Jestliže stěžovatelka sepsala část podání, jímž doplňovala žalobu, v jazy- ce mongolském, a na výzvu soudu o přeložení této části podání do českého jazyka reagovala sdělením, v němž poukazovala na nutnost přibrání tlu- močníka za účelem realizace zásady rovnosti účastníků řízení před sou- dem, jde o situaci, v níž vyšla v řízení před krajským soudem najevo potře- ba ustanovit tumočníka účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk. Krajský soud proto pochybil, pokud v dané věci neustanovil v řízení tlumočníka a návrh stěžovatelky odmítl pro neodstranění vad podání po- * dle $ 37 odst. 5 s. ř. s.
Jestliže stěžovatelka sepsala část podání, jímž doplňovala žalobu, v jazy- ce mongolském, a na výzvu soudu o přeložení této části podání do českého jazyka reagovala sdělením, v němž poukazovala na nutnost přibrání tlu- močníka za účelem realizace zásady rovnosti účastníků řízení před sou- dem, jde o situaci, v níž vyšla v řízení před krajským soudem najevo potře- ba ustanovit tumočníka účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk. Krajský soud proto pochybil, pokud v dané věci neustanovil v řízení tlumočníka a návrh stěžovatelky odmítl pro neodstranění vad podání po- * dle $ 37 odst. 5 s. ř. s.
V posuzované věci Nejvyšší správní soud konstatuje, že se zřetelem k obsahu a důvodům v kasační stížnosti uplatně- ným bylo třeba se zaměřit na přezkou- mání zákonnosti krajského soudu a jeho rozhodnutí, jímž byl opravný prostředek odmítnut podle ustanovení $ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Podle uvedeného ustano- vení soud odmítne usnesením návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstrani- telný nebo přes výzvu soudu nebyl od- straněn, a nelze proto v řízení pokračo- vat. V důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu musí žaloba podle sou- časné platné právní úpravy obsahovat v souladu s $ 71 odst. 1 kromě obecných náležitostí podání a) označení napade- ného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) ozna- čení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků roz- hodnutí, které žalobce napadá, d) žalob- ní body, z nichž musí být patrno, z ja- kých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky roz- hodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, £) návrh výro- ku rozsudku. V posuzované věci plyne z obsahu spisu, že žalobkyně podáním ze dne 27. 3. 2003 podala proti rozhodnutí žalované- ho správního orgánu žalobu, a to ve vý- slovně uvedeném rozsahu, kdy uvedla, že napadá výrok o neudělení azylu podle $ 12 a $ l4a výrok o nevztažení překáž- ky vycestování podle $ 91 zákona o azy- lu. V žalobě dále uvedla, že žalobní body podle $ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. spatřu- je v porušení ustanovení správního řádu s tím, že správní orgán porušil ustanove- ní $ 3 odst. 3, 4, $ 32 odst. 1, $ 33 odst. 2, $ 46 a $ 47 odst. 3 správního řádu. Ža- lobkyně sice odůvodňovala porušení těch- to ustanovení v obecné rovině, avšak ve vztahu k ustanovení $ 33 odst. 2 správní- ho řádu konkrétně namítala, že jí žalova- ný nedal možnost se před vydáním roz- hodnutí vyjádřit k jeho podkladu i k jeho zjištění, popř. navrhnout jeho doplnění. Dovozovala dále (s poukazem na svá tvrzení ve správním řízení), že splňuje podmínky pro udělení azylu podle $ 12, příp. podle $ 14 zákona o azylu a pod- mínky pro vztažení překážky vycestová- ní. Pod bodem IV žaloby uvedla přesný návrh výroku rozsudku. V podání ze dne 20. 8. 2003 žalobky- ně zopakovala na výzvu soudu důvody uvedené v podání ze dne 27. 3. 2003 a část svého podání sepsala v mateřském jazyce, tzn. v mongolském jazyce. Na vý- zvu krajského soudu o přeložení této části podání do českého jazyka reagovala žalobkyně podáním ze dne 24. 10. 2003, v němž upozornila na čl. 37 odst. 3 Listi- ny základních práv a svobod, na ustano- vení $ 36 odst. 1 s. ř. s. a na další ustano- vení, z nichž dovozovala, že z hlediska zásady rovnosti účastníků před soudem má možnost činit podání soudu ve své mateřštině, a konstatovala, že v dané věci tak vyšla v řízení najevo potřeba ustano- vit tlumočníka. Krajský soud v Brně v napadeném usnesení k této otázce vyslovil názor, že ustanovení $ 18 odst. 1 o. s. ř. a $ 36 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s čl. 37 odst. 3a4 Listiny základních práv a svobod je nut- no vyložit tak, že účastník, který neovlá- dá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka. Znamená to tedy, že má právo - v případě, že je nařízeno ústní jednání před soudem - aby byl informo- ván o obsahu jednání, které se za jeho přítomnosti vede. Z uvedených ustano- vení však nevyplývá podle názoru soudu právo obracet se písemně na soud v cizí řeči; písemnosti zasílané soudu, které jsou vyhotoveny v cizí řeči, je proto třeba opatřit překladem do českého jazyka. Podotkl dále, že podání žalobkyně je zčásti v jazyce českém a i její reakce na výzvu soudu, aby skutečnosti, které uvá- dí v mongolském jazyce, zaslala soudu v jazyce českém, spolu s podrobným právním výkladem, je v českém jazyce. Nejvyšší správní soud však tento ná- zor nesdílí. Soudní řád správní neobsahuje kon- krétní ustanovení o právu jednat před soudem ve své mateřštině. Se zřetelem 885 342 k ustanovení $ 64 s. ř. s. (podle něhož platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soud- nictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu) bylo třeba postupovat podle ustanovení $ 18 o. s. ř. Podle ustanovení $ 18 odst 1 o. s. ř. mají účastníci v občanském soud- ním řízení rovné postavení. Mají právo jednat před soudem ve své mateřštině. Soud je povinen zajistit jim stejné mož- nosti k uplatnění jejich práv. Podle usta- novení $ 18 odst. 2 o. s. ř. ustanoví soud účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo. Totéž pla- tí, jde-li o ustanovení tlumočníka účast- níku, s nímž se nelze dorozumět jinak než znakovou řečí. Z posledně citovaného ustanovení te- dy vyplývá, že k tomu, aby.soud ustano- vil tlumočníka, nestačí pouze zjištění, že jde o účastníka, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, ale současně musí být splněna i další podmínka, tedy to, že mu- sí vyjít taková potřeba v řízení najevo. V posuzované věci má Nejvyšší správ- ní soud za to, že potřeba ustanovit stěžo- vatelce tlumočníka v řízení před Kraj- ským soudem v Brně najevo vyšla, a to přinejmenším se zřetelem k obsahu po- dání ze dne 20. 8. 2003, jehož část byla sepsána v jazyce mongolském, ale zcela jednoznačně pak na základě podání stě- žovatelky ze dne 24. 10. 2003, z něhož nelze než dovodit, že stěžovatelka o usta- novení tlumočníka požádala. Jestliže kraj- ský soud zastával názor, že podání (ža- loba) stěžovatelky ze dne 27. 3. 2003 včetně jejího doplnění ze dne 20. 8. 2003 neobsahuje náležitosti uvedené v $ 71 odst. 1 s. ř. s., tím spíše pro něj musela vy- vstat nutnost přeložit mongolsky psaný text, a to za účelem posouzení, zda žalo- 886 ba včetně doplnění je způsobilá k pro- jednání či nikoliv. Zásada rovnosti účastníků řízení for- mulovaná v ustanovení $ 18 o. s. ř. je pro- jevem ústavního principu rovnosti účast- níků vyjádřeného v čl. 96 odst. 1 Ústavy a v čl. 37 odst. 3 a 4 Listiny základních práv a svobod. Při posuzování postupu Krajského soudu v Brně při realizaci to- hoto práva uvedeného v ustanovení $ 18 o. s. ř. dospěl Nejvyšší správní soud k zá- věru, že krajský soud pochybil, pokud v dané věci neustanovil stěžovatelce tlu- močníka Vychází totiž z toho, že jestliže stěžovatelka sepsala část podání, jímž doplňovala žalobu, v jazyce mongolském a na výzvu soudu o přeložení této části podání do českého jazyka reagovala sdě- lením, v němž poukazovala na nutnost přibrání tlumočníka za účelem realizace zásady rovnosti účastníků řízení před soudem, jde o situaci, v níž vyšla v řízení před krajským soudem najevo potřeba ustanovit tlumočníka účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk. Na uvedených závěrech nemůže ničeho mě- nit ani ta skutečnost, že část podání byla sepsána v českém jazyce, neboť tato sku- tečnost sama o sobě nemůže ovlivnit zá- věr 0 splnění podmínek ustanovení $ 18 odst. 2 o. s. ř., tedy závěr o tom, že v říze- ní vyšla najevo potřeba ustanovit tlu- močníka. Nejvyšší správní soud dospěl v posu- zované věci k závěru, že krajský soud tím, že ve věci neustanovil tlumočníka, ačkoliv tato potřeba vyšla v řízení naje- vo, nepostupoval v souladu s ustanove- ním $ 18 o. s. ř., což ve svých důsledcích znamenalo, že při svém postupu ne- respektoval zásadu rovnosti účastníků řízení v tomto ustanovení zakotvenou. Jelikož krajský soud nemohl přihlížet k části doplnění žaloby sepsané v mon- golském jazyce, nebyly vytvořeny před- poklady pro posouzení toho, zda stěžo- vatelčina žaloba včetně doplnění ze dne 20. 8. 2003 oDsahovala náležitosti podle $ 71 odst. 1 s. V této souvislosti se naskýtá otázka, zda by již samotná žaloba ze dne 27. 3. 2003 z hlediska náležitostí podle $ 71 odst. 1 s. ř. s. neobstála. Z podání ze dne 27. 3. 2003 totiž plyne, že je v něm ozna- čeno napadené rozhodnutí a den jeho doručení žalobkyni, označení výroků roz- hodnutí, které žalobkyně napadá ($ 12, $ 14, $ 91 zákona o azylu), vymezení ža- lobních bodů podle $ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s., kdy - pokud jde o skutkové důvo- dy - je odkazováno na spisový materiál, označení důkazů, kterých se žalobkyně dovolává, a návrh výroku rozsudku. Výše uvedené vyvolává tedy otázku, zda sa- motná žaloba v té podobě, v jaké byla předložena, již nesplňovala podmínky projednatelnosti ve smyslu $ 71 odst. 1 s. ř. s., příp. zda nedostatky žaloby byly takového rázu, že by bez jejich doplnění mohlo být stěžovatelčino podání posu- zováno jako natolik nedostačující, že ne- splňovalo podmínky návrhu na zahájení řízení, tedy žaloby. Nicméně se zřetelem k tomu, že v dalším řízení bude soud po- té, co bude ustanoven tlumočník, zjišťo- vat obsah celého podání ze dne 20. 8. 2003, jímž stěžovatelka žalobu doplnila, bude se krajský soud muset znovu zabý- vat tím, zda žaloba včetně doplnění splňuje náležitosti žaloby ve smyslu $ 71 odst. 1 s. ř. s., tj. zda je z ní přinejmenším seznatelné, z jakých skutkových a práv- ních důvodů považuje stěžovatelka jí na- padené výroky rozhodnutí za nezákon- né. Hodnocení samotné žaloby z výše uvedených hledisek by se tedy mohlo je- vit jako předčasné s ohledem na chybějí- cí nepřeloženou část stěžovatelčina po- dání. (tur)
Gombojav D. (Mongolsko) proti Ministerstvu vnitra o azyl, o kasační stížnosti žalobkyně.