institutu dočasného vyřazení z registru silničních vozidel je to, že zá- kon předvídá zjednodušený režim jeho opětovné evidence v registru v podobě ukončení režimu dočasného vyřazení vozidla z registru ($ 13 odst. 4 citované- ho zákona); smyslem a účelem této úpra- vy je umožnit vlastníkovi, aby po dočas- nou dobu, tj. s perspektivou opětovného návratu do režimu evidence vozidla v re- gistru silničních vozidel, mohl vozidlo nechat z registru vyřadit, takže vozidlo pak zejména nemusí splňovat předepsa- né podmínky pro provoz na pozemních komunikacích (a samozřejmě na nich nesmí být po dobu vyřazení z registru provozováno). Perspektiva pravděpo- dobné opětovné evidence vozidla v re- gistru je brána v potaz tím, že pokud vlastník vozidla požádá ve lhůtě trvání režimu dočasného vyřazení z provozu (viz $ 13 odst. 1 věta třetí citovaného zá- kona) o ukončení tohoto režimu, vozidlo se znovu registruje za zjednodušených podmínek. Jiné podstatné odlišnosti me- zi dočasným a trvalým vyřazením vozidla z evidence nelze vysledovat. V obou pří- padech je jednoznačné, že vozidlo je z evi- dence v registru vyřazeno, takže se na je- ho vlastníka na jedné straně nevztahují oprávnění, jež jsou evidencí v registru podmíněna (provozovat vozidlo na po- zemních komunikacích), na druhé straně se na něho ovšem nevztahují ani povin- nosti spojené s evidencí vozidla v registru (zejména povinnost podat ve stanovené lhůtě od vzniku skutečnosti, která zaklá- dá změnu zapisovaného údaje, žádost o změnu údajů zapisovaných do registru - viz $ 12 odst. 1 citovaného zákona). Evidence vozidla v registru je v první řadě aktem správního orgánu provede- ným na základě zákona za splnění záko- nem předepsaných podmínek; je samo- zřejmé, že vedle tohoto rysu má eviden- ce v registru též povahu faktického zanesení a uchovávání určitých údajů v systematicky vedené evidenci. Není-li však ze striktně právního hlediska vozid- lo v registru evidováno, neboť je (trvale či dočasně) vyřazeno, nelze po právu ani provádět v registru změny evidovaných údajů, třebaže fakticky (úpravou údajů v evidenci) by tak jistě činit šlo. Skuteč- nost, že fakticky zůstávají údaje o dočas- ně vyřazeném vozidle v registru uchová- ny (jak je - zcela v souladu se zákonem - upraveno v $ 3 odst. 3 větě druhé vyhláš- ky č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel), a sice pro případ, že by došlo k ukončení režimu dočasného vyřazení vozidla z re- gistru, na věci nic nemění: účelem za- chování údajů o dočasně vyřazeném vo- zidle v registru je zde pouze to, aby případné ukončení režimu dočasného vyřazení bylo možno provést z evidenčně technického hlediska co nejjednoduš- ším způsobem. Z obdobných důvodů, a ze- jména pak z důvodů archivačních, se v re- gistru též uchovávají, a sice po dobu pěti let, údaje o vozidlech vyřazených z registru trvale (viz $ 3 odst. 3 věta třetí vyhlášky č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel). Pokud dojde v průběhu doby dočas- ného vyřazení vozidla z registru k pře- chodu vlastnického práva k vozidlu z pů- vodního na nového vlastníka, je tato skutečnost z hlediska evidence v regist- ru silničních vozidel irelevantní, neboť zákon nepředepisuje, že by se měla tako- váto změna údaje o vozidle jakkoli do re- gistru zapisovat, protože se (právně vza- to) o vozidle žádné údaje neevidují. Nový vlastník vozidla má, stejně jako vlastník původní, v době trvání režimu dočasného vyřazení vozidla z registru možnost žádat o ukončení tohoto reži- mu. Ustanovení $ 13 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb. žádným způsobem neroz- lišuje mezi „původním“ či „novým“ vlast- níkem, nýbrž hovoří toliko o vlastníku vozidla. Správní úřad musí vyhovět žá- dosti o ukončení režimu dočasného vy- řazení motorového vozidla z evidence podané osobou, která spolu s podáním žádosti doloží, že se v době dočasného vyřazení vozidla stala jeho vlastníkem. Jakkoli by dikce $ 13 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb. snad připouštěla sama o sobě i takový výklad, že „vlastníkem“ ve smyslu tohoto ustanovení musí být vždy jen „původní“ vlastník, tj. osoba, která požádala o dočasné vyřazení vozidla z evidence, je nutno takový výklad od- mítnout z důvodu, že jej nelze považovat za ústavně konformní. Tento výklad im- plikuje připuštění citelného zásahu do vlastnického práva „nového“ vlastní- ka silničního vozidla, který by spočíval v tom, že „nový“ vlastník nemůže bez součinnosti vlastníka „původního“ reali- zovat podstatu svého vlastnického prá- va, a sice svoji věc legálně užívat způso- bem, k němuž je tato věc určena. Proto je nutno přiklonit se k prvnímu z obou popsaných výkladů: žádat o ukončení re- žimu dočasného vyřazení z registru sil- ničních vozidel může podle $ 13 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb. ten, kdo je v době podání žádosti vlastníkem vozidla, i když jím nebyl v době, kdy bylo vozidlo z re- sistru dočasně vyřazeno. Jestliže tedy žalobce převedl své vo- zidlo na nového vlastníka v době dočas- ného vyřazení vozidla z registru silnič- ních vozidel, měl tento nový vlastník, chtěhli opět vozidlo provozovat na po- zemních komunikacích, požádat přísluš- ný okresní úřad o ukončení režimu do- časného vyřazení vozidla z registru, tedy vozidlo opětovně registrovat; samozřej- mě byl povinen přiložit doklady o splně- 439 543 ní podmínek pro provoz vozidla na po- zemních komunikacích ($ 13 odst. 4 vě- ta druhá zákona č. 56/2001 Sb.). Nad rámec odůvodnění nutno pozna- menat, že problematické může být urče- ní, který správní orgán (tj. podle právní- ho stavu účinného k 31. 12. 2002 okresní úřad, nyní obecní úřad obce s rozšíře- nou působností) je ve výše uvedeném případě místně příslušným k ukončení režimu dočasného vyřazení vozidla z re- gistru a k jeho opětovné registraci. Výslovná úprava místní příslušnosti pro takovéto zvláštní případy v zákoně č. 56/2001 Sb. chybí, nicméně i zde lze užít obecné ustanovení o místní přísluš- nosti k registraci ($ 4 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb.). Podle této úpravy byl příslušným pro registraci silničního mo- torového vozidla a přípojného vozidla okresní úřad (nyní obecní úřad obce s rozšířenou působností), v jehož správ- ním obvodu měl provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozid- la bydliště nebo místo podnikání, lišilo-li se od bydliště, nebo sídlo. Provozovatel v registru neevidovaného vozidla není zákonem č. 56/2001 Sb. definován, ne- boť citovaný zákon ve svém $ 2 odst. 13 definuje toliko provozovatele silničního vozidla registrovaného v registru silnič- ních vozidel České republiky, jímž se ro- zumí fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného po- bytu v České republice, nebo právnická osoba se.sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vo- zidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla, anebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silnič- ního vozidla. Pojem provozovatele nere- gistrovaného vozidla zákon č. 56/2001 Sb. neužívá a hovoří pouze o jeho vlastníku. Vzhledem k tomu a též vzhledem k pova- ze věci (místní příslušnost je třeba určit 440 podle zásad vyplývajících ze zákona č. 56/2001 Sb. tak, aby to odpovídalo ro- zumnému uspořádání věcí), je nutno mít za to, že „provozovatelem“ ve smyslu $ 4 odst. 2 věty druhé zákona č. 56/2001 Sb. je právě vlastník vozidla, takže místní pří- slušnost správního orgánu se i v těchto případech řídí bydlištěm, resp. místem podnikání, liší-li se od bydliště, nebo síd- lem vlastníka vozidla. Je pak samozřejmě věcí správního orgánu, aby si dokumen- ty, které jsou případně uloženy u jiného správního orgánu (u toho, který byl pří- slušný, vzhledem k odlišnému bydlišti, místu podnikání či sídlu „původního“ a „nového“ vlastníka, k dočasnému vyřa- zení vozidla z registru), od tohoto správ- ního orgánu za účelem ukončení režimu dočasného vyřazení vozidla z registru opatřil a aby i jinak při ukončování reži- mu dočasného vyřazení vozidla z regist- ru a jeho opětovné registraci v těchto zvláštních případech postupoval tak, aby bylo možno naplnit smysl a účel zákona při šetření všech práv vlastníka vozidla. Nelze mít za to (jak se zřejmě žalova- ný správní orgán domnívá, soudě ales- poň z jeho vyjádření ke kasační stížnosti), že v případech, kdy se prodává vozidlo v době jeho dočasného vyřazení z regist- ru, je možno po „původním“ a „novém“ vlastníku vozidla požadovat, aby si pro- blémy a případné poskytování vzájemné součinnosti při případné opětovné re- gistraci vozidla smluvně upravili či jinak vyřešili způsoby, jež lze považovat za problematické (například tím, že vozid- lo, třebaže již jeho vlastníkem ve skuteč- nosti není, opětovně registruje „původ- ní“ vlastník, kterého správní úřad za vlastníka bude na základě údajů v regist- ru považovat, neboť se nedozví - jelikož mu to „starý“ ani „nový“ vlastník nesdělí - o tom, že vozidlo vlastníka změnilo, a teprve poté se v registru postupem podle $ 12 zákona č. 56/2001 Sb. provede změna údaje o vlastníkovi). Zákon č. 56/2001 Sb. „starému“ ani „novému“ vlastníkovi povinnosti tohoto | druhu neukládá, a proto je třeba tento zákon vy- ložit tak, že uvedené povinnosti a proble- matické postupy po nich nelze požadovat a že opětovnou registraci vozidla musí být oprávněn v těchto specifických případech iniciovat „nový“ vlastník vozidla bez jaké- koli součinnosti vlastníka „původního“.: Lze tedy uzavřít, že správní orgán (právní předchůdce žalovaného) nepo- ha chybil, rozhodlli o zamítnutí žalobcový žádosti o zápis změn údajů v registru sil ničních vozidel, jestliže se žádost týkala vozidla, které bylo v době podání žádosti dočasně vyřazeno z registru silničních vo- zidel. Ani krajský soud tedy nepochybil a naopak správně posoudil pro rozhod- nutí ve věci samé klíčovou právní otázku, pokud výše uvedený právní názor správ- ního orgánu shledal správným, na zákla- dě toho žalobu zamítl a napadené. roz- hodnutí správního orgánu nezrušil. Gur, im) 544 Daňové řízení: přerušení běhu promlčecí lhůty k $ 70 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zá- kona ČNR č. 35/1993 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“) V $70 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je stanoven jak druh úkonu, který může způsobit přerušení běhu promlčecí lhůty, tak i povinnost zpravit o tomto úkonu daňového dlužníka. Tento úkon musí být adresován přímo daňovému dlužníkovi, a nikoliv jiné osobě, bez ohledu na to, jaký je její právní vztah k daňovému dlužníkovi. Úkonem přerušujícím běh promlčecí lhůty proto není doručení rozsudku krajského soudu jednateli daňového dlužníka, který je zároveň jeho společníkem, v němž byla jednateli (společníkovi) jakožto ručiteli podle $ 106 obchodní- ho zákoníku uložena povinnost zaplatit správci daně dlužnou částku.
Spolek S. v Ch. proti Krajskému úřadu Jihočeského kraje o změnu v registru silničních vozidel, o kasační stížnosti žalobce. :