K pozastavení výkonu advokacie podle $ 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, postačuje zjištění, že proti advokátovi bylo zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin. Tato skutečnost je zpravidla patrná ze samotného usnesení o zahájení trestního stíhání. Není na závadu, pokud je skutek, pro nějž je advokát trestně stíhán, v usnesení o zahájení trestního stíhání popsán jinak než v rozhodnu- tí o pozastavení výkonu advokacie.
K pozastavení výkonu advokacie podle $ 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, postačuje zjištění, že proti advokátovi bylo zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin. Tato skutečnost je zpravidla patrná ze samotného usnesení o zahájení trestního stíhání. Není na závadu, pokud je skutek, pro nějž je advokát trestně stíhán, v usnesení o zahájení trestního stíhání popsán jinak než v rozhodnu- tí o pozastavení výkonu advokacie.
V posuzované věci zákonem stanovené meze správního uvážení určuje ustanovení $ 9 odst. 2 písm. a) zákona o advokacii, podle něhož Komora může pozastavit advokátovi výkon advokacie, bylo-li proti němu zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci roz- hodnutí, kterým se toto řízení končí. Ve správním spise je založeno sdělení ob- vinění ze dne 13. 12. 2000, podle něhož Poli- cie sdělila žalobci podle ustanovení $ 160 odst. 1 trestního řádu, že ho stíhá jako obvi- něného pro pomoc k trestnému činu zneuží- vání informací v obchodním styku podle $ 10 odst. 1 písm. c) k $ 128 odst. 2 a 4 trestního zákona. Trestný čin zneužívání informací v obchodním styku podle $ 128 trestního zá- kona je trestným činem úmyslným, jak vyplý- vá z dikce jeho skutkové podstaty uvedené v ustanovení $ 128 odst. 1 tohoto zákona. Jak- koliv lze souhlasit s žalobcem, že popis skut- ku ve sdělení obvinění ze dne 13. 12. 2000, jímž údajně spáchal tento trestný čin, je ne- přehledný a lze z něho obtížně dovodit, co je vlastně žalobci kladeno za vinu (popis skutku tvoří jedna věta rozepsaná na dvou stránkách formátu A4), je pro posouzení věci rozhodné, že byla splněna podmínka uvedená v ustano- vení $ 9 odst. 2 písm, a) zákona o advokacii, neboť tímto bylo proti žalobci zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin. V této souvislosti nutno zdůraznit, že žalovaná ani sou- dy ve správním soudnictví nejsou oprávněny posuzovat kvalitu, příp. důvodnost vzneseného obvinění, ale jsou povinny vycházet z toho, že bylo zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin. Je zřejmé, že žalovaná mohla přihlédnout ke kvalitě sděleného obvinění, avšak nepřihléd- la-li, nelze jí její postup vytýkat, neboť takto po- stupovala v rámci svého správního uvážení. Bylo by jistě důvodné předpokládat, že napadenému rozhodnutí, jímž byl pozasta- ven výkon advokacie, bude věnována větší (patřičná) pozornost, než se v projednávané věci stalo, neboť pro žalobce takové rozhod- nutí znamenalo významný zásah do jeho živo- ta. Na druhé straně však nutno znovu konsta- tovat, že napadené rozhodnutí mohl soud přezkoumat pouze potud, zda byly či nebyly překročeny meze správního uvážení nebo zda nedošlo k jeho zneužití. Ve správním spisu je dále obsaženo obsáh- lé vyjádření advokáta žalobce ze dne 7.9.2001, dále zápis z 18. schůze představenstva České advokátní komory konané ve dnech 10. a 11.9. 2001 a příloha tohoto zápisu o projednání po- zastavení výkonu advokacie žalobci. Z toho plyne, že ve spise je založeno do- statečné množství podkladů pro to, aby ve vě- 83 1035 ci mohla žalovaná rozhodnout. K tomu nutno dodat, že jakkoliv by bylo možno se stěžova- telem souhlasit v tom, že tvrzení žalované o tom, že stěžovatel ohrozil důvěru v řádný : výkon advokacie, neboť poskytoval právní službu v kombinaci s postavením člena statu- tárního orgánu, kde hrozil konflikt zájmů provázaných společností, není přesným od- razem skutku popsaného ve sdělení obvině- ní, je nutné si uvědomit, že jediným a rozho- dujícím skutkovým zjištěním pro naplnění skutkové podstaty ustanovení $ 9 odst. 2 písm. a) zákona o advokacii je to, zda bylo prokázáno, že proti žalobci bylo zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin. Vzhle- dem k tomu, že tato skutečnost nepochybně prokázána řádným postupem byla, nelze v da- né věci dovodit, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vychá- zel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v roz- poru, nebo že byl porušen zákon v ustanove- ních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost roz- hodnutí, nebo že by bylo napadené rozhodnutí žalované nepřezkoumatelné pro nesrozumitel nost. Zjistila-li tedy žalovaná, že proti žalobci by- lo zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, zjistila podstatu věci a dále již mohla pozasta- vit žalobci výkon advokacie, neboť zákon jí žádné jiné případné další meze nestanovil. Bylo by sa- mozřejmě vhodnější, aby napadené rozhodnutí bylo přesvědčivější, a to nejen pro žalobce, a ne- lze proto z tohoto pohledu souhlasit s tvrzením, že pokud bylo napadené rozhodnutí určeno vý- lučně advokátovi, mohlo se ve svém odůvodnění omezit na pouhé stručné konstatování (viz vyjá- dření žalované ze dne 1. 