a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 79/2006 Sb. Rozhodoval-li o osvobození od soudního poplatku ve věci správního soudnictví v asistent soudce [$ 9 odst. 2 písm. e) zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřed- nících, ve spojení s $ 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích], rozho- doval soud v nesprávném obsazení.
C.) Nejvyšší správní soud tudíž nejprve zvažoval, zda je v dané věci vázán důvody ka- sační stížnosti, či zda se od této zásady může odchýlit pro některou z vad řízení před sou- dem, na niž pamatuje citované zákonné usta- novení. Dospěl k závěru, že musí napadené usnesení zrušit, neboť bylo vydáno nespráv- ně obsazeným soudem. Z uvedeného důvodu bylo pak již bezpředmětné zabývat se důvody » S účinností od 1. 7. 2008 nahrazen zákonem č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů.
878 kasační stížnosti uplatněnými stěžovatelkou ve smyslu ustanovení $ 103 s. ř. s. Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud zjis- til že ve věci Krajského soudu v Plzni roz- hodla a napadené usnesení podepsala Mgr. Markéta Šloufová, asistentka samosoudkyně JUDr. Olgy Charvátové. V předmětné věci bylo rozhodováno o žá- dosti o osvobození od soudních poplatků ve věci správního soudnictví. Řízení o takové žádosti upravuje soudní řád správní, přičemž podle jeho $ 36 odst. 3 platí, že o osvobození od soudních poplatků přísluší rozhodovat předsedovi senátu.
V dané věci zřejmě se podle názoru Nej- vyššího správního soudu vycházelo z $ 9 odst. 2 písm. e) zákona o vyšších soudních úřednících, ve spojení s $ 36a odst. 4, 5 záko- na o soudech a soudcích, a dále ve spojení s $64s.ř. s. Podle $ 9 odst. 2 písm. e) zákona o vyšších soudních úřednících platí, že po- kud zvláštní zákon nestanoví jinak, může vyš- ší soudní úředník provádět v občanském soudním řízení mj. „rozhodování ve věcech soudních poplatků, včetně rozhodování o zastavení řízení z důvodu nezaplacení po- platku a zrušení uvedeného rozhodnutí, S výjimkou případů, kdy uložení povinnosti zaplatit poplatek souvisí s rozhodnutím ve věci samé“, přičemž podle $ 36a odst. 4 záko- na o soudech a soudcích „asistent soudce vy- konává jednotlivé úkony soudního řízení Z pověření soudce, pokud tak stanoví zvlášt- ní zákon nebo rozvrh práce, a podle odst. 5 téhož zákonného ustanovení je asistent soudce oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se při- měřeně použijí ustanovení upravující posta- vení vyšších soudních úředníků“ Ustanove- ní $ 64 s.
ř. s. potom stanoví, že „nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řá- du“. Z toho patrně krajský soud dovodil, že v předmětné věci může o žádosti stěžovatel- ky o osvobození od soudního poplatku roz- hodovat asistentka soudkyně. Tento názor však Nejvyšší správní soud nesdílí. Rozhodování ve věci soudních poplatků nelze z povahy věci vyhodnotit jen jako jed- notlivý úkon soudního řízení (ad $ 36a odst. 4 zákona o soudech a soudcích), k němuž by mohl soudce svého asistenta pověřit.
Pokud tak učiní podle rozvrhu práce, pak je tato část rozvrhu práce v rozporu s platnou právní úpravou a nelze z něho vycházet. Rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků ve správním soudnictví a jeho vydá- ní v příslušném řízení, jak bylo výše uvedeno, upravuje přímo (a sám) soudní řád správní a podpůrné využití pravidel pro rozhodování v občanském soudním řízení tak v tomto pří- padě nepřichází v úvahu. Mezi procesními předpisy, které upravují správní soudnictví a občanské soudní řízení, tedy mezi soudním řádem správním a občan- ským soudním řádem, existuje sice vztah zvláštního a obecného (lex specialis a lex gene- ralis), což je výslovně vyjádřeno v $ 64 s.
ř. s. Podle tohoto ustanovení se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně použijí usta- novení části prvé a Části třetí občanského soudního řádu, a to za předpokladu, že soudní řád správní nestanoví jinak. Pokud tedy soud- ní řád správní obsahuje komplexní a zvláštní (speciální) právní úpravu a právní instituty, nepřichází v úvahu subsidiární použití vyme- zených částí občanského soudního řádu; tak tomu je i v případě osvobození od soudního poplatku (v občanském soudním řádu upra- veného v části třetí, $ 138).
Právní úprava in- stitutu osvobození od soudního poplatku ve správním soudnictví obsažená v soudním řá- du správním je svébytnou, v úvahu tak nepři- padá subsidiární - podpůrné - využití občan- ského soudního řádu. Nejvyšší správní soud k tomu dodává, že všechny soudy v České re- publice jsou státními orgány soudního typu, a jako takové jsou vázány ústavněprávními omezeními danými čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, po- dle nichž lze státní moc uplatňovat jen v pří- padech, v mezích a způsoby, které zákon sta- noví.
Podle této zásady zákonnosti mohou soudy jako státní orgány, nositelé a vykonava- telé státní moci uplatňovat jen způsoby, které jsou zákonem pro jejich rozhodování sta- 879 1682 2x4 noveny. Pokud tedy zákon - soudní řád správ- ní - výslovně svěřuje rozhodování o žádosti o osvobození od soudního poplatku ve správ- ním soudnictví předsedovi senátu a zvláštní předpis nestanoví jinak, nelze pro toto řízení a rozhodování použít úpravu, mířící na řízení ve věcech občanskoprávních. Oba zmíněné předpisy však zcela ve shodě (o.
s. ř. v $ 138 odst. 1 a s. ř. s. v $ 36 odst. 3) rozhodování o osvobození od soudních poplatků svěřují předsedovi senátu. Pokud pak pro daný pří- pad využitelné ustanovení $ 9 odst. 2 písm. e) zákona o vyšších soudních úřednících výslov- ně dává oprávnění vyšším soudním úřední- kům jen pro vydání rozhodnutí o zastavení ří- zení pro nezaplacení soudního poplatku a o zrušení uvedeného rozhodnutí (s výjim- kou případů, kdy uložení zaplatit soudní po- platek souvisí s rozhodnutím o věci samé), pak rozvrh práce Krajského soudu v Plzni, který mezi úkoly svěřené asistentům soudce zahrnuje i rozhodování o osvobození od soud- ních poplatků, je v této části neplatný a nelze z něj vycházet.
Na podporu tohoto závěru lze navíc uvést, že v občanském soudním řízení o odvolání proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka (asistenta soudce) rozhoduje před- seda senátu uvedeného soudu, zde by však o opravném prostředku rozhodoval tříčlenný senát Nejvyššího správního soudu, což se kon- cepci řízení o kasační stížnosti zcela vymyká. Nutno poznamenat, že poněkud jinak tomu bude s účinností od 1. 7. 2008, kdy nový zákon o vyšších soudních úřednících č. 121/2008 Sb. pamatuje již i na jejich postavení v soudním ří- zení správním.
Podle $ 10 odst. 3 uvedeného zákona je vyšší soudní úředník oprávněn pro- vádět též rozhodování ve věcech soudních poplatků včetně rozhodování o osvobození platit soudní poplatek, o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku a o zrušení uvedeného rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy uložení povinnosti zaplatit soudní popla- tek souvisí s rozhodnutím o věci samé. Ve smyslu $ 36a odst. 5 zákona o soudech a soud- cích platí totéž i o asistentech soudců. 1682 Řízení před soudem: účinky prohlášení konkursu na soudní řízení 2, k $ 263 a $ 264 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) k $ 46 odst. 1 písm. a) a $ 120 soudního řádu správního Řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu, jímž byla odmítnuta 4 44 žaloba, není řízením, jímž se bezprostředně rozhoduje o právech a povinnostech, které se týkají majetkové podstaty [$ 263 odst. 1 insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 Sb.)].
Nejvyšší správní soud může takovou kasační stížnost odmítnout, aniž by předtím postupoval podle $ 264 citovaného zákona.
Jarmila M. proti Krajskému úřadu Plzeňského kraje o uložení pokuty, o kasační stížnosti