V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu může soud vyslovit nicotnost rozhodnutí správního orgánu ($ 65 odst. 1, $ 76 odst. 2 s. ř. s.) jen za procesního předpokladu, že žaloba sama není nepřípustná [$ 46 odst. 1 písm. d), $ 68 s. ř. s.]. 712
V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu může soud vyslovit nicotnost rozhodnutí správního orgánu ($ 65 odst. 1, $ 76 odst. 2 s. ř. s.) jen za procesního předpokladu, že žaloba sama není nepřípustná [$ 46 odst. 1 písm. d), $ 68 s. ř. s.]. 712
S Krajským soudem v Plzni je třeba souhlasit v tom, že trpíli rozhodnutí správního orgánu tak závažnou právní vadou, jež vyvolává jeho nicotnost, vyslo- ví rozsudkem tuto nicotnost soud i bez návrhu. K nicotnosti správního aktu tu- díž soud přihlíží z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda žaloba poukazovala na vady nicotnost způsobující, nebo se do- máhala zrušení aktu pro nezákonnost nebo věcnou vadnost (tak, jak tomu bylo v projednávané věci). Na druhé straně však nutno souhlasit se stěžovatelem, že možnost vyslovit nicotnost správního aktu přichází v úvahu jen za splnění předpokladu, že žaloba proti takovému aktu směřující je sama způsobilá soudní přezkum vůbec vyvolat. Jinými slovy ře- čeno, zjistí-li soud, že žaloba není pří- pustná pro některý z důvodů, s nimiž soudní řád správní nepřípustnost spoju- je, odmítne ji usnesením podle $ 46 odst. 1 písm. d) jako nezpůsobilou soud- ní přezkum vůbec vyvolat. Až po ověření předpokladu přípustnosti žaloby se mů- že soud zabývat právní kvalitou rozhod- nutí samotného, tedy zjišťovat a hodno- tit i okolnosti svědčící pro nicotnost či proti ní. Otázka přípustnosti žaloby spa- dá do okruhu zkoumání podmínek říze- ní, které předchází zjišťování právních vad rozhodnutí samotného. Na tom nic nemění skutečnost, že vyslovit nicotnost rozhodnutí pro jeho vady musí soud ex ojfo, aniž by musel nařizovat jednání ($ 76 odst. 2 s. ř. s.). Podle $ 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, domáhá-li se žalobce pře- zkoumání rozhodnutí, které je z pře- zkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Důvody nepřípust- nosti žaloby stanoví soudní řád správní především v $ 70, podle něhož jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úko- ny správního orgánu, a) které nejsou rozhodnutími, b) předběžné povahy, C) jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem, d) jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotní- ho stavu osob nebo technického sta- vu věcí, pokud sama o sobě neznamena- jí právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popř. jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zákon jinak, e) o nepřiznání nebo od- nětí odborné způsobilosti fyzickým osobám, pokud sama o sobě nezname- nají právní překážku výkonu povolání nebo zaměstnání nebo jiné činnosti, P) jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon. 715 620 Nejvyšší správní soud souhlasí s ná- zorem stěžovatele, že rozhodování (roz- hodnutí) v pochybnostech pro potřeby celního úřadu, zda se určitá movitá věc považuje za odpad ve smyslu přísluš- ných ustanovení zákona o odpadech, je úkonem správního orgánu předběžné povahy, proti němuž je žaloba nepřípust- ná ve smyslu $ 68 písm. e) s. ř. s. Za rozhodnutí předběžné povahy správní soudy totiž obecně považují např. za- ujetí závazného stanoviska, rozhodnutí o předchozím souhlasu nebo tzv. pod- kladové rozhodnutí, tedy rozhodnutí, z nichž teprve vychází další rozhodnutí konečné povahy, jímž je zasahováno do práv a povinností určitého subjektu, a to bez ohledu na to, zda takové konečné rozhodnutí bude vydávat týž orgán, kte- rý vydal rozhodnutí předběžné povahy, či orgán jiný. O takové podkladové roz- hodnutí se jedná i v projednávané věci, neboť jím není konečným způsobem za- sažena sféra subjektivních práv či povin- ností fyzické či právnické osoby, ale je jím jen zákonem předepsaným způso- bem vyřešena předběžná otázka, jejíž ře- šení je nezbytné pro další činnost celní- ho úřadu. Teprve rozhodnutí tohoto správního orgánu má povahu konečnou a žalobcovo právo na soudní ochranu je dostatečně zajištěno tím, že je v pravo- moci soudů přezkoumávat toto konečné rozhodnutí správního orgánu. Ostatně ústavnost výluky přezkumu rozhodnutí předběžné povahy potvrdil i Ústavní soud. Záruku přezkumu rozhodnutí předběžné povahy v rámci přezkoumání rozhodnutí tzv. konečného skýtá i usta- novení $ 75 odst. 2 věta druhá s. ř. s.: byl-li podle něj závazným podkladem přezkoumávaného rozhodnutí jiný úkon správního orgánu, přezkoumá soud k ža- lobní námitce také jeho zákonnost, ne- ní-li jím sám vázán a neumožňuje-li tento zákon žalobci napadnout takový úkon samostatnou žalobou ve správním soud- nictví. Podle $ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. od- mítne soud usnesením návrh, jenž je podle tohoto zákona nepřípustný. Kraj- ský soud v Plzni měl proto žalobu odmít- nout pro nepřípustnost, neboť směřova- la proti rozhodnutí tzv. předběžné povahy. Pokud tak neučinil a vyslovil na- padeným rozsudkem nicotnost obou rozhodnutí, nezbylo Nejvyššímu správ- nímu soudu než jeho rozsudek zrušit a sám žalobu odmítnout. (gr)
Stanislav V. v P. proti Krajskému úřadu Plzeňského kraje o posouzení charakte- ru věci podle zákona o odpadech, o kasační stížnosti žalovaného.