3. 2002). Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že vy- cházela-li žalovaná ze správně a úplně zjiště- ného skutkového stavu věci, jímž je v tomto případě pouze zjištění, že proti žalobci bylo zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, pak její rozhodnutí o tom, že pozastavuje žalobci výkon funkce advokacie, nevybočuje ze zákonem stanovených mezí a nelze ani do- vodit, že by nebylo logickým vyústěním řád- ného hodnocení skutkových zjištění. Nebylo zjištěno ani to, že by žalovaná svého uvážení v případě žalobce zneužila; ostatně tuto sku- 84 tečnost žalobce ani netvrdil. Rozhodla-li tedy žalovaná Česká advokátní komora poté, co zji- stila, že proti žalobci -je vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, tak, že mu pozastavu- je výkon funkce advokáta, rozhodla na základě zákonem povolené úvahy, která nevybočila z mezí a hledisek stanovených zákonem, kon- krétně ustanovením $ 9 odst. 2 písm. a) zákona o advokacii. Při úvaze o tom, zda správní uvážení žalo- vané je logickým vyústěním řádného hodno- cení skutkových zjištění, má Nejvyšší správní soud za to, že závěr žalované o tom, že v odů- vodnění usnesení popsané skutečnosti (mezi něž žalovaná zahrnula i skutečnost, že proti stěžovateli bylo zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin) jsou schopny ohrozit důvěru v řádný výkon advokacie, a celkově tak ohrozit důvěru ve vážnost advokátního stavu, nelze považovat za závěr, který by ne- měl oporu ve skutkových zjištěních. I když soud se stěžovatelem souhlasí potud, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí není výslovně uvedeno, že samo sdělení obvinění vede ke ztrátě důvěry v řádný výkon advoka- cie, lze uvedený závěr i z nepříliš přesvědči- vého odůvodnění dovodit. Odůvodnění rozhodnutí by jistě mohlo být preciznější a přesvědčivější, nicméně za situace, kdy ne- lze dovodit, že volná úvaha žalované vybočila z mezí a hledisek stanovených zákonem nebo byla vůči stěžovateli zneužita, a kdy je odů- vodnění rozhodnutí stručné, nikoliv ale ne- srozumitelné, může se jednat nanejvýš o va- du odůvodnění rozhodnutí, která však bcz dalšího nezákonnost rozhodnutí nepůsobí. Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že ob- sahuje-li rozhodnutí České advokátní komory o pozastavení výkonu funkce advokacie po- dle $ 9 odst. 2 písm. a) z důvodu zahájení trestního řízení pro úmyslný trestný čin ales- poň stručné odůvodnění, z jakých důvodů dospěl tento orgán ke svému závěru, nelze mu vytýkat, že vybočil z mezí zákonem stano- vených, a to ani tehdy, nevystihujeli popis jednání stěžovatele uvedený v napadeném rozhodnutí plně skutkovou podstatou trest- ného činu obsaženou ve sdělení obvinění or- gánů činných v trestním řízení. 1036 Odpady: nežádoucí znehodnocení, odcizení nebo únik odpadů k $ 4 písm. p) a $ 66 odst. 2 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Za původce komunálních odpadů vznikajících na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se považují ob- ce [$ 4 písm. p) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zá- konů]. Na obce se tak vztahuje zákonná fikce původce odpadu bez ohledu na to, zda obec odpad vytvořila či nežádoucím způsobem v rozporu se zákonem na určené místo na svém území sama uložila. Neučiníli obec - jakožto původce odpadu stano- vený zákonnou fikcí - dostatečná opatření k zabránění nežádoucího znehodnocení, odcizení nebo úniku odpadů, nese odpovědnost dle $ 66 odst. 2 písm. b) zákona o odpadech.
JUDr. Radim V. proti České advokátní komoře o pozastavení výkonu advokacie, o kasač-
ovat k rozhodnutí soudu, nikoliv k rozhodnutí správního orgánu.
Pokud jde o náhradu nákladů řízení, postupoval Nejvyšší správní soud podle ustanovení § 60 odst. 1 a § 120 s. ř. s. Stěžovatel nebyl s kasační stížností úspěšný. Žalovaná sice měla v řízení o kasační stížnosti úspěch, avšak z obsahu spisu nevyplývá, že by požadovala náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Bylo proto rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. 2. 2005
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu