kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005 Státní zemědělský intervenční fond při stanovení kvóty pro výrobu cuk- ru rozhoduje na základě skutečností, které žadatel doložil při podání žá- 724 dosti, případně které ve stanovené lhůtě doplnil na výzvu podle $ 12 odst. 1 nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvó- tové roky 2001/2002 až 2004/2005. Fond není povinen za žalobce usuzovat ohledně jeho dalších záměrů či možností, např. ohledně možnosti pro- dloužení nájmu výrobního zařízení cukru.
Nejvyšší správní soud nesdílí jako opodstatněnou námitku stěžovatele, že Městský soud v Praze nesprávně dospěl k závěru, že stěžovatel nesplňoval pod- mínku danou ustanovením $ 12 odst. 2 písm. £) nařízení vlády č. 114/2001 Sb., přičemž nevzal v úvahu všechny skuteč- nosti, které stěžovatel uváděl ve vzájem- né souvislosti a ve vztahu k platným předpisům. K tomu je třeba především uvést, že $ 11 nařízení vlády č. 114/2001 Sb., které V návaznosti na $ 12 odst. 4 písm. d) záko- na č. 256/2000 Sb., o Státním zeměděl- ském intervenčním fondu, stanoví náleži- tosti žádosti o stanovení kvóty, ve znění platném v době vydání přezkoumávaného rozhodnutí, zejména uváděl, že o stanove- ní nové kvóty může požádat (...) právnická osoba (...), pokud předmětem její činnosti je výroba cukru, má sídlo na území České republiky a prokáže, že (...) část výrobního zařízení nebo úplné výrobní zařízení na výrobu cukru bude užívat (...) na základě nájemní smlouvy po dobu trvání alespoň 40 dnů v každém kvótovém roce.
Všechny tyto podmínky stěžovatel splnil; a to bylo také v-rozhodnutí fondu ze dne 27. 6. 2001 výslovně uvedeno. V souladu s $ 12 odst. 2 písm. f) naří- zení vlády č. 114/2001 Sb. pak platilo, že 726 zjistí-li fond, že žadatel o rezervu požá- dal o stanovení nové kvóty odpovídající množství cukru, které prokazatelně ne- lze vyrobit v průběhu kvótového roku ve výrobním zařízení, které je součástí hmotného majetku žadatele o rezervu, případně které užívá na základě nájemní smlouvy, žádost o rezervu zamítne a tuto skutečnost žadateli o rezervu písemně oznámí s udáním důvodu zamítnutí.
Při tomto znění daného ustanovení nelze přisvědčit stěžovateli, že rozhodující je, jaká je celková výrobní kapacita pronaja- tého zařízení k výrobě za rok, ale naopak z daného ustanovení zřetelně vyplývá, že žadatel musí pro kladné rozhodnutí pro- kázat, že on disponuje možností dané množství cukru vyrobit. V případě pro- nájmu výrobního zařízení, jak tomu bylo V posuzované věci, musí mít tedy žadatel k pronajatému zařízení přístup po tako- vou dobu, za kterou lze požadované množství vyrobit. V daném případě žada- tel požadoval přidělení kvóty 15 000 tun, zařízení však měl pronajato na 40 dnů, a vzhledem k jím znalecky doložené vý- robní kapacitě daného zařízení mohl v této době vyrobit maximálně 12 000 tun cukru.
Proto je třeba přisvědčit závěru Městského soudu v Praze, že z obsahu uvedeného ustanovení je v kontextu se smyslem a účelem předmětné právní úpravy zřejmé, že jde o prokázání schop- nosti žadatele vyrobit na výrobním zaří- zení pronajatém v daném případě množ- ství cukru ve výši kvóty, jejíž přidělení požaduje. Pokud stěžovatel namítá, že není jeho povinností u právního předpisu dovozo- vat „kontext smyslu a účelu“ úpravy, k to- mu Nejvyšší správní soud jen pozname- nává, že posuzování kontextu smyslu a účelu právní úpravy je při výkladu právní úpravy nezastupitelné a také pra- videlně užívané a jeho nesprávné posou- zení jde vždy k tíži toho, kdo si právní úpravu nesprávně vyloží.
Námitku, že povinností správního or- gánu bylo zjistit přesně a úplně skutečný stav věci, přihlédnout i ke skutečnostem všeobecně známým nebo skutečnostem známým správnímu orgánu z jeho úřed- ní činnosti, stejně jako bylo jeho povin- ností postupovat v úzké součinnosti s účastníky řízení a dát jim možnost, aby mohli svá práva a zájmy účinně hájit, spojuje stěžovatel s odkazem na rozhod- nutí odvolacího orgánu; jinak tuto ná- mitku stěžovatel blíže nekonkretizuje. Pokud by tato námitka měla být vylože- na ve spojení s její obdobou v žalobě, po- tom by směřovala k tomu, že správnímu orgánu bylo známo, že stejnou nájemní smlouvu na nájem výrobního zařízení cukrovaru ve V., jakou má stěžovatel, má i další žadatel o kvótu z rezervy pan Ota- kar M., kterému byla žádost zamítnuta, a tím se uvolnila kapacita dalšího proná- jmu výrobního zařízení pro stěžovatele.
Pokud by fond postupoval v souladu se správním řádem (součinnost s účastníky řízení), potom by zjistil, že vlastník cuk- rovaru ve V..za této situace bez dalšího prodlouží nájemní smlouvu stěžovateli o dalších 40 dnů, o čemž existuje ústní do- hoda. Tady se opět Nejvyšší správní soud ztotožňuje s Městským soudem v Praze, který k této námitce uvedl, že skutečnosti rozhodné pro posouzení žádosti musí být doloženy při podání žádosti, příp. doplně- ny na výzvu ve stanovené lhůtě. Ta podle $ 12 odst. 1 nařízení vlády č. 114/2001 Sb. nesmí být kratší než tři dny a delší než de- set dnů od doručení výzvy.
Stěžovatel zře- telně ve spojení se žádostí doložil, že vý- robní zařízení má pronajato na 40 dnů, a ani při doplňování podkladů, k němuž jej fond vyzval, nijak na případnou možnost prodloužení platnosti nájemní smlouvy nepoukázal. Správní orgán tak posuzoval podklady doložené žadatelem z jeho vůle a po vyžádaném doplnění mu příslušelo toliko posoudit, zda podmínky pro přidělení kvóty tak, jak je stanoví práv- ní úprava, žadatel splnil či nikoliv. Fondu tedy nelze vytýkat, že měl dále za stěžova- tele -domýšlet - na základě skutečností všeobecně známých nebo skutečností známých správnímu orgánu z jeho úřední Činnosti - další záměry a možnosti stěžo- vatele a sám se stěžovatelem ještě vyvolá- vat „další úzkou součinnost“.
Cuch) 623 Úkony policejního orgánu k $ 4 odst. 1 písm. a) a k $ 82 soudního řádu správního Nezákonným „zásahem“ ve smyslu $ 82 s. ř. s. nemůže být úkon policej- ního orgánu při výkonu působnosti orgánu činného v trestním řízení. Zá- sahem podrobeným přezkoumání ve správním soudnictví může však být zásah policejního orgánu při výkonu působnosti ve veřejné správě [$ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
Akciová společnost L. v S. proti Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu o stanovení kvóty pro výrobu cukru, o kasační stížnosti žalobce.