4 As 86/2017- 7 - text
4 As 86/2017 -
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Pavlíny Vrkočové v právní věci žalobce: T. R., proti žalovanému: JUDr. M. S., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2017, č. j. 10 A 62/2017 - 8,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 3. 2017, č. j. 10 A 62/2017 – 8, odmítl žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, který žalobce spatřoval v nezákonné žalobní vyhlášce a nezákonně provedeném dražebním roku dne 18. 5. 2015 v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. 085 EX 1377/13. Soud dále rozhodl, že žalobci se osvobození od soudních poplatků nepřiznává, návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů se zamítá a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[2] Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost, v níž navrhl odnětí věci Městskému soudu v Praze a její přikázání Krajskému soudu v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2016, sp. zn. Nad 243/2016. Stěžovatel zároveň požádal o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti, osvobození od soudního poplatku a ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti.
[3] Z provedené rekapitulace je zřejmé, že stěžovatel žalobou proti nezákonnému zásahu brojí proti postupu soudního exekutora. Postupy a rozhodnutí soudních exekutorů však nejsou postupy a rozhodnutí správních orgánů v oblasti veřejné správy, a proto nemohou být napadány žalobami ve správním soudnictví. K přezkumu rozhodnutí a postupu soudního exekutora stanoví příslušné procesní předpisy (občanský soudní řád, exekuční řád) vlastní systém opravných prostředků. Úkony soudního exekutora v rámci exekuční činnosti nemohou být přezkoumávány správními soudy.
[4] Za této procesní situace již Nejvyšší správní soud neodstraňoval vady kasační stížnosti spočívající v neuvedení kasačních námitek, nezaplaceném soudním poplatku a chybějícím zastoupení stěžovatele ve smyslu § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“), a nerozhodoval proto ani o žádostech stěžovatele vznesených v tomto směru v kasační stížnosti, neboť to nemá význam za situace, kdy je zjevné, že věc vůbec nepatří do pravomoci soudů ve správním soudnictví a kasační stížnost musí být odmítnuta. Nejvyšší správní soud poznamenává, že stejně postupuje ve všech obdobných případech (srov. např. usnesení ze dne 12. 5. 2017, č. j. 4 As 85/2017 - 7). V této souvislosti soud připomíná, že stěžovatel se s obdobnými podáními na tento soud obrací velmi často (od začátku roku 240 krát), aniž by bylo patrno, že mu jde o věcné rozhodnutí nějakého sporu.
[5] Vzhledem k těmto skutečnostem Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona.
[6] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné žádné opravné prostředky. V Brně dne 17. května 2017
Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu