4 As 30/2025- 19 - text
4 As 30/2025 - !Neočekávaný konec výrazu pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Smetanky v právní věci žalobce: J. H., proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2024, č. j. KUJCK 93570/2024, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 1. 2025, č. j. 66 A 1/2024-38,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Žalovaný shora označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Tábor ze dne 29. 4. 2024, č. j. P 1426/2023-Kup.
[2] Žalobce se proti napadenému rozhodnutí bránil žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), který v záhlaví uvedeným usnesením (dále jen „napadené usnesení“) žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní proti napadenému usnesení brojí kasační stížností.
[4] Nejvyšší správní soud dospěl po posouzení splnění zákonných náležitostí kasační stížnosti k závěru, že byla podána opožděně.
[5] Podle § 106 odst. 2 s. ř. s., kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. […] Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle § 106 odst. 4 s. ř. s., kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s., lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Konečně podle § 120 téhož zákona, není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I.
[6] Nejvyšší správní soud ze spisu krajského soudu (konkrétně z doručenky na č. l. 40) ověřil, že napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 23. 1. 2025 vložením do jeho domovní schránky (§ 50 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.). Dnem, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty pro podání kasační stížnosti podle § 40 odst. 1 s. ř. s., byl tedy čtvrtek 23. 1. 2025. Konec dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti pak podle § 40 odst. 2 s. ř. s. připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty, tedy na čtvrtek 6.
2. 2025. Tento den byl posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti. Nejpozději tohoto dne by tudíž musela být kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu, nebo alespoň předána k poštovní přepravě ve smyslu § 40 odst. 4 s. ř. s. Stěžovatel však kasační stížnost předal k poštovní přepravě až dne 12. 2. 2025 (viz č. l. 7 spisu Nejvyššího správního soudu), tedy opožděně. Pozdní podání kasační stížnosti přitom nelze nikterak zhojit, neboť zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti není možné prominout (§ 106 odst. 2 in fine s.
ř. s.).
[7] Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně. Soudní řád správní nestanovuje jiný důsledek opožděnosti kasační stížnosti nežli právě její odmítnutí. Nejvyšší správní soud proto opožděně podanou kasační stížnost stěžovatele podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.
[8] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. března 2025
Mgr. Petra Weissová předsedkyně senátu