o Policii České republiky (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb. a zákona č. 559/2004 Sb.** I. Výlučná informační hodnota údajů obsažených v registru rodných čísel (6 13b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel) znamená, že tyto údaje mají ze zá- kona přednost před údaji pocházejícími z jiných zdrojů, včetně veřejných listin. II. Pro vydání cestovního pasu není rozhodné, kdy bylo žadateli rodné číslo při- děleno, ale jaké je jeho rodné číslo v okamžiku, kdy mu má být cestovní pas vydán.
o Policii České republiky (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb. a zákona č. 559/2004 Sb.** I. Výlučná informační hodnota údajů obsažených v registru rodných čísel (6 13b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel) znamená, že tyto údaje mají ze zá- kona přednost před údaji pocházejícími z jiných zdrojů, včetně veřejných listin. II. Pro vydání cestovního pasu není rozhodné, kdy bylo žadateli rodné číslo při- děleno, ale jaké je jeho rodné číslo v okamžiku, kdy mu má být cestovní pas vydán.
C.) Stěžovatel v žádosti o vydání cestovní- ho pasu ze dne 26. 5. 2004 uvedl své rodné číslo s koncovkou 229 a v průběhu celého ří- zení trval na tom, aby mu do cestovního pasu bylo rodné číslo zapsáno v tomto tvaru. Při podání žádosti stěžovatel podepsal doku- ment označený „Výdej údajů vedených v in- formačním systému k Vaší osobě“, a vyslovil tak souhlas s tím, aby správní orgány zjišťova- ly jeho osobní údaje vedené v informačním systému podle $ 8 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel, tedy podal žádost o poskytnutí úda- jů vedených v informačním systému eviden- ce obyvatel. Magistrát města Ostravy násled- ně získal údaje o stěžovateli vedené v tomto informačním systému, podle nichž má rodné číslo stěžovatele koncovku 225. Uvedený postup byl v předcházejícím ří- zení nesprávně popsán tak, že stěžovatel k žá- dosti o vydání cestovního pasu přiložil výpis z informačního systému evidence obyvatel. Stěžovateli lze přisvědčit, že takový doku- ment skutečně nepředkládal, nicméně byl při podání žádosti informován a vyslovil sou- hlas s tím, aby si správní orgán opatřil údaje v informačním systému evidence obyvatel ve- dené, resp. podepsal žádost o jejich poskyt- nutí. Formulační nepřesnost, jíž se správní orgány dopustily, pokud uvedly, že stěžovatel předložil zmíněný výpis, však nemá žádný vliv na zákonnost jejich rozhodnutí, neboť není podstatné, kdo tento dokument předlo- žil, ale jaké údaje výpis obsahuje a že byl stě- žovatel o tomto postupu zpraven a svým pod- pisem jej odsouhlasil. Porovnáním obsahu žádosti o vydání ce- stovního pasu ze dne 26. 5. 2004 a údaje o rodném čísle z informačního systému evi- dence obyvatel, jehož byl Magistrát města Os- travy podle $ 30 odst. 3 písm. e) zákona o ce- stovních dokladech povinen využít, správní orgány zjistily rozpor mezi rodným číslem, které má stěžovatel zapsáno v rodném listu a předchozím cestovním pasu, a rodný číslem evidovaným v informačním systému. 413 1819 Podle $ 3 odst. 1 zákona o evidenci oby- vatel evidence obyvatel je vedena v informač- ním systému evidence obyvatel (dále jen „informační systém“), jehož správcem je mi- nisterstvo (vnitra, pozn. soudu). Tento infor- mační systém je informačním systémem ve- řejné správy podle zvláštního zákona. Podle $ 3 odst. 3 písm. e) zákona o evi- denci obyvatel v informačním systému se o občanech vedou tyto údaje: rodné číslo. Podle $ 13 odst. 6 zákona o evidenci oby- vatel totéž rodné číslo nesmí být přiděleno více fyzickým osobám. Podle $ 13b odst. 1 zákona o evidenci oby- vatel ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) spra- vuje a pro účely tvorby, určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování a provádě- ní změn rodných čísel zpracovává registr rod- ných čísel (dále jen „registr“). Registr obsahuje veškerá určená rodná čísla podle tohoto záko- na i podle dříve platných právních předpisů. Podle $ 13b odst. 5 zákona o evidenci oby- vatel v registru jsou vedena a) určená rodná čísla, b) přidělená rodná čísla, C) aktuálně nepřidělená určená rodná čísla. Rodná čísla podle písmen a), b) a c) jsou v registru vedena jako neukončený, nepřetrži- tě funkčně přístupný přehled dat s výlučnou informační hodnotou, vzájemně si vytvářející uživatelskou podporu pro správné přidělová- ní rodných čísel, k provádění změn rodných čísel, k ověřování přidělených rodných čísel a odstraňování zjištěných nedostatků v chyb- ně přidělených rodných číslech. Rodné číslo je identifikátorem fyzické osoby, která splňuje podmínky pro jeho při- dělení podle zákona, a je pro každou fyzickou osobu, vedenou v evidenci obyvatel, jedineč- né; jedno rodné číslo tedy nemůže být přiděle- no více osobám. Podle důvodové zprávy k zá- konu o evidenci obyvatel se rodné číslo stává nepostradatelným indikátorem a pomocným prostředkem pro vyhledávání údajů obyvatel v informačním systému, jakož i pro komunika- ci uvnitř i vně informačního systému. 414 Základním účelem rodného čísla je umož- nit zjištění totožnosti osoby, jíž bylo přiděle- no, pomocí jediného údaje. Jméno a příjme- ní, datum narození ani místo trvalého pobytu samostatně a mnohdy ani při společném uži- tí nepostačují pro odlišení osob a nejsou ani praktické pro vyhledávání osob v nejrůzněj- ších databázích. Užívání rodného čísla, původ- ně zavedeného pro účely sociálního zabezpe- čení a účely statistické, se proto rozšířilo do mnoha oblastí lidského života. Rodné číslo se v současné době používá nejen ve styku s úřa- dy, ale rovněž ve sféře soukromoprávních vztahů (např. pro identifikaci smluvních stran, v komunikaci klienta s bankou, apod.). Význam rodného čísla pramení přede- vším z jeho jedinečnosti, kterou může zaručit pouze to, že zákon o evidenci obyvatel určuje jedinou výchozí databázi rodných čísel, jež má výlučnou informační hodnotu. Jinými slo- vy, správnost rodného čísla fyzické osoby lze ověřit toliko v registru rodných čísel, a na- opak, jedině rodné číslo uvedené v tomto re- gistru je rodným číslem přiděleným osobě, která je pod tímto číslem v registru vedena. Registr rodných čísel spravuje Ministerstvo vnitra, jež je proto jedinou institucí nadanou kompetencí rodná čísla ověřovat. Podle $ 17b odst. 1 věta první zákona o evidenci obyvatel v případě, že nositel rod- ného čísla nebo jeho zákonný zástupce zjistí jakékoliv nesrovnalosti v přiděleném rod- ném čísle nositele rodného čísla anebo získá pochybnosti o jeho jedinečnosti, písemně požádá ministerstvo o ověření rodného čísla v registru. Podle $ 17b odst. 2 zákona o evidenci oby- vatel ministerstvo na základě údajů vedených v registru ověří správnost uvedeného výdejo- vého místa, které nositeli rodného čísla rod- né číslo vydalo, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak ověří, zda rodné číslo uvedené v žádosti je správné a je přiděleno nositeli rodného čísla, který je uve- den v žádosti. Na základě zjištěných skuteč- ností ministerstvo žadateli o ověření sdělí, že rodné číslo je správné, anebo že nositeli rod- ného čísla podle odstavce 1 písm. 4) bylo při- děleno rodné číslo chybné anebo rodné čís- lo, které bylo současně přiděleno jinému no- siteli rodného čísla. V případě zjištěné chyby v rodném čísle anebo jeho nejedinečnosti mi- nisterstvo provede změnu rodného čísla podle ustanovení $ 17 odst. 2 písm. a) nebo b) a ozná- mí tuto skutečnost žadateli o ověření a zjištěné- mu nositeli duplicitního rodného čísla. Podle $ 17c odst. 1 zákona o evidenci oby- vatel v případě, že nositel rodného čísla ne- může prokázat, že mu bylo přiděleno rodné číslo žádným z dokladů uvedených v $ 15, po- žádá ministerstvo o osvědčení rodného čísla. Podle $ 17c odst. 1 zákona o evidenci oby- vatel ministerstvo na základě údajů vedených v registru prověří správnost postupu výdejo- vého místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo vydalo, a ve spolupráci se zjištěným sku- tečným výdejovým místem pak ověří, zda no- siteli rodného čísla uvedenému v odstavci 1 a) bylo přiděleno rodné číslo uvedené v žádosti o osvědčení rodného čísla, b) bylo přiděleno jiné rodné číslo než uvedené v žádosti o osvědčení, nebo c) rodné číslo přiděleno nebylo. V případech uvedených v písmenech a) a b) pak ministerstvo vydá doklad o rodném čísle, ve kterém kromě nositele rodného čísla a jemu přiděleného správného čísla současně osvědčí, kým bylo rodné číslo přiděleno, a da- tum jeho přidělení. Z citovaných ustanovení zákona o eviden- ci obyvatel je zřejmé, že správní orgán první- ho stupně postupoval správně, když se po zjištění nesouladu rodného čísla stěžovatele uvedeného v žádosti o vydání cestovního pa- su (též v rodném listu stěžovatele a jeho před- chozím cestovním pasu) a rodného čísla, pod nímž je stěžovatel veden v informačním systému evidence obyvatel, obrátil na Minis- terstvo vnitra se žádostí o ověření správnosti rodného čísla stěžovatele. Ze sdělení Ministerstva vnitra, které po- tvrdilo, že rodné číslo stěžovatele má koncov- ku 225, byly správní orgány povinny vychá- zet, neboť Ministerstvo vnitra je podle zákona o evidenci obyvatel jedinou autoritou opráv- něnou k ověřování správnosti rodných čísel. Správní orgán prvního stupně proto nebyl oprávněn vydat stěžovateli cestovní pas s rodným číslem ve tvaru, jenž požadoval. Nejvyšší správní soud nepopírá, že rodný list stěžovatele je veřejnou listinou ($ 91 záko- na č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pří- jmení a o změnách některých souvisejících zá- konů); stejně tak je veřejnou listinou i cestovní pas ($ 2 zákona o cestovních dokladech). Na veřejné listiny je při hodnocení důka- zů v řízení správním i soudním nahlíženo ji- nak než na listiny ostatní. Správní řád z roku 1967 sice neobsahuje výslovnou úpravu ve- řejné listiny jako důkazního prostředku, nic- méně lze vycházet z obecného principu, kte- rý je vyjádřen v $ 134 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení listiny vydané soudy České re- publiky nebo jinými státními orgány v me- zích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřej- né, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlá- šení orgánu, který listinu vydal, a není-li do- kázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Tento princip se projeví i ve správním řízení, neboť veřejné listiny mají při hodnocení důkazů vyšší sílu než ostatní listiny, a to v důsledku presumpce správnosti jejich obsahu. Důležitou součástí vysloveného principu je i podmínka „není-li dokázán opak“, která umožňuje vyvrátit pravdivost skutečností ve veřejné listině uvedených. V projednávané věci nastala situace, kdy se do rozporu dostal obsah veřejné listiny a informace zjištěné z registru rodných čísel, který má výlučnou informační hodnotu. Výlučná informační hodnota údajů obsažených v registru rod- ných čísel znamená, že tyto údaje mají ze zá- kona přednost před údaji pocházejícími z ji- ných zdrojů, včetně veřejných listin. Podle názoru Nejvyššího správního sou- du je proto v této situaci nezbytné vycházet z údajů zjištěných v registru s výlučnou infor- mační hodnotou a správnímu orgánu první- ho stupně sdělených Ministerstvem vnitra, které jediné je oprávněno ověřovat správnost rodných čísel. Nejvyšší správní soud proto ve shodě se správními orgány a krajským sou- dem dospěl k závěru, že v průběhu správního 415 1819 řízení byl prokázán opak skutečnosti, jíž rod- ný list a předchozí cestovní pas stěžovatele osvědčovaly či potvrzovaly. Předložené veřej- né listiny tedy nepotvrzují pravdivost rodné- ho čísla stěžovatele s koncovkou 229, uvede- ného v žádosti o vydání cestovního pasu. Na tuto skutečnost byl stěžovatel před vy- dáním rozhodnutí správního orgánu prvního stupně upozorněn a byl vyzván k předložení jiných dokumentů na podporu svých tvrzení. Osvědčení o registraci stěžovatele k dani z při- dané hodnoty, předložené před vydáním roz- hodnutí o zastavení řízení, ani listina „Údaje o důchodovém pojištění OSVČ v roce 2004“ přiložená k odvolání proti tomuto rozhodnu- tí, však nemohou nic změnit na výlučné in- formační hodnotě údajů vedených v registru rodných čísel, tedy ani na zjištění správních orgánů, že rodné číslo stěžovatele nese kon- covku 225. Trvalli stěžovatel na vydání cestovního pasu s rodný číslem s koncovkou 229, Nejvyš- ší správní soud uzavírá, že Magistrát města Ostravy správně řízení o jeho žádosti zastavil, neboť stěžovatel neprokázal pravdivost toho- to údaje. Rovněž žalovaný za dané situace roz- hodl správně, neboť odvolání stěžovatele za- mítl a rozhodnutí o zastavení řízení potvrdil. Důvodnou neshledal Nejvyšší správní soud ani námitku stěžovatele, že Magistrát města Os- travy měl při zjištění nesourodosti rodného čís- la v jeho osobních dokladech s údaji v infor- mačním systému evidence obyvatel zahájit řízení o odstranění nesouladu. Správní orgán zcela v souladu se zákonem kontaktoval Mi- nisterstvo vnitra, které sdělením ze dne 8. 8. 2005 potvrdilo správnost rodného čísla stě- žovatele zapsaného v informačním systému evidence obyvatel, čímž byl zjištěný nesoulad vyřešen. Nejvyšší správní soud potvrzuje správ- nost závěru krajského soudu, že správní orgá- ny nebyly v řízení o vydání cestovního pasu oprávněny zabývat se námitkami stěžovatele, zda mu v roce 1967 bylo přiděleno rodné čís- lo s koncovkou 229 nebo 225 a zda následně došlo či nedošlo ke změně přiděleného rod- ného čísla. Pro vydání cestovního pasu totiž 416 není rozhodné, kdy bylo žadateli rodné číslo přiděleno, ale jaké je jeho aktuální rodné čís- lo v okamžiku, kdy mu má být cestovní pas vydán. Krajskému soudu proto nelze vytýkat, že se předmětnými námitkami nezabýval. Nejvyšší správní soud nicméně považuje za vhodné alespoň ve stručnosti zásadnější ná- mitky stěžovatele zodpovědět. Z obsahu správního spisu považuje Nejvyš- ší správní soud za prokázané, že stěžovateli bylo v roce 1967 přiděleno rodné číslo s kon- covkou 225, do rodného listu stěžovatele ovšem byla nesprávně zapsána koncovka 229. Od této skutečnosti se odvíjejí veškeré po- zdější nesrovnalosti týkající se rodného čísla. Správní orgány, které vydávaly stěžovateli před- chozí doklady totožnosti, vycházely z před- pokladu správnosti rodného čísla uvedeného v rodném listu, případně v občanském prů- kazu, kam byla opsána nesprávná koncovka v rodném listu uvedená. Teprve s nástupem výpočetní techniky a postupným vytvářením centrální elektronické databáze, včetně dál- kového přístupu do ní, vyvstaly nejasnosti ohledně koncovky rodného čísla stěžovatele, a to již v roce 1993. Tehdy však nebyla výpo- četní technika na takové úrovni, jako je dnes, neexistoval ani informační systém evidence obyvatel (stěžovatel v něm tedy v roce 1993 nemohl být veden pod rodným číslem s kon- covkou 229, jak tvrdí), a zřejmě z těchto dů- vodů správní orgány nakonec zapsaly do ob- čanského průkazu stěžovatele rodné číslo podle rodného listu a předchozího občanské- ho průkazu. Toto jejich pochybení ovšem ne- může podle názoru Nejvyššího správního soudu nic změnit na správnosti postupu a rozhodnutí žalovaného i Magistrátu města Ostravy ve věci žádosti stěžovatele o vydání cestovního pasu ze dne 26. 5. 2004. Stěžovateli lze přisvědčit, že rodné číslo mu v roce 1967 nemohla přidělit Česká sprá- va sociálního zabezpečení, která v té době ještě neexistovala, učinil tak její předchůdce Státní úřad sociálního zabezpečení prostřed- nictvím odboru sociálního zabezpečení okresního národního výboru. Vzhledem k to- mu, že Česká správa sociálního zabezpečení po svém vzniku kompetence v oblasti rod- ných čísel získala, nemůže podle názoru Nej- vyššího správního soudu tato nepřesnost zpochybnit další obsah sdělení Ministerstva vnitra ze dne 8. 8. 2005, jehož zásadní důkazní hodnota spočívá v potvrzení správnosti rod- ného čísla stěžovatele vedeného v informač- ním systému evidence obyvatel, a to na zákla- dě údajů z registru s výlučnou informační hodnotou, zjištěných a správnímu orgánu prv- ního stupně předaných jediným k tomu kom- petentním orgánem - Ministerstvem vnitra. Správní orgán prvního stupně navíc zjis- til, že rodné číslo ve tvaru, který stěžovatel uvedl v předmětné žádosti a který má zane- sen v rodném listu, bylo přiděleno jinému občanu České republiky. Tuto skutečnost po- tvrdil i stěžovatel ve svých podáních a jejich přílohách. Nejvyšší správní soud proto s odka- zem na výše citované ustanovení $ 13 odst. 6 zákona o evidenci obyvatel zdůrazňuje, že stě- žovatel se nemůže domoci toho, aby byl údaj v registru rodných čísel změněn na rodné čís- lo s koncovkou 229, neboť toto rodné číslo by- lo přiděleno jinému nositeli a zákon vylučuje přidělení téhož rodného čísla více osobám. Poukazuje-li stěžovatel na výpověď nosi- tele rodného čísla s koncovkou 229 pana Z., že byl v roce 1996 předvolán na Českou sprá- vu sociálního zabezpečení, neboť bylo zjiště- no, že je evidován se stejným rodným číslem jako stěžovatel, Nejvyšší správní soud zdůraz- ňuje, že panu Z. bylo jeho rodné číslo nako- nec potvrzeno. To nasvědčuje spíše závěru, že Česká správa sociálního zabezpečení teh- dy zjistila, že stěžovateli bylo v roce 1967 při- děleno rodné číslo s koncovkou 225, a kon- covku 229 proto mohla bez dalšího ponechat panu Z. Zmíněné tvrzení stěžovatele podle názoru soudu dokládá toliko existenci ne- srovnalostí v údajích o jeho rodném čísle, které ovšem byly v průběhu řízení o jeho žádosti o vydání cestovního pasu uspokojivě vyřešeny. Stěžovatel v průběhu správního řízení na- vrhoval smírné řešení spočívající v přidělení bezvýznamového identifikačního čísla na- místo čísla rodného. Takový postup současná právní úprava neumožňuje, žádosti stěžova- tele proto nemohlo být vyhověno. Nejvyšší správní soud se v tomto kontextu pozastavu- je nad tím, proč stěžovatel nepřijal rodné čís- lo s koncovkou 225, když ohlášení tohoto rodného čísla na všech místech, kde je to ne- zbytné, by muselo být naprosto stejně nároč- né, jako oznámení nového bezvýznamového identifikačního čísla. Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že stěžovatel po řadu let užíval rodné číslo s koncovkou 229 v domnění, že mu rodné číslo v tomto tvaru bylo v roce 1967 přiděle- no. Z lidského hlediska je proto pochopitel- né, že stěžovatel pociťuje zjištění, že jeho rod- né číslo má koncovku 225, jako obrovský zásah do svých práv. Z právního hlediska však nezbývá než konstatovat, že s ohledem na shora uvedené skutečnosti je vyloučeno, aby se stěžovatel domohl rodného čísla v jím po- žadovaném tvaru nebo bezvýznamového identifikačního čísla, o jehož přidělení žádal. Jediným řešením vzniklé situace proto může být pouze to, že stěžovatel akceptuje své rod- né číslo ve tvaru, který je veden v informač- ním systému evidence obyvatel, a převezme si osobní doklady s tímto rodným číslem. (...) 417 1820 1820 Daň z příjmů: dary přijaté v souvislosti s podnikáním k $ 3 odst. 4 a $ 7 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb. Bezplatný převod podniku z otce na syna není příjmem z podnikání a nepodléhá dani z příjmů.
Jan T. proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje o vydání cestovního pasu, o ka